Rostlinolékařský portál

ambroň západní
Liquidambar styraciflua 
Jednodomý, opadavý, dlouhověký strom vyrůstající obvykle do výšky 15 až 30 metrů a s průměrem kmene 60 až 100 cm; ve své domovině a ve vlhku je obvykle mohutnější. U jedinců na mokrých a měkkých půdách je kořenový systém mělký a rozlehlý, na štěrkovitých propustných půdách je hlavní kořen velmi hluboký. Zprvu kuželovitá koruna se později široce větví a stává se okrouhlou, bývá široká 10 až 20 m. Kůra šedě zbarvená je v mládí hladká, později hluboce podélně zbrázděná, korkovitá a dva až čtyři cm tlustá. Letorosty jsou olivově zelené a později se zbarvují do hnědá, jsou mírně hranaté a mají výrazné lenticely a listové jizvy. Porůstají střídavě asi 6 až 12 mm velkými pupeny, koncový bývá největší. Po poranění vytéká z kůry nažloutlá pryskyřičná tekutina. 
Na řapících, 5 až 15 cm dlouhých, vyrůstají střídavě jednoduché, dlanitě laločnaté listy. Jejich lesklé a lysé čepele jsou v obryse okrouhlé nebo ledvinovité, bývají 7 až 15 cm dlouhé a 4 až 18 cm široké a mívají tři až sedm špičatých laloků (prostřední lalok bývá největší). Na bázi jsou srdčité nebo uťaté, na horní straně tmavě a na spodní světle zelené, okraj mají pilovitý až zubatý a po rozemnutí pryskyřičně voní. Listy se na konci léta výrazně zbarvují do různých odstínů, od oranžové po růžovou, nachově červenou či fialovou barvu a později opadávají. 
Z koncových pupenů větviček vyrůstají drobné, jednopohlavné květy bez okvětí, které jsou sestavené do kulovitých hlávek. Samčí květy, obsahující čtyři až deset tyčinek a rostou v mnoha hlávkách ve vzpřímených květenstvích. Samičí květy, s jedním spodním semeníkem a dvěma čnělkami se zkřivenými bliznami, visí v hlávkách na stopkách. 
Plod tobolka s vytrvalými čnělkami. Jsou uspořádané po dvaceti až padesáti ve 2 až 4 cm velkém kulovitém plodenství, které při zrání mění barvu od zelené přes žlutou až po hnědou. Leskle hnědé tobolky obsahující asi 1,5 mm velká semena nepravidelného tvaru s křídly. Květy rozkvétají poměrně brzy v závislosti na zeměpisné šířce a povětrnostních podmínkách, v subtropech od konce února (v tropech od ledna) do poloviny května, plody dozrávají během září až října. Po uzrání se tobolka s jedním nebo dvěma okřídlenými semeny otevře a semena odnese vítr. Prázdná plodenství s trčícími tvrdými čnělkami obvykle vytrvávající na stromech i přes zimu a jsou i po opadu na zem příštím rokem velmi tvrdá a pichlavá. 
Vysazuje v parcích a okrasných zahradách jako solitéra či pro lemování širokých městských komunikací pro své listy, které na podzim získávají krásné barvy oranžovou, červenou až fialovou. Bylo vyšlechtěno a v zahradnické praxi se používá více než dvacet kultivarů, ty se od sebe odlišují výškou a habitem koruny, tvarem a velikosti listových laloků, podzimním zabarvením listů i odolností proti chladu.

Ambroň západní pochází původně z východních a jihovýchodních Spojenýxh států amerických. Bývá také často vysazován ve střední Evropě, a to v pracích a botanických sbírkách jako strom okrasný.
Ambroně mají rády středně živnou, hlubší a propustnou půdu, která by měla být přednostně kyselejší reakce a pokud možno nevysychavá. Po dobrém zakořenění snáší dobře i občasný letní přísušek stejně jako krátkodobé zamokření.