Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

krtek obecný
Talpa europaea

třída: savci (Mammalia) řád: hmyzožravci (Insectivora) čeleď: krtkovití (Talpidae)

EPPO kód: TALPEU

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Zahrady, sady, vinice, pole, louky, okraje lesů.
Popis
Krtek obecný má délku těla 120–170 mm a váží 65–120 g. Jeho těle je válcovité, pokryté krátkou, tmavě zbarvenou srstí, která mu dodává sametový vzhled. Hlava téměř nasedá přímo na trup, je zakončena rypákem. Samice jsou obvykle menší. Oči jsou malé, zakrnělé, někdy zcela překryty kůží, slepý ale není. Ušní boltce chybějí, ušní otvory jsou chráněny jen kožním záhybem. Sluch má však krtek poměrně dobrý. Přední končetiny jsou mohutné, dlaně jsou rozšířeny a mají tak funkci lopaty. Slouží k hrabání, hloubení tunelů – jeden z morfologických znaků přizpůsobený k životu v podzemí. Zadní nohy jsou menší, ocas jen 2–4 cm dlouhý.
Možnost záměny
Nelze zaměnit s jiným druhem.
Příznaky poškození/napadení
Krtince. Při hloubení tunelů poškozuje kořínky rostlin, které tím mohou být i odříznuty od výživné půdy.
Životní cyklus
Období rozmnožování trvá od března–června. Samice asi po 40denní březostí rodí 2–9 mláďat. Ta jsou slepá, neosrstěná, zpočátku pijí mateřské mléko, po 3 týdnech sama loví. Po pěti týdnech opouští mladí krtci hnízdo, ale ještě nějaký čas se pohybují poblíž samice. Pohlavně dospívají již v druhé polovině prvního roku života a poprvé se rozmnožují obvykle hned následující jaro. 
Krtek je samotář, aktivní je ve dne i v noci. Dožívá se až 5 let, ale většina krtků se dožije zhruba poloviny.
Hospodářský význam
Krtek je hmyzožravec a přímo neškodí. Loví půdní bezobratlé živočichy, hlavně žížaly. Mezi jeho potravu patří například hmyz a jeho larvy, ještěrky, ale dokonce i žáby a myši. Žížaly ochromuje kousnutím do nervového centra a skladuje je jako zásoby na horší časy. Denně dokáže spotřebovat téměř tolik potravy, co sám váží. Lze jej spíše zařadit mezi užitečný druh, který se živí larvami škodlivých druhů hmyzu a plži (slimáci a plzáci). Navíc je považován za druh, který svou činností provzdušňuje a melioruje půdu. Škody způsobuje spíše estetické, krtinami – hromádkami přebytečné vykopané zeminy.
Zeměpisné rozšíření
Po celém území naší republiky je poměrně hojný. 
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Využívá se řada opatření: 
  • Výsadba rostlin, které krtkovi nevoní, např. řebčík královský, pryšec kolovratec, laskavec, česnek medvědí nebo aksamitníky. 
  • Použití plačiček a rušiček. 
  • Mechanické pasti, které krtka odchytí (následně lze krtka vypustit daleko od zahrady). 
  • Přizpůsobit oplocení pozemku (zahloubit oplocení do 50 cm tak, aby jej krtek nebyl schopen pod zemí překonat). 
Přirození nepřátelé krtka v přírodě jsou kočky nebo lasičky.
Chemická ochrana rostlin
Možno je použít biocidní repelenty s výtažky např. stromu indického šeříku.