Rostlinolékařský portál

Do rodu Antirrhinum je zařazeno více než 32 druhů, původně se vyskytující v mírném pásmu severní polokoule, především v západním Středozemí a jihozápadní části Severní Ameriky. K nejznámějším patří A. majus (hledík větší), který se pěstuje v oblastech kolem Středozemního moře, ve většině zemí Evropy a v Americe, zplaňuje především v západní, jižní a střední Evropě, Makronésii a v Severní Americe.
V zemích původního výskytu jsou hledíky vytrvalé rostliny, v našich podmínkách nepřezimují, a pěstují se jako letničky. Lodyha je přímá, 20–100 cm vysoká, s čárkovitými až vejčitými, lysými až mírně žláznatými listy, které jsou ve spodní části lodyh vstřícné, v horní pak střídavé. Květy jsou uspořádány v hroznu, barva květů v různých odstínech červené, růžové, fialové, oranžové, žluté, bílé (kromě modré). Podle výšky lodyh je lze rozdělit do čtyř skupin – vysoké 80–100 cm (A. majus maximum, A. majus grandiflorum), s výrazným středním hroznem (30 cm) s plnými nebo jednoduchými květy, využívající se zejména k řezu; střední 60–80 cm (A. eltum) a 40–50 cm (A. nanum maximum, A. nanum grandiflorum), které jsou více větvené, střední hrozen kvete současně s postranními, hodí se k řezu i k výsadbě na záhony a dále velmi nízké hledíky do výšky 15–20 cm (A. majus pumilum) s krátkými hrozny menších květů. Hledíky jsou cizosprašné, opylovači jsou různé druhy hmyzu, především čmeláci. Plod je tobolka. 
Vysoké druhy jsou využívány k řezu, nízké do skupinových výsadeb, převislé do závěsných nádob, vyšlechtěny byly i hybridní kultivary vhodné k rychlení.

Hledíky vyžadují výživné, hlinitopísčité půdy, stanoviště osluněné, u vysokých odrůd chráněné před větrem.