Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

tesařík
Trirachys sartus

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: tesaříkovití (Cerambycidae)

Vědecká synonyma: Aeolesthes sarta, Pachydissus sartus

EPPO kód: AELSSA

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Tesařík Trirachys sartus napadá listnáče, k hlavním hostitelům se řadí jabloň domácí (Malus domestica), jilm Ulmus wallichiana, j. habrolistý (U. minor), j. sibiřský (U. pumila), ořešák královský (Juglans regia), platan javorolistý (Platanus x hispanica), p. východní (P. orientalis), topol Populus ciliata, t. bílý (P. alba), t. černý (P. nigra), t. eufratský (P. euphratica), t. kanadský (P. x canadensis) a vrba Salix acmophylla.
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se.
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu tesaříka T. sartus v ČR byl prováděn v roce 2023 a byl podpořen finančním příspěvkem EU.
Popis
Dospělci mají protáhlé tmavě šedohnědé tělo s krovkami pokrytými krátkými stříbřitými chloupky. Lesklé stříbřité skvrny vytvářejí na krovkách dva nepravidelné pásky. Délka těla samců se pohybuje v rozmezí 22–42,2 mm, u samic 29,2–43 mm. Samci mají tykadla 2,5krát delší než tělo, u samic jsou tykadla kratší než tělo. Krovky jsou na špici zkrácené, vnější úhel je zaoblený, na švovém úhlu je zoubek nebo krátký trn.
Vajíčka jsou bílá, 3–4 mm dlouhá. 
Čerstvě vylíhlé larvy jsou světle zbarvené, 2,5–4,0 mm dlouhé. Plně dorostlé larvy jsou světle nažloutlé, pokryté zlatými chloupky, asi 60–70 mm dlouhé, s černými kusadly. 
Kukla je nejprve bílá, později hnědošedá, dlouhá až 45 mm.
Možnost záměny
Dospělce i larvy je možné zaměnit za jiné druhy tesaříků.
Příznaky poškození/napadení
Na kmenech a silných větvích napadených stromů se objevují velké elipsovité výletové otvory, na bázi napadených stromů se objevuje dřevní drť. Dospělí brouci jsou nápadní a lze je pozorovat, jak sedí na kmenech, zejména ve večerních a nočních hodinách. Odumírání větví a stromů je patrné podle vadnoucích a usychajících listů.
Možnost záměny poškození/napadení
Obdobné příznaky (přítomnost dřevěných drtinek) působí i larvy drvopleně obecného (Cossus cossus), výletové otvory a požerky mohou být zaměněny za výletové otvory a požerky jiných druhů tesaříků.
Životní cyklus
Vývoj tesaříka T. sartus trvá dva roky. Dospělí jedinci obvykle opouštějí své kukelní komůrky při průměrné denní teplotě 15–20°C. Brouci jsou obecně aktivní ve večerních a nočních hodinách. Přes den se dospělci schovávají pod kůrou, v larválních chodbách či v jiných úkrytech, které navečer opouštějí. Tento tesařík příliš nelétá a zralostní žír u něj nebyl pozorován. Těsně po opuštění úkrytů se dospělci začnou pářit. Samice kladou 1–3 vajíčka do štěrbin v kůře kmenů, a to až po dobu dvou měsíců. Obvykle naklade jedna samice za život 240–270 vajíček. Vývoj larev ve vajíčku trvá 9–17 dní. Každá larva si vytváří svou vlastní chodbu (i když bylo do jednoho místa sneseno více vajíček) mezi kůrou a dřevem. Trus a dřevní drť vyhazuje larva vstupním otvorem. Později se larvy zažírají do dřeva a na konci prvního roku vývoje vytvoří chodbu dlouhou okolo 25 cm, která nejprve stoupá rovnoběžně s podélnou osou kmene a poté se otáčí opačným směrem. Na dně této chodby larva přezimuje, chráněná dvojitou zátkou z dřevní drti. Na jaře příštího roku pokračují larvy v žíru a vytvářejí chodby hluboko do dřeva. Koncem července se kuklí. Brouci se líhnou asi po dvou týdnech, ale zůstávají v kukelních komůrkách až do jara příštího roku. 
Způsoby šíření
Dospělci T. sartus létají jen příležitostně a obvykle zůstávají na hostitelském stromě, ve kterém se vyvinuli, proto je přirozené šíření tesaříka přelety dospělců relativně pomalé. Nejpravděpodobnější cestou zavlečení T. sartus je napadené dřevo, zejména dřevěný obalový materiál. Vývojová stadia tesaříka mohou být snadno přepravována v neošetřeném dřevu a ve vzrostlejších hostitelských rostlinách určených k dalšímu pěstování. Dospělci se mohou šířit také na jiných komoditách.
Hospodářský význam
Tesařík T. sartus je v oblasti současného rozšíření jedním z nejvýznamnějších škůdců mnoha listnatých lesních, okrasných a ovocných stromů. Napadá jak oslabené, tak i zdravé stromy různého stáří. Vzhledem k tomu, že následující generace zůstávají na stejném stromě několik po sobě jdoucích let, dochází k poškození, které vede k odumření stromu. Tesařík T. sartus je považován za jednoho z nejhorších škůdců ořešáku královského v Indii. K vážným škodám dochází také v ovocných sadech, zvláště jabloňových. Významné škody působí tesařík také v městských výsadbách v oblastech s horkým a suchým podnebím (např. v Turkmenistánu), kde jsou velké listnaté stromy důležité pro městské prostředí.
Zeměpisné rozšíření
Asie: Afghánistán, Čína, Indie, Írán, Kazachstán, Kyrgyzstán, Pákistán, Tádžikistán, Turkmenistán, Uzbekistán. Za oblast původu T. sartus se považuje Pákistán a západní Indie.
Fytosanitární regulace
Tesařík T. sartus se podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II řadí mezi karanténní škodlivé organismy pro EU, jejichž výskyt není na území EU znám. Rostliny určené k pěstování (kromě roubů, řízků, rostlin v tkáňové kultuře, pylu nebo osiva) rodů bříza (Betula), dřezovec (Gleditsia), dub (Quercus), hlošina (Elaeagnus), hrušeň (Pyrus), jabloň (Malus), jasan (Fraxinus), javor (Acer), jilm (Ulmus), morušovník (Morus), ořešák (Juglans), platan (Platanus), slivoň (Prunus), topol (Populus), trnovník (Robinia) a vrba (Salix), dovážené z Afghánistánu, Indie, Íránu, Kyrgyzstánu, Pákistánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu, musí mít průměr kmene u paty menší než 9 cm, nebo musí být trvale pěstovány v oblasti prosté tesaříka T. sartus, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu. Nelze-li splnit uvedené požadavky, musí být tyto rostliny trvale nebo v období nejméně dva roky před vývozem pěstovány na místě produkce, které státní organizace ochrany rostlin země původu uznala za prosté tesaříka T. sartus, a pokud byly rostliny pěstovány na stanovišti produkce s fyzickou izolací proti zavlečení tesaříka T. sartus, které bylo podrobeno nejméně jedné prohlídce ročně zaměřené na jakékoli známky výskytu tesaříka T. sartus, provedené ve vhodných obdobích roku pro zjištění výskytu tesaříka T. sartus, nebo na stanovišti produkce s uplatňováním vhodných preventivních ošetření, které bylo podrobeno ročně nejméně dvěma prohlídkám zaměřeným na jakékoli známky výskytu tesaříka T. sartus, provedeným ve vhodných obdobích roku pro zjištění výskytu tesaříka T. sartus, které bylo obklopeno nárazníkovou zónou o šířce nejméně 500 m, kde byla během těchto úředních průzkumů potvrzena nepřítomnost tesaříka T. sartus, a rostliny, a zejména jejich kmeny, byly bezprostředně před vývozem podrobeny prohlídce zaměřené na výskyt tesaříka T. sartus, případně včetně destruktivního vzorkování, a nebyly pozorovány žádné známky výskytu tesaříka T. sartus.
Dřevo rostlin výše uvedených rodů, dovážené z výše uvedených zemí, musí pocházet z oblasti, v níž se tesařík T. sartus nevyskytuje, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu, nebo musí být vhodně tepelně ošetřeno tak, aby bylo dosaženo v celém profilu dřeva teploty nejméně 56 °C nepřetržitě po dobu nejméně 30 minut, nebo musí být podrobeno vhodnému ionizujícímu záření tak, že v kterékoliv jeho části bylo dosaženo nejméně 1 kGy absorbované dávky, nebo musí být prosté kůry, mít příčný průměr v největším rozměru nepřesahující 20 cm a být ošetřeno vhodnou fumigací fluoridem sulfurylu v souladu s příslušnými mezinárodními standardy pro fytosanitární opatření. Dřevo ve formě dřevěných štěpků a zbytků, získané zcela nebo částečně z uvedených rostlin, musí pocházet z oblasti, v níž se tesařík T. sartus nevyskytuje, stanovené vnitrostátní organizací ochrany rostlin v zemi původu, nebo musí být zpracováno na kusy o tloušťce a šířce nejvýše 2,5 cm, nebo musí být vhodně tepelně ošetřeno tak, aby bylo dosaženo v celém profilu dřeva teploty nejméně 56 °C nepřetržitě po dobu nejméně 30 minut.
Monitoring a prognóza
Monitoring v oblastech, kde se tesařík vyskytuje, lze provádět vizuálně sledováním příznaků výskytu na hostitelských rostlinách.
Provádění ochranných opatření
Při zjištění výskytu tesaříka T. sartus na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu. 
Preventivní opatření
Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. V oblastech výskytu tesaříka zahrnují preventivní opatření průzkumy ve školkách, pálení napadeného rostlinného materiálu a prořezávání a pálení napadených stromů. 
Chemická ochrana rostlin
Ochranná opatření v oblastech s výskytem tesaříka T. sartus zahrnují ošetření chemickými i biologickými insekticidy.