Rostlinolékařský portál

Lilek brambor, rajče, lilek vejcoplodý i jiné lilkovité i plevelné.

Dospělci jsou 10–12 mm dlouzí, černožlutě pruhovaní.

Brouci a larvy způsobují požerky většinou od okraje listů, při silném výskytu holožíry, kdy zůstávají z trsů brambor pouze stonky. Pokud dojde k vývoji druhé generace mandelinky ke konci vegetace, kdy již nemá dostatek potravy na nadzemní části, často se přesouvá i na hlízy brambor, kde pokračuje ve svém žíru. Zde způsobuje škody nejen na povrchových hlízách, ale i na těch, které jsou těsně pod povrchem půdy, což má za následek snížení kvality hlíz.

Přezimuje brouk v půdě v hloubce 10–40 cm. Úspěšnost přezimování záleží nejvíce na dostatku a kvalitě potravy v závěru vegetace a na také na průběhu zimy. Úspěšnější přezimování je v lehčích písčitých půdách a v méně proměnlivých teplotních a vlhkostních podmínkách. Brouci vylézají ze země obvykle v polovině května po vzestupu teplot v půdě na 14 °C, vyhledávají potravu a páří se. K oplození samiček však může dojít již na podzim. Samičky kladou vajíčka na spodní stranu listů ve snůškách s 30–35 vajíčky. Průměrná plodnost jedné samice je 500 vajíček. Embryonální vývoj je závislý na teplotě, při 20 °C se larvy líhnou v průměru za 10 dnů. Larvy prochází čtyřmi vývojovými stupni (instary). Po dokončení vývoje larvy zalézají do země, nejčastěji do hloubky 5–12 cm, kde se kuklí a přibližně po 14 dnech se líhnou dospělci (letní brouci), kteří mohou být v příznivých teplotních podmínkách základem pro vývoj druhé generace. Část populace však v některých letech vytváří neúplnou nebo úplnou druhou generaci, především v teplejších oblastech. Plodnost mandelinky bramborové je velmi vysoká, kdy jedna samice může naklást mezi 300 až 800 vajíček. Tato vajíčka se následně vyvíjejí v larvy, kdy jedna larva dokáže během svého vývoje spotřebovat přibližně 40 cm² listové plochy. Dospělý jedinec je pak schopen za den zkonzumovat až 10 cm² listové plochy. Z toho je zřejmé, že při nezvládnutí ochrany a přemnožení mandelinky bramborové může rychle dojít k devastujícím škodám na celém poli.  

Škodí brouci i larvy. Při nekontrolovaném rozmnožení způsobují holožíry a snížení výnosu hlíz o desítky procent. U nás mandelinka způsobuje největší škody v teplejších ranobramborářských oblastech na jižní Moravě a v Polabí, kde vytváří i dvě úplné generace. Je ale zřejmé, že výnosové ztráty také závisí na době, kdy dojde k napadení porostu mandelinkou bramborovou a rozsahu tohoto napadení.

V Evropě se poprvé objevila v r. 1874, v ČR poprvé zaznamenána v r. 1945. V současnosti se vyskytuje na rozsáhlém území po celé severní polokouli. 

Zjišťuje se počet ohnisek larev na 1 ha přímým odpočtem. Výskyt mandelinky závisí na koncentraci ploch a četnosti zařazení brambor v osevních sledech, průměrné teplotě oblasti a na příznivých podmínkách pro přezimování.

Prognózu lze provádět podle počtu dospělců v porostech v jarním období. Předpověď potřeby ošetření je při výskytu 100 brouků na jaře po náletu do porostů.

• 14 ohnisek larev / 1 ha nebo při výskytu 5000 larev / 1 ha.

• Důsledné střídání plodin v rámci osevního sledu. 
• Populaci přezimujících dospělců redukuje použití rotavátorů při obdělávání půdy a technologie odkameňování. 
• Na malých plochách je možno doporučit sběr jarních brouků a jejich mechanickou likvidaci zároveň s larvami a vajíčky. 
• Speciálně vyvinutá mechanizace, jako jsou odsávací nebo sklepávací jednotky,
• Podpora přirozených nepřátel (střevlíkovití, dravé ploštice, larvy zlatooček nebo slunéček).

Proti larvám i dospělcům lze využít řadu biopreparátů na bázi Bacillus thuringiensis. Dále se uplatňují v boji proti mandelince i přípravky na bázi entomopatogenních hub např. Beauveria sp., Metarhizium sp.či Paecilomyces spp. nebo hlístovek rodu Heterorhabditis nebo Steinernema. Aby byly přípravky na bázi hub účinné, je nutné zajistit dostatečnou vlhkost po aplikaci. Z rostlinných pesticidů jsou účinné přípravky na bázi azadirachtinu. Ošetření je nutné opakovat.

Ošetření je nutno provádět na larvy prvního a druhé vývojového stupně. U larev třetího a čtvrtého stupně vzrůstá tolerance k některým přípravkům a zvyšuje se riziko vzniku a šíření rezistentních jedinců vůči pesticidům. Termín ošetření se doporučuje v době maxima líhnutí larev.
U porostů o větší ploše postačí často ošetřit pouze jejich okraje, kde se škůdce vyskytuje nejčastěji nebo ohniska výskytu. 

• Při opakované aplikaci v rámci antirezistentní strategie používat přípravky z odlišných skupin přípravků, resp. přípravky s jiným mechanizmem účinku. 
• Upřednostnit účinné přípravky, u kterých doposud nebyly zjištěny v ČR rezistentní populace proti mandelince bramborové.
• Dodržovat registrovanou dávku a koncentraci přípravku a použít smáčedlo. 
• V případě nezbytnosti vícenásobné aplikace stejného přípravku dodržet maximální počet aplikací uvedených na etiketě a v registru přípravků. 
• Pro zjištění stavu výskytu mandelinky a rozhodnutí o potřebě aktivní ochrany porostů brambor je nutno provádět soustavnou kontrolu již od vzejití brambor.
• Ošetřovat v optimálním termínu, tj. přednostně při maximálním výskytu larev prvního a druhého vývojového stupně v porostech (účinnost na malé larvy je u všech přípravků vyšší než na dorostlé larvy a na dospělce). 
• Dodržovat ochrannou lhůtu mezi posledním ošetřením a sklizní brambor. 
• Ošetření porostů brambor neprovádět za vysokých teplot, ale upřednostňovat aplikaci přípravků po ránu, či v pozdějším odpoledním čase.
• Často stačí insekticidy ošetřit pouze ohniska výskytu mandelinky bramborové nebo okraje pole, kde se škůdce vyskytuje nejvíce.

Zásady v režimu integrované produkce brambor (dle nařízení vlády č. 80/2023 Sb., o stanovení podmínek provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření) (platné pro rok 2024):

• Pro první aplikaci použít přípravek ze skupiny spinosinů nebo jeden z botanických přípravků na bázi azadirachtinu.
• Při nutnosti více aplikací lze kombinovat s přípravkem ze skupiny diamidů.
• Za období plnění víceletých podmínek na daném dílu půdního bloku lze použít 3 aplikace přípravků na ochranu rostlin proti mandelince bramborové, které nejsou povoleny proti mandelince bramborové v ekologickém zemědělství. 
• Přípravky určené i pro ekologické zemědělství se mohou využívat bez omezení (pozor na dodržení antirezistentní strategie).

AKTUALIZOVÁNO v roce 2023: Na území ČR byla potvrzena rezistence všech testovaných populací k pyretroidů lamba–cyhalothrinu i k taufluvalinatu. Plošný výskyt rezistence mandelinky bramborové k acetamipridu se oproti předchozímu roky zvýšil a přibyl počet vysoce rezistentních populací. Naproti tomu chlorantraniliprol byl na všechny testované populace vysoce účinný. Přípravky na bázi pyretroidů a acetamipridu se pro ochranu proti mandelince nedoporučují. Pro ochranu se doporučují přípravky na bázi spinosadu a dimaidy na bázi chlorantraniliprolu a cyantreniliprolu.

Účinnost ochrany vyhodnocujeme zjišťováním mortality larev i dospělců. U insekticidní ochrany nejlépe 24 hodin po aplikaci a účinnost by měla dosahovat 85–95 %.