Rostlinolékařský portál

Jedná se oligofágního zástupce na smrcích (převážně s. ztepilý). Pouze výjimečně se vyskytuje na jiných druzích dřevin (případ našeho území). V alpských a podalpských oblastech je to defoliátor především modřínu.

Dospělec je cca 1,2–1,5 cm velký v rozpětí křídel. Křídla jsou převážně hnědé barvy s výrazným slonovinovým žíháním.
Larva, tedy housenka, je převážně hnědožluté barvy s jasně hnědou hlavou.

Škůdce lze velmi obtížně zaměnit s jinými druhy pro jeho trofickou vazbu na smrky. S fytofágními housenkami stejné barvy (např. o. smrkový) si larvy o. modřínového nelze splést, neboť larvy předmětného druhu budou mít odlišnou dobu aktivity housenek i dospělců (u o. smrkového zimuje housenka a proto poškození dřevin přichází až v závěru vegetační sezóny).

Nejmladší housenky pomístně vyžírají jehlice, starší (od 3. instaru) konzumují jehlice až na střední žebro.

Poškození tohoto druhu lze velmi obtížně zaměnit s jinými druhy pro jeho trofickou vazbu na smrky. S fytofágními housenkami podobného poškozování hostitelské dřeviny (např. o. smrkový) si poškození od o. modřínového nelze splést, neboť larvy předmětného druhu budou mít odlišnou dobu aktivity housenek i dospělců a tedy i dobu, ve které poškození hostitelského stromu vzniká.

Období letu je cca červen až červenec (srpen) s tím samičky kladou vajíčka na jehlice smrku. V období do zimování nastupuje geneticky podmíněná diapauza vajíček a k líhnutí dochází až následující rok na jaře. Obaleč modřínový je druh s jednoletým vývojovým cyklem.

Významnější škody tímto zástupcem jsou zaznamenávány především v hustějším porostu hostitelských dřevin v nižších věkových stupních. Zde se tento škůdce podílí na oslabování hostitelských jedinců a redukci přírůstů hostitelských dřevin a to především v roce, který následuje po intenzivním žíru. Značné defoliace při přemnožení tohoto druhu mohou vyvolávat hynutí napadených dřevin nebo jejich vyšší atraktivitu pro kůru a dřevo vrtající hmyz – kůrovci.