Hostitelské spektrum
Do hostitelského okruhu patří druhy rodu jedlovec (Tsuga spp.), j. kanadský (T. canadensis) a j. karolínský (T. caroliniana).
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se.
Výsledky detekčních průzkumů
Detekční průzkum výskytu tohoto škodlivého organismu se v ČR provádí od roku 2022 a je podpořen finančním příspěvkem EU.
Příznaky poškození/napadení
První příznaky se objevují v květnu a začátkem června. Nové jehlice zhruba měsíc po vyrašení zežloutnou. Krátce na to se výhony u bází jehlic zbarvují oranžově, uvadají a ohýbají se. Většina jehlic v místech infekce opadává postupně směrem k vrcholu výhonu. Výhony se v průběhu vegetace dále stáčejí, ale zůstávají na stromech i více než rok a napadený strom vypadá jako ožehnutý požárem. Napadené šišky zůstávají zavřené, nevytváří semena, jsou obvykle odlišně zbarvené a svrasklé.
Možnost záměny poškození/napadení
Příznaky jsou podobné ožehnutí požárem.
Životní cyklus
M. farlowii je jednobytná rez, u níž je známo pouze teliální stadium. Telia přezimují na větvích a šiškách odumřelých v loňském roce a spory se uvolňují v době, kdy raší pupeny jedlovce. Vyklíčené teliospory vytvářejí od počátku května do června množství bazidiospor. Tyto spory infikují nové jehlice. Nová telia se objevují 2–3 týdny po infekci, i když spory z nich vyklíčí až příští jaro. Závažnost choroby je ovlivňována průběhem počasí. K vyklíčení bazidiospor je třeba nejméně 10 hodin deště, krátké přeháňky nebo rosa nejsou pro vyklíčení bazidiospor dostačující. Patogen preferuje nižší teploty, v oblasti výskytu proto škodí ve školkách především v nadmořských výškách okolo 1200 m n. m.
Způsoby šíření
Šíření na kratší vzdálenosti se uskutečňuje pomocí teliospor. Rozšíření choroby mimo původní území výskytu je možné pomocí obchodu s hostitelskými rostlinami.
Hospodářský význam
M. farlowii je nejškodlivější druh rzi napadající jedlovce, zejména j. kanadský. Nejnáchylnější k napadení jsou školkařské výpěstky výšky 0,6–5 m, ale napadány jsou i vzrostlé stromy. Problémy působí v produkčních okrasných školkách na území Apalačského pohoří. Napadené rostliny jsou neprodejné, proto musí být rostliny jedlovce pěstovány pod fungicidní clonou. Rez by mohla způsobit v EU škody na jedlovci západním (T. heterophylla), který se v Evropě často pěstuje, i když výskyt M. farlowii na jedlovci západním nebyl dosud nikdy zjištěn.
Zeměpisné rozšíření
Tento patogen je rozšířen ve východní části Severní Ameriky, Kanada (Nové Skotsko), USA (Michigan, New Hampshire, New York, Pensylvánie, Severní Karolína, Vermont, Virginie, Wisconsin).
Fytosanitární regulace
Rez M. farlowii je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy II. části A karanténní škodlivý organismus, jehož výskyt na území EU není znám. Je také zařazena v Seznamu A1 Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin (EPPO), v němž jsou uvedeny škodlivé organismy, které se nevyskytují na území EPPO a které EPPO doporučuje členským státům regulovat jako karanténní škodlivé organismy.
Omezení možnosti zavlečení rzi M. farlowii je podpořeno obecným zákazem dovozu hostitelských rostlin, včetně řezaných větví a vánočních stromků, z neevropských zemí do EU.
Monitoring a prognóza
Ke zjišťování výskytu rzi je možná vizuální prohlídka hostitelských rostlin, spojená s odběrem a laboratorním vyšetřením vzorků z příznakových rostlin.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Preventivní opatření jsou uvedena v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. Při zjištění výskytu rzi na území ČR by ÚKZÚZ nařídil mimořádná rostlinolékařská opatření k eradikaci ohnisek výskytu.
Chemická ochrana rostlin
Na území, kde se tento patogen běžně vyskytuje, se provádí během května fungicidní postřik přípravky na bázi polysulfidu vápenatého v týdenní periodě.