| Praktický souhrn: |
Bovinní placenta (syndesmochoriální kotyledonová) neumožňuje přestup protilátek z krevního oběhu matky do krevního oběhu mláděte, a proto je kolostrum pro novorozené mládě nezbytně důležité. Tele musí přijmout dostatečné množství kolostra pro zajištění adekvátní imunity, která ho chrání před patogeny do 3 až 4 týdne věku. Kvalita kolostra je posuzována dle koncentrace imunoglobulinů, která by u kvalitního mleziva neměla klesnout pod 50 g/l. Pasivní imunizaci lze posoudit odběrem krve telat, přičemž hladina IgG v krevním séru 24 až 48 hodin po narození by neměla být nižší než 10 mg/ml. Z hlediska imunity je velmi důležitý i střevní mikrobiom. U většiny savců může stabilní mikrobiom zvýšit stravitelnost a absorpci živin, podpořit imunitní funkci intestinálních epiteliálních buněk, celkově podpořit rozvoj imunitního systému a inhibovat patogenní mikroorganismy, a tak redukovat výskyt onemocnění a snížit produkci stájových plynů. Jednou z možných strategií podpory zdraví a růstu telat je podávání probiotik, která jsou definována jako "živé organismy, které mají při podávání v adekvátním množství pozitivní vliv na zdraví hostitele". Dobrým příkladem jsou bakterie mléčného kvašení (například Lactobacillus spp. a Bifidobacterium spp.) nebo bakterie Bacillus licheniformis či Bacillus subtilis. K podpoře dobrého stavu gastrointestinálního traktu lze použít také exogenní enzymy. Bylo demonstrováno, že například přidáním fibrolytických enzymů do krmné dávky se u telat díky vyšší stravitelnosti živin zvýšil přírůstek živé hmotnosti, zlepšil zdravotní stav a snížil emisní zátěž prostředí. Dnes jsou nově vyvíjeny i podpůrné softwarové programy (NDS), které díky detailním znalostem o rychlosti stravitelnosti a rozpustnosti živin z podrobných analýz jednotlivých krmných komodit dokáží velice přesně optimalizovat krmnou dávku, cíleně ji zefektivnit a predikovat přírůstek živé hmotnosti či dokonce množství vyprodukovaných emisních plynů a tím účinně snižovat tuto zátěž prostředí.
Cílem projektu e sledovat přírůstky živé hmotnosti, zdravotní stav a chování telat v ustájovacích podmínkách a dále vyhodnotit závislost pohybové aktivity, skupinového odchovu, mikroklimatu na stáji, technologii krmení, podávání léčebných preparátů a krmných aditiv ve vzájemné závislosti a s využitím metod umělé inteligence (AI). Pohybová aktivita každého telete bude sledována přes elektronické zařízení, sledování mikroklimatu bude řízeno přes sofistikovaný SW na základě sběru dat různých typů (čidla katateploměrů, intenzita osvětlení, chemické senzory pro měření metanu, amoniaku, oxidu dusného, sirovodíku a oxidu uhličitého aj.).
Snížení zátěže produkce emisních plynů bude rovněž řešeno formou úpravy krmných dávek jejich výpočtem nejnovějším softwarovým programem s přesnou predikcí, která bude ověřena následným měřením mikroklimatu ve stáji.
|