Rostlinolékařský portál

Opadavé stromy s válcovitým kmenem a rozkladitou korunou. Kůra a borka tenká, hladká. Dřevo roztroušeně pórovité, jádro poněkud tmavší než běl, dřeňové paprsky široké, viditelné na všech řezech, nejlépe na podélném řezu jako tmavé čárky a skvrnky. Listy dvouřadě střídavé, jednoduché, celistvé, s opadavými palisty. Pupeny dlouze vřetenovité. Letorosty štíhlé, zprohýbané. Samčí květy v převislých, strboulovitých jehnědách. Samičí květy terminálně na koncích letošních větviček vždy po dvou, uzavřené v číšce. Plody jsou trojboké nažky (bukvice), po dvou zcela uzavřené v ostnité, čtyřchlopňové, zdřevnatělé číšce. 
Existuje 10 druhů.
buk lesní
Fagus sylvatica
Strom až 40 m vysoký, s korunou metlovitou, větve nasazené v ostrém úhlu. Kůra do stáří hladká, stříbřitě šedá, pouze s velkými jizvami po odumřelých větvích. Listy střídavé, vejčité, 4–9 cm dlouhé, celokrajné, výjimečně s několika hrubými zuby, v mládí na okraji dlouze bělavě chlupaté, na okraji zvlněné. Pupeny dlouhé až 2 cm, skořicově hnědé, vřetenovité, odstálé. Letorosty zprohýbané, červenohnědé s bělavými lenticelami, mohou být i brachyblasty. Samčí květy v převislých, strboulovitých jehnědách. Samičí květy na koncích letošních větviček vždy po dvou, úplně uzavřené v ostnité číšce. Plody jsou trojboké nažky (bukvice) sedící po dvou v číšce, která se otvírá čtyřmi chlopněmi. Semenáček má dvě velké, ledvinité dělohy, na líci tmavozelené, na rubu bělavé, primární listy vstřícné, vejčité, se zubatými okraji, jemně chlupaté.
Oblast rozšíření: Západní, střední a jihovýchodní Evropa.
Často se pěstují kultivary: Atropurpurea (listy tmavě purpurové), Roseomarginata (listy tmavě purpurové se světle lososovým okrajem), Asplenifolia (listy hluboce laločnaté, nitkovitě peřenodílné), Laciniata (listy peřenodílné), Rohanii (listy laločnaté, tmavočervené), Pendula (převislý růst).