Rostlinolékařský portál

Lilie (Lilium), řebčík královský (Fritillaria imperialis), konvalinka (Convalaria).

Hlava dospělce je ze strany i shora zaškrcená, krček se dozadu rozšiřuje. Temeno má před příčnou rýhou dva hrbolky, boční okraje štítu jsou uprostřed hluboce vykrojené. Tělo je černé, štít a krovky jsou jednobarevné, žluto oranžově až oranžově červené. Nohy jsou tmavé. Velikost těla 6–9 mm. V ohrožení stridulují (vydávají poměrně silný zvuk třením krovek o sebe).
Larva oligopodní (má 3 páry hrudních končetin) s černou hlavou a šedožlutým tělem. Tělo je pokryté vrstvou slizovitých výkalů.

Záměna je možná s chřestovníčkem cibulovým (Lilioceris merdigera), ale ch. liliový má dvojitou černou skvrnu nad kyčlí 3. páru noh. Dále je možná záměna s červenáčkem ohnivým (Pyrochroa coccinea), který se však nevyskytuje na liliovitých rostlinách a je větší než chřestovníček. .

Mladé larvy skeletují listy, starší poškozují žírem celý list. V místě poškození pohromadě několik larev pokrytých slizovitým trusem. Dospělci poškozují listy bočním žírem nebo okénkováním, ve kterých vytváří hluboké půlkruhové požerky, obvykle od okraje listových čepelí, které se postupně mění na protáhlé požerky ve tvaru proužku podélně orientované v listové čepeli. Pletivo listů lemující okraje požerků sesychá a hnědne. Kromě listů škodí také žírem na poupatech a květech, do kterých vykusuje různě velké otvory většinou kruhovitého tvaru. Při silnějším výskytu lze požerky pozorovat i na stoncích rostlin. Žír na listech výrazně snižuje estetickou hodnotu rostlin. Poupata a květy poškozené žírem brouků a larev jsou zcela znehodnoceny.

Přezimují brouci v půdě. Brzy na jaře opouštějí své přezimovací úkryty a již v březnu se objevují na rostlinách. Za teplého a slunného počasí jsou značně aktivní, při vyrušení se pokoušejí na rostlinách schovat na opačnou stranu listu nebo padají na zem. 
Samice kladou vajíčka po skončení úživného žíru, za příznivého počasí již od dubna, na spodní stranu listů, a to jednotlivě nebo ve skupinách. Kladou vajíčka až do podzimu a celkem může jedna samice naklást až kolem 300 vajíček, některé samice přezimují a kladou ještě na jaře, takže mohou naklást dalších 100–200 vajíček. Larvy se vylíhnou za 7–10 dní a vyvíjejí se 16 dní. Měří 8–10 mm. Dorostlé larvy opouštějí živné rostliny a padají na zem, ve které se kuklí. Kuklí se v zemní komůrce s hladkými stěnami. Během května, po 20–22 dnech se líhnou dospělí brouci. Může mít až tři generace za rok. Brouci druhé generace se líhnou počátkem července a třetí generace na podzim. Protože samice kladou vajíčka do podzimu, mohou se současně vyskytovat dospělci se třemi, dvěma i jednou generací.

Běžně se vyskytující druh, ale škodlivé výskyty jsou pouze lokální a vzácné.

Pravidelné a časté vizuální hodnocení zdravotního stavu rostlin ke zjištění prvních příznaků poškození rostlin škůdcem – požerků na listech a květech. 
Sledování výskytu dospělců a larev.

Dle tendence výskytu.

Nejsou v ČR stanoveny, ošetřuje se při zjištění výskytu.

Využití souboru dostupných preventivních i kurativních opatření: 

• Pravidelné sledování rostlin a včasná detekce škůdce,  
• včasná sklizeň v krátkých intervalech. 

Podpora predátorů a parazitoidů – ptáci, slunéčka, denivky a zlatoočky; kuklice a chalcidky, hlístice, parazitická vosička Tetrastichus asparagi.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství. 
Odstraňování snůšek vajíček z rostlin. 
Ruční sběr larev nebo sklepávání brouků (brouci v případě ohrožení padají na zem) a následná likvidace. 
Likvidace zbytků rostlin po skončení vegetace.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací. Při podezření na snížení účinnosti je vhodné přípravek vyřadit ze systému ochrany a nahradit jej jiným, doposud nepoužívaným s odlišným mechanismem působení.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.