Rostlinolékařský portál

Ploštice, mezi které řadíme celou řadu klopušek a kněžic, mají široký okruh hostitelských rostlin. Nejvíce škodí na semenných porostech (vojtěška, zelenina), na okopaninách, zelenině, ovocných dřevinách (jabloně, drobné ovoce), vinné révě, chmelu, okrasných rostlinách.
Preference hostitelských rostlin je závislá podle jednotlivých druhů.

Ploštice jsou tvarově rozmanité. Velikost dospělců se pohybuje od 4 do 20 mm. Zbarvení těla mají různá od nenápadně zelených tónů až po výrazně hnědočervených odstínů. Tělo je zpravidla zploštělé, někdy mimořádně tenké a dlouhé. Ústní ústrojí je přeměněno v bodec (rostrum) a je vždy bodavě sací. Typickým znakem je první pár křídel, který je přeměněn na polokrovky. Polokrovky směrem dozadu přechází v blanitou část polokrovek. Polokrovky jsou na rozdíl od krovek brouků orgánem funkčně schopným letu. Druhý pár křídel, spodní, hraje při letu menší úlohu než polokrovky.
Vajíčka jsou převážně kladena do skupin. Jsou pravidelná, kulovitá až soudečkovitá.
Nymfy se mohou barevně i tvarově odlišovat od dospělců.

Dospělci a nymfy ploštic mohou sát na všech částech rostlin včetně stonku, ale přednostně napadají plody, semena a mladé výhony. V místech sání se vytvářejí drobné, tvrdé, hnědavé nebo načernalé skvrny. Sání ploštic brzdí růst nezralých plodů, působí deformace plodů a předčasný opad napadených plodů. Napadená semena jsou malá, scvrklá a deformovaná.
Kromě redukce výnosu dochází i k snižování kvality plodů hostitelských rostlin. Rostliny jsou oslabeny. Plody jsou znehodnoceny esteticky, produkty získávají nepříjemný zápach a jsou neprodejné. Ploštice se podílí také na přenosu houbových chorob.

Počáteční poškození ploštic lze zaměnit s poškozením od zástupců křísů a třásněnek. Poškození ploštic lze zaměnit také s abiotickými poškozeními.

Přezimují převážně ve stadiu dospělců, ale u některých druhů může též přezimovat vajíčko a nymfa. Přezimující dospělci opouštějí své úkryty na jaře. Páří se brzy po úživném žíru. Vajíčka jsou kladena do horní části hostitelských rostlin. Podle druhu mohou ploštice vytvořit od 1 až po 6 i více generací ročně.

Šíření je převážně přeletem. U invazních druhů i transportem prostřednictvím mezinárodního obchodu s rostlinnými komoditami.

Obecně ploštice nejsou řazeny mezi majoritní škůdce plodin. Zvýšená škodlivost se může dle ročníku objevit u klopušek. V současnosti se však toto tvrzení může změnit, a to vlivem objevujících se výskytů invazních ploštic, kde řadíme kněžici mramorovanou a k. zeleninovou. 

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních výskytů škůdců nebo prvních příznaků poškození škůdci.

• Podpora predátorů a parazitoidů.
• Využití ochranných sítí. 
• Před nepříjemnými výskyty v blízkosti svých příbytků se doporučuje byty chránit sítěmi do oken.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Vzhledem k vysoké mobilitě jedinců nejsou insekticidy zcela účinné. Při vysoké škodlivosti lze využít registrované přípravky na ochranu rostlin na savý hmyz.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním úč. látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením stanoveného počtu aplikací.

J. Patočková, ÚKZÚZ