Hostitelské spektrum
Jabloň (Malus spp.), hrušeň (Pyrus spp.), může se vyskytovat i na třešni, švestce, meruňce a rybízu.
Popis
Dospělý motýl měří v rozpětí křídel 1,7–2,2, cm. Samec je menší než samice. Barva křídel samců je červenookrová, samice je mají nejčastěji šedohnědě zbarvená, někdy mohou být i žlutá či žlutohnědá.
Vajíčka jsou světle žlutá, kulovitá a asi 0,7 mm široká.
Housenky jsou zelené, odstíny se mohou lišit. Starší housenky jsou tmavě zelené až šedé. Procházejí 4 vývojovými fázemi.
Příznaky poškození/napadení
Housenky přezimující generace obaleče zimolezového i dalších slupkových a pupenových obalečů ožírají na jaře pupeny a květy, tato poškození však nebývají významná.
Závažné škody působí zejména housenky 1. generace žírem na plodech, kdy dochází k deformacím, nekrózám, korkovatění ran a sekundárním infekcím houbovými patogeny.
Housenky 2. generace, pokud se vyskytuje, později skeletují listy a napadají mladé plody, a to zejména v místech, kde k plodům přiléhají listy. Způsobují drobná povrchová poškození plodů do hloubky 2-6 mm, která jsou vstupní branou pro napadení houbovými a bakteriálními chorobami.
Životní cyklus
Obaleč zimolezový má 2 až 3 generace za rok. Přezimují housenky ve volně tkaném kokonu v záhybech větví nebo v prasklinách v kůře. Od března škodí žírem na rašících pupenech a ožírají výhonky. Spřádají listy do zámotků a v místě žíru se kuklí. Dospělci přezimující generace létají v červnu. K páření a kladení vajíček dochází ve večerních hodinách, kdy teploty jsou kolem 13 °C.
Vajíčka kladou na listy ve snůškách tvořených až 150 vajíčky. Mladé larvy konzumují mladé listy, pupeny, plody, květy. Kuklí se v kokonu ze suchých listů, který spřádají. Poslední generace se objevuje v září.
Hospodářský význam
Obaleč zimolezový patří k hospodářsky nejvýznamnějšímu zástupci skupiny slupkových obalečů, mezi něž dále patří
obaleč zahradní (
Archips podana) a
obaleč ovocný (
Pandemis heparana).
Obdobné příznaky poškození způsobují i pupenoví obaleči -
obaleč jabloňový (
Hedya nubiferana) a
obaleč pupenový (
Spilonota ocellana). Lokálně mohou způsobit až 80 % ztráty na výnosech. V některých případech se mohou škody objevit až ve skladech, kde se líhnout housenky z vajíček nakladených krátce před sklizní.
Přímé metody monitoringu
Monitoring přezimujících housenek provádíme při zimní kontrole. Na počátku vegetace kontrolujeme přítomnost housenek
vizuálně. Sledování letové aktivity a početnosti motýlů se dělá pomocí
feromonových lapáků.
Prognóza výskytu
- Dle monitoringu letové aktivity stanovené feromonovými lapáky.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
- Práh škodlivosti na přezimující generaci – 1,5–3,5 housenek/1 m větviček nebo při nálezu 3 a více housenek na 100 pupenů, popř. růžic nebo 15 a více housenek na 100 sklepaných větví.
- Práh škodlivosti v průběhu vegetace (na 1. generaci) – 5 motýlů/lapák/týden a nebo poškození 3–5 % růžic.
- Práh škodlivosti v průběhu vegetace (na 2. generaci) – více než 3 živé housenky na 100 růžic nebo 15 a více housenek na 100 sklepaných větví před zakuklením 1. generace nebo bylo-li nalezeno 1–2% plodů nebo 5–10% letorostů napadených housenkami 2. generace.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
- Nepřímá ochrana je založena na podpoře přirozených antagonistů škodlivých druhů obalečů (ozelenění meziřadí, vyřazení toxických pesticidů).
Nechemické metody ochrany rostlin
Mechanická a fyzikální ochrana
- Efektivní jsou lapací pásy z vlnité lepenky, do nichž housenky hledající úkryt zalézají. Následným sběrem lapacích pásů je pak možno housenky zlikvidovat.
Biologická a biotechnická ochrana
Instalace feromonových odparníků Isomate C plus nebo Isomate C LR k matení samců obalečů. Princip této metody je založen v nasycení celého sadu samičím feromonem, samci následně nemohou najít skutečné samičky, nedojde k páření, samičky kladou neoplodněná vajíčka a nedojde k poškození plodů housenkami.
Rezistence škodl. org. a antirezistentní strategie
Základem antirezistentní strategie je střídání přípravků s různým mechanismem účinku, jejich aplikace až po překročení prahu škodlivosti, důležité je správné načasování dle vývojového stádia škůdce. Při podezření na snížení účinnosti je vhodné přípravek vyřadit ze systému ochrany a nahradit jej jiným, doposud nepoužívaným.
Hodnocení účinnosti ochrany
Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.