Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

virová žloutenka řepy
Beet yellows virus (BYV)

třída: Alsuviricetes řád: Martellivirales čeleď: Closteroviridae

Další české názvy: virus žloutenky řepy

Vědecká synonyma: Beet etch yellowing virus, Beet necrotic yellows virus, Beet yellows closterovirus, Beta virus 4

EPPO kód: BYV000

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Jako hostitelé viru jsou vedle rodu Beta uváděny plevele z čeledi merlíkovité (Chenopodiaceae), brukvovité (Cruciferae) a hvězdnicovité (Compositae).
Příznaky poškození/napadení
Výskyt příznaků v porostu je v ohniscích podle letové aktivity mšic a to v době června až července. Listy infikovaných rostlin mají obvykle citrónově žluté zbarvení, později se mohou vyskytovat hnědé až červené nekrotické skvrny dle patogenity kmenu viru. Na mladších listech se může vyskytovat příznak žlutého lemování listů. U slabě patogenních kmenů se žloutnutí žilek a nekrózy nevyskytují. Listy žloutnou obvykle od okraje a část listů kolem žilnatiny může zůstat zelená. Textura je tuhá a křehká.
Možnost záměny poškození/napadení
Záměna příznaků je možná s virem mírného žloutnutí řepy (BMYV), běžné jsou i směsné infekce oběma viry.
Životní cyklus
BYV se přenáší semiperzistentně mšicí makovou a mšicí broskvoňovou. Mezi další vektory se mohou řadit i mšice Myzus ascalonicus, Myzus certus či Macrosiphum euphorbiae. V laboratorních podmínkách byl přenos viru prokázán i mechanicky. Minimální doba pro nabývací sání viru je 15 minut a účinnost přenosu se s délkou nabývacího sání zvyšuje. 
V těle mšice virus necirkuluje a mšice svoji infekčnost ztrácí při svlékání. Období latence u viru neexistuje a mšice je schopna virus přenést okamžitě po nabývacím sání. K přenosu viru na neinfikovanou rostlinu stačí sání délky 7–15 minut a je v mšicích infekční po dobu 2–3 dnů.
Hospodářský význam
Virové žloutenky mohou snížit výnos bulev až o 20–30 %. Škodlivost závisí na včasnosti zásahu proti přenašečům co nejdříve na počátku napadení porostu. Nejvyšší ztráty způsobují časné infekce.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
  • Stanovení optimálních termínů ošetření proti mšici broskvoňové. 
  • Využití odolných odrůd cukrovky. 
  • Vhodné agrotechnické metody. 
  • Alternativní možnosti ochrany – metody podporující přirozené nepřátele škůdců, lapací či repelentní rostliny, feromonové pasti, zvýšení biodiverzity na okrajích či v okolí polí.
Odkazy a použité zdroje
Bittner, V. Škodliví činitelé cukrové řepy – choroby cukrovky. Listy cukrovarnické a řepařské. 2012, 128(4), 136-138. ISSN 1210-3306
Kocourek, F., Chochola, J. Ochrana proti škůdcům cukrovky po ukončení moření osiva neonikotinoidy. Agromanuál, 2024, 19, 3, 74–77. ISSN 1801-7673