Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

pevník krvavějící
Stereum sanguinolentum

říše: Fungi třída: Agaricomycotina čeleď: Stereaceae (pevníkovité)

Vědecká synonyma: Mesenterica sanguinolenta, Thelephora sanguinolenta, Thelephora sericea var. sanguinolenta, Phlebomorpha sanguinolenta, Auricularia sanguinolenta, Merulius sanguinolentus, Stereum sanguinolentum f. sanguinolentum, Stereum sanguinolentum subsp. sanguinolentum, Haematostereum sanguinolentum, Stereum balsameum

EPPO kód: STERSA

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Hostitelské spektrum tvoří jehličnaté dřeviny, a to z velké časti smrk (Picea spp.), mnohem méně častěji na borovicí (Pinus spp.) nebo douglasce tisolisté (Pseudotsuga menziesii).
Možnost záměny
Podobný pevník korkovitý (Stereum rugosum) či pevník dubový (Stereum gausapatum) roste pouze na listnáčích.
Příznaky poškození/napadení
Plodnice jsou jednoleté, rozlité až polorozlité, kožovité, zpočátku nepravidelně okrouhlé, posléze srůstají do tenkých povlaků. Jsou skořicově až šedohnědé. Okraj plodnic je bílý, vlnovitě zprohýbaný. Omačkáním výrazně červenají. Pevník fruktifikuje v podzimních měsících, avšak nemusí vyrůst každoročně. Na příčných řezech kmene je možné pozorovat i velmi pestré, nepravidelné obrazce hniloby, šedofialových zón a zdravého dřeva. 
Způsobuje bílé tlení.
Životní cyklus
Plodnice se hojně tvoří na tlejícím dřevě. Infikování živých stromů je častá a nastává v místech poranění. Podhoubí se často šíří nejprve mezi bělí a jádrem, později hniloba zasáhne celý válec kmene. V první fázi je dřevo téměř nenarušené a ohraničené až 1 cm širokou šedofialovou zónou. V další fázi je již dřevo značně narušené a zbarvené světle okrově či až do oranžova. V poslední fázi se již dřevo vláknitě rozpadá. Dobře známá je symbióza mezi pevníkem krvavějícím a pilořitkou velkou (Uroceras gigas), která patogen šíří v porostu. Ta totiž kladením vajíček do poraněných stromů současně infikuje dřevo myceliem či bazidiosporami. Hniloba je bílá a proniká až 40 cm za rok.
Hospodářský význam
Vyskytuje se často u poškozených kmenů jako důsledek loupání zvěří. V lesnictví se jedná o jednu z nejvýznamnějších hnilob na smrku, neboť rozkládá odumřelou hmotu. Stromy se nejčastěji lámou v místě poranění. Poškozené stromy je nutno odstraňovat. Pokud se jedná o masové poškození porostu, je vhodné provést rekonstrukci porostu. Často na něm parazituje rosolovka průsvitná (Tremella encephala).
Autoři textu
J. Rozsypálek, MENDELU