Rostlinolékařský portál

Borovice (Pinus spp.).

Brouci jsou 3,5–4,8 mm velcí, s tmavě hnědým štítem a rezavohnědými až černohnědými, na zádi zaoblenými krovkami. 
Vajíčka jsou drobná, oválná, skelně bělavá. 
Kukla je volná, bílá. 
Larva je bělavá, rohlíčkovitá, beznohá. Dorostlá měří 5–6 mm.

Na spodní straně kůry a v povrchové části běle jsou znatelné typické požerky. Požerek tvoří jedna svislá matečná chodba, která je 7–15 cm dlouhá, mírně esovitě zprohýbaná, dole botkovitě rozšířená, s několika větracími otvory v rozestupu nad sebou. Larvové chodby jsou husté, zprohýbané, 10–20 cm dlouhé, celé umístěné v kůře – včetně kukelných kolébek; v běli jsou larvové chodby jen velmi málo patrné.

Monogamní druh. Přezimující brouci se rojí během teplých březnových a dubnových dnů. Samičky se zavrtávají do kůry na spodních částech kmenů oslabených, odumírajících borovic, kam za nimi nalétávají samci a páří se s nimi. Oplodněné samičky hlodají v lýku matečnou chodbu, ve které kladou vajíčka. V půli června larvy dokončují svůj vývoj a v kukelných kolébkách na koncích chodeb se kuklí. Noví brouci se objevují v červenci a srpnu, kdy nalétávají do korun zdravých stromů. Zde se zavrtávají do čerstvých výhonků, jejichž dřeň vyžírají v rámci zralostního žíru. Po ukončení tohoto žíru brouci přelétávají na báze kmenů, kde se zavrtávají do silné borky a přezimují. Část brouků přezimuje též v hrabance nebo zůstává uvnitř vyžraného letorostu. Druh má 1 generaci v roce, avšak mnohdy vytváří i sesterskou generaci.

Lýkohub sosnový se vyvíjí především na silnokorých partiích, značně poškozených a oslabených stromů. Významnější roli než larvy mohou hrát při silnějším výskytu brouci, kteří svým zralostním žírem poškozují velké množství výhonků, které se vlivem podzimních větrů ulamují a stromy tak ztrácejí velkou část asimilačního aparátu a při opakovaném poškození mohou uhynout.