Rostlinolékařský portál

Jedná se škůdce s dominantní škodlivostí na mladších smrcích, kde preferovaným stářím hostitelské dřeviny je deset až třicet let.

Jedná se o malého, zhruba 5‒6 mm dlouhého, zástupce blanokřídlého hmyzu, který je především tmavého zbarvení.
Housenice bývají v dospělosti až 1,5 mm dlouhé, světle zelené barvy se třemi páry hrudních a šesti páry abdominálních končetin a jedním párem pošinek. Tento druh také v hrabance pro kuklení tvoří charakteristické zámotky (zhruba 3 × 6 mm velké, zaoblené, hladké a tmavohnědé).

Druh je velmi snadno zaměnitelný za jiné druhy stejné, či příbuzné čeledě. Počet končetin larválních jedinců je charakteristický právě pro tuto čeleď (pilatkovití), na rozdíl od zástupců čeledi ploskohřbetkovitých, kde jsou na těle přítomné pouze čtyři páry končetin (3 páry hrudních nožek a 1 pár pošinek). V dospělém stádiu se obecně jedná o velikostně menší jedince (oproti zástupcům ploskohřbetkovitých a pilořitkovitých), naopak od jedinců spadajících do čeledi hřebenulovitých jsou dospělí jedinci této pilatky štíhlejší a míně zaoblenější.

Housenice zpočátku ožírají jehlice až po střední žebro, později konsumují jehlice celé. Troficky využívají výhradně jehlice rašících výhonů, tedy pouze letošní jehlice. Asimilační aparát může žírem výrazně degradovat (usychat). Stejný efekt může být pozorován v důsledku kladení vajíček samicemi a s tím souvisejících poškození jehlic (nařezávání jehlic pro kladení a vstřebávaní vlhkosti z jehlice skrz chorion nakladeného vajíčka).

Housenic, které provádějí úživný žír v korunách smrků, resp. na jejich jehlicích, je relativně větší množství druhů. Pro tento druh je ovšem příznačná preference pouze letošních jehlic, což je velmi rozdílné od některých zástupců z čeledi ploskohřbetkovitých. Tito preferují jehlice jeden rok staré a straší, přičemž letošní jehlice nejsou troficky poškozovány vůbec, nebo pouze z části.

Rojení dospělců je situováno do konce dubna a v květnu. Samičky kladou vajíčka na rozvíjející se letorosty, na kterých jsou jehlice dosud nerozevřené. Vajíčka jsou kladena jednotlivě do hlubokého zářezu vytvořeného kladélkem. Po nakladení jsou téměř zcela ponořena v pletivu jehlice. Celkem je jednou samičkou vykladeno 40‒100 vajíček. Již koncem května a v červnu žír housenic končí a v hrabance si tito jedinci zhotovují zámotek, ve kterém překonává období do kuklení, tj. zimu. Kuklení probíhá v měsících po zimování s tím, že se jedinci mohou rojit již následující jaro, nebo mohou diapauzovat až po dobu šesti let.

Žír a kladení vajíček způsobuje úbytek asimilačního aparátu hostitelského stromu, na což smrky reagují retardací růstu, nebo úhynem celých stromů.

P. Martinek, MENDELU