Rostlinolékařský portál

Jde o polyfágní druh vyvíjející se prakticky ve všech našich listnatých stromech, výjimečně se může vyvíjet i ve stromech jehličnatých.

Brouk je tmavě hnědě až hnědočerně zbarvený. Jako u ostatních drtníků i zde je nápadný pohlavní dimorfismus. Mnohem častější samičky jsou 2,0–2,4 mm dlouhé, úzce válcovitého těla, které je na průřezu kruhovité. Krovky jsou 1,8krát delší než široké. Štít je podstatně delší než široký, v přední části klenutý, v zadní části šagrenovaný, téměř bez teček. Poněkud zploštělá, matná zadní část krovek nese řady hrbolků podél švu a na třetím a čtvrtém mezirýží. Druhé mezirýží je bez hrbolků a je mírně prohloubené. Samečci jsou světle hnědí, 1,9–2,0 mm dlouzí, se zploštělou zadní částí krovek, která je rovněž podél švu mírně podélně prohloubená.
Larvy jsou rohlíčkovitého tvaru, beznohé, bělavé barvy.

Samičky tohoto druhu je možné zaměnit s dalšími drtníky. Odlišit se dají podle velikosti, tělesných proporcí a především podle charakteristické zadní části krovek. Dosti podobné jsou především samičky Xyleborinus attenuatus. Ty se však liší poněkud větší velikostí těla, plošším druhým mezirýžím na zadní části krovek a hlavně výraznějšími kuželovitými až háčkovitými hrbolky, které tuto část krovek zdobí.

Požerek je celý umístěn ve dřevě, kdy na povrchu dřeviny je patrný pouze závrtový otvor o průměru cca 1 mm, z něhož se sypou světlé, jemné drtinky. Vlastní požerek tvoří radiální vstupní chodba, z níž vybíhají do stran (obvykle podél letokruhů) dvě matečné chodby. U tohoto drtníka část požerku vytvářejí i samy larvy, které si hlodají plochou komůrku rozšiřující zmíněné matečné chodby. Právě přítomnost této ploché komůrky je typickým znakem požerků tohoto drtníka. Stěny chodeb porůstá bělavý povlak symbiotických hub, stěny opuštěných požerků však brzy získávají tmavou černavou barvu.

Požerky lze zaměnit s požerky dalších ambroziových brouků, především s drtníky (rody Anisandrus, Xyleborinus, Xylosandrus, Xyleborus), dřevokazi (Trypodendron spp.) a jádrohlodem dubovým (Platypus cylindrus). Odlišit požerky druhu Xyleborinus saxesenii lze na základě jejich průměru a přítomnosti charakteristické ploché komůrky rozšiřující matečnou chodbu. Požerky jsou však těžko odlišitelné od obdobných požerků méně častého druhu Xyleborinus attenuatus. Podobná rozšíření chodeb můžeme najít také v požercích druhu Xylosandrus germanus, jehož požerky jsou však typické rourkami slepených drtinek o délce až 3(4) cm při ústí závrtů.

Druh má nejspíše jednu generaci do roka, ale jeho vývoj je rozvleklý, takže téměř po celý rok můžeme najít různá vývojová stadia.

Vzhledem k vývoji v odumírajících a pokácených stromech, pařezech apod. nejde víceméně o fyziologického škůdce, ačkoliv někdy jsou uváděny škody z ovocných sadů a školek. Svým žírem může jednoznačně znehodnocovat dřevní surovinu a být tak škůdcem technickým. Druh je hojný od nížin do hor.

J. Foit, MENDELU