Rostlinolékařský portál

Bakterie má schopnost infikovat široké spektrum dvouděložných rostlin. Nejčastěji bývají napadány jádroviny, peckoviny, růže a vinná réva. Bakteriální nádorovitost révy může způsobovat i bakterie Rhizobium vitis. Méně často jsou napadány jednoděložné rostliny a nahosemenné druhy rostlin.

Jedná se o gramnegativní, aerobní krátkou tyčinku, pohyblivou s 1–6 bičíky. Vytváří okrouhlé, hladké, světlé béžové kolonie. 

Na kterékoliv části rostliny se mohou objevovat malé nádorky. Nejčastěji vznikají na kořenovém krčku a kořenech. Nové nádory jsou kulovité, jejich povrch je bělavý, hladký a měkký. Postupně se nádory zvětšují, tvrdnou, dřevnatí, hnědnou a jejich povrch se mění na zvrásněný. Nespecifickým příznakem napadení bývá zakrslost rostlin, chlorotické listy, které později od okraje odumírají a předčasné odumření rostliny.

Příznaky mohou být zaměnitelné s hojivým kalusem nebo s nádory způsobenými hmyzem, roztoči, houbami, viry, genetickými poruchami a růstovými látkami.

Bakterie přezimuje v kořenovém systému. Na jaře jsou bakteriální buňky vynášeny kořenovým vztlakem do nadzemních orgánů. Jsou-li nadzemní orgány poraněny, může dojít k tvorbě nádorů. Nádory se nejčastěji tvoří v místech mechanického poranění, v řezných ranách, po poškození krupobitím a mrazem, v místě štěpování či při použití infikovaného štěpu. K infekci kořenů dochází za spoluúčasti háďátek Meloidogyne hapla. Transport bakterií na delší vzdálenost od viditelných lézí probíhá nejčastěji sítkovicemi a xylémem. Na jaře lze bakterii detekovat v kapkách roněné mízy.
Optimální teplota pro růst bakterií je 25–28 °C.

Šíří se deštěm a závlahovou vodou. 

Vliv choroby na vitalitu, produktivnost a přežití napadené rostliny závisí na tom, na jakém místě nádory vznikly, v jakém množství a v jaké velikosti. Ekonomický význam má choroba zejména v ovocných a lesních školkách, neboť výpěstky s nádory jsou neprodejné. Při vysokém napadení výsadby révy vinné je někdy nutné zlikvidovat celou výsadbu, zejména pokud napadení keřů přesahuje 30–50 %.

• Výběr zdravého rostlinného materiálu. 
• Pokud jsou u mladých stromků zakracovány kořeny, měly by se před zasazením nechat zaschnout, aby se zamezilo případné infekci v kontaminované půdě. 
• Nástroje je vhodné dezinfikovat. 
• Podnože a školkařské výpěstky s vyvinutými nádory by se měly likvidovat. 
• Pokud se na pozemku opakovaně vyskytují kořenové nádory, pozemek je zamořen virulentními kmeny bakterie A. tumefaciens, vhodným řešením je osadit pozemek obilninami, které nejsou hostitelským organizmem pro tuto bakterii. Postupem času dojde k vymizení virulentních bakterií.