Rostlinolékařský portál

Polyfágní druhy. Největší škody způsobují ve sklenících na výsevech, řízkovancích a mladých okrasných rostlinách, zejména rodu hvozdík (Dianthus), schlumbergera (Schlumbergera), pryšec (Poinsettia), blahovičník (Eucalyptus), begónie (Begonia), Coleus, pelargonie (Pelargonium), dracena (Dracaena), dále na orchidejích, kaktusech a rovněž na sazenicích zeleniny. Poškozují však i polní plodiny – bramboru, pšenici, jetel červený, vojtěšku nebo houby v pěstírnách.

Dospělci jsou podobní malým komárům, asi 3–7 mm dlouzí. Mají štíhlá, tmavě zbarvená těla, dlouhé nohy a křídla s tmavou žilnatinou a výraznou radiální žilkou. Samice některých druhů jsou bezkřídlé. Mají dlouhé nohy a rovněž dlouhá tykadla s osmi až 16 články. Hlava je malá, oči zaoblené, mírně vystupující. 
Vajíčka jsou průhledná, velká asi 1 mm.  
Larvy jsou štíhlé, beznohé, dlouhé asi 6 mm s podlouhlým tělem, Mají bělavé až průhledné tělo a sklerotizovanou hlavovou kapsuli lesklé černé barvy.

Záměna je možná s dalšími druhy smutnic.

Vadnutí rostlin, žloutnutí listů, usychání listů od okrajů, předčasný opad listů, zpomalení růstu, uhynutí rostlin, výskyt trusu na listech.

Dospělé samice nakladou během života asi 100–300, v průměru 200 vajíček. Vajíčka kladou ve shlucích po 20-30 do vlhké půdy nebo organických substrátů do hloubky 2-3 cm. Cca po 4–10 dnech se líhnou larvy. Larvy se živí houbovými vlákny, řasami a případně kořeny, resp. kořenovým vlášením rostlin. Larvální stadium trvá 7–14 dní. Asi 90 % vylíhlých larev jsou samice. Dospělci žijí velmi krátce, 5–10 dní a živí se pouze tekutinami, a již neškodí okusováním kořenů. Dospělí jsou charakterističtí tanečním letem. Celý životní cyklus od vajíčka po dospělce trvá cca 3-4 týdny v závislosti na teplotě. Současně se mohou vyskytovat různá vývojová stadia i generace škůdce.

Larvy se živí přednostně houbami a rozkládajícími organickými látkami. Při nedostatku potravy v důsledku přemnožení škodí žírem na kořenech rostlin. Dospělci již neškodí.  
Mezi nepřímé škody patří snížení estetické hodnoty okrasných rostlin trusem nebo sekundární napadení poškozených rostlin oomycetami, houbovými a bakteriálními patogeny (např. r. Pythium, Botrytis, Verticillium nebo Fusarium).

Pravidelné a časté vizuální hodnocení zdravotního stavu rostlin ke zjištění prvních příznaků poškození rostlin škůdcem – vadnutí rostlin, opad listů, výskyt trusu.  
Kontrola poškození kořenů rostlin /nebo výskytu larev v pěstebních substrátech. Monitoring letové aktivity dospělců pomocí optických lapáků – žlutých lepových desek umístěných v porostech ke zjištění počátku, průběhu a intenzity výskytu.

Nejsou známy. 

Dle tendence výskytu v předchozím roce (letech).

Nejsou v ČR stanoveny.  
Ošetřuje se neprodleně při zjištění prvních příznaků poškození rostlin larvami nebo výskytu dospělců smutnic na žlutých lepových deskách.

Využití souboru dostupných preventivních (agrotechnických) i kurativních opatření (fyzikální, biologické a chemické metody ochrany):  

• Desinsekce nebo vymrznutí skleníků/fóliovníků po ukončení sezóny (dle možnosti). 
• Teplotní sterilizace pěstebních substrátů.
• Pravidelné prohlídky porostů (zpravidla ve dvoudenních až týdenních intervalech).
• Včasná detekce škůdce.
• Důkladná prohlídka dovezených rostlin, včetně substrátu.  
• Vytváření optimálních podmínek zvýhodňujících užitečné organismy (optimální teplota a relativní vlhkost vzduchu).
• Přiměřená zálivka rostlin.
• Podpora predátorů a parazitoidů. 

• Důkladné vysušení pěstebního substrátu, pokud je to možné vzhledem k pěstovanému druhu rostliny. 
• Mulčování substrátů vrstvou písku, perlitu, křemeliny k zabránění kladení vajíček.

Z biologických alternativ je možné použít preparáty na bázi hlístice Steinernema feltiae, které působí proti larvám v půdě. Proti dospělcům lze využít antagonistického působení dravých roztočů Hypoaspis miles, Stratiolaelaps scimitus, Macrocheles robustus a brouků Atheta coriaria.

Z důvodu obsahu reziduí pesticidů a nutného dodržení ochranných lhůt je aplikace chemických přípravků na ochranu rostlin ve sklenících a fóliovnících problematická.  
Ochranu je možné ukončit tehdy až nebudou ve skleníku po dobu čtyř týdnů nalezeny živé larvy v minách ani noví dospělci na lepových deskách

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. 
Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice:
bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, 
bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, 
bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.

J. Juroch, ÚKZÚZ