Rostlinolékařský portál

Živnou rostlinou housenek je kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), popř. kopřiva žahavka (Urtica urens) a výjimečně chmel otáčivý (Humulus lupulus). 
Dospělý motýl se živí nektarem z květů různých dostupných rostlin, například: bukvice lékařská (Betonica officinalis), ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.), pupava obecná (Carlina vulgaris), čertkus luční (Succisa pratensis), chrastavec rolní (Knautia arvensis), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), jestřábníky (Hieracium sp.), vřes obecný (Calluna vulgaris), sadec konopáč (Eupatorium cannabinum), břečťan popínavý (Hedera helix), chrpy (Centaurea sp.), dobromysl obecná (Origanum vulgare), prvosenka bezlodyžná (Primula vulgaris), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), starček přímětník (Senecio jacobaea), pcháče (Cirsium sp.), mateřídouška (Thymus polytrichus) a máta vodní (Mentha aquatica).

Dospělý motýl má v rozpětí křídel 45 až 50 mm, délka předních křídel je 22 až 25(30) mm. Křídla jsou nápadně oranžovo-červená a tělo je tmavé. Na křídlech má několik poměrně velkých černých skvrn, tři na každé straně u horního kraje předního páru křídel ve žlutém podkladu. V poli křídel jsou další tři menší okrouhlé skvrny a na konci křídla se pak nachází menší bílá skvrna. Křídla jsou na dolním okraji lemována řadou modrých skvrn ve tvaru půlměsíčků na černém pozadí. Mezi poslední černou skvrnou a špičkou předního křídla je výrazná bílá skvrna. Zadní křídla jsou černá s červeným pruhem při lemu z modrých půlměsíců stejně jako u předního křídla. Okraje křídel jsou mírně zubaté. Spodní strana křídel je šedohnědá a na předních křídlech je vidět žlutavý střed. Samečci jsou oproti samičkám menší a mají štíhlejší křídla. Za velmi teplého počasí se vyvíjejí odlišně zbarvení jedinci s ohnivým zbarvením, kteří nemají některé skvrny. Za chladného počasí mají jedinci větší černé skvrny, které splývají dohromady. Vnější strana křídel je mírně zubatá. Babočka kopřivová je dobrý a vytrvalý letec, někteří jedinci migrují na velké vzdálenosti.
Vajíčka mají soudečkovitý tvar a vyskytují se ve velkých skupinách o počtu 80 až 100 kusů na listech. Jsou tmavě zelená s osmi světlejšími žebry. 
Vylíhnuté housenky jsou světle zbarvené s černou hlavou a měří asi 3,5 mm. Tělo je pokryto kratšími šedočerným] trny, které mají odradit případné predátory. Tělo má tmavě černozelenou barvu s podélnými žlutými pruhy na stranách a na hřbetě. Housenky prvního až čtvrtého instaru si vytvářejí předením vláken společná hnízdy, ve kterých se zdržují a které je chrání před predátory a chladem. Během posledního instaru se housenky rozlézají z hnízda do okolí. Před zakuklením žijí housenky v horních částech kopřiv většinou jednotlivě nebo pouze v malých skupinách. V případě ohrožení produkují zelenou tekutinu, kroutí se a svinují do klubíčka nebo padají na zem. Zbarvení křídel motýlů je závislé na teplotě okolí během vývoje housenky a kukly. 
Kukla je hranatá, rudohnědé, hnědošedé až černé barvy se zlatými tečkami. Doba vývoje je 2–4 týdny a je závislá na teplotě okolí. Kukly jsou zavěšené pomocí háčku vyrůstajícího na konci zadečku.

Dospělce babočky kopřivové lze pouze zaměnit s dospělci babočky jilmové (Nymphalis polychloros), od které se liší bílou skvrnou na předním okraji křídel u jejich špičky, což umožňuje vzájemné odlišení.

Požerky na listech, skeletování, holožíry rostlin.

Dospělci přezimující generace se objevují časně z jara, v březnu až dubnu, a občas i na konci zimy při oteplení, kdy za slunných dní hledají poraněné stromy s mízou a rozkvetlé jívy, a přežívají až do května. Samice kladou vajíčka na osluněné rostliny. Nakladená vajíčka tvoří velké skupiny o počtu 80 až 100 kusů na spodní straně listů hostitelské rostliny, kterou je většinou kopřiva dvoudomá. Někdy klade ne stejný list i více samic. Z vajíčka se po 12 až 21 dnech, v závislosti na počasí, vylíhne housenka, která dosáhne konečné délky asi 3,5 cm. Okamžitě po vylíhnutí sežere zbytky vaječného obalu a následně začne produkovat vlákno, až vznikne hnízdo. Postupně konzumuje hostitelskou rostlinu a potom se přemisťuje na další rostliny v okolí. Babočka kopřivová má dvě a v teplých oblastech až tři generace, které se během léta překrývají. První generace se vyskytuje zpravidla od poloviny června do poloviny července. Poslední generace se vyskytuje až do pozdního podzimu, je hojnější a přezimuje. Dospělci z této generace nemají dostatečně vyvinuté pohlavní orgány a pouze přijímají potravu a vyhřívají se, aby přezimovali. Rozmnožují se až na jaře příštího roku. K zimnímu spánku vyhledávají úkryty často i v blízkosti člověka – ve sklepích či na půdách venkovských domů, opuštěných budovách, jeskyních, štolách či v dutinách stromů. Během teplých dní se pak často vyhřívají na půdě nebo rostlinách s křídly sklopenými k sobě. 
V případě ohrožení dospělci rychle otvírají a zavírají křídla, aby zastrašili predátory.

Běžný, rozšířený druh. 
Housenky se živí především kopřivou dvoudomou, která je významným škodlivým plevelem a také rezervoárem patogenu, fytoplazmy Candidatus Phytoplasma solani. Užitečná jako opylovač rostlin. Není chráněna.

Běžný druh, rozšířený v celé Evropě, přes celé Rusko, v Asii po Japonsko.  
Není vázaný na žádný konkrétní typ stanoviště, vyskytuje se v zahradách a parcích, na pasekách a okrajích lesů a luk, polích a úhorech, od nížin až po vysoké hory.

Monitoring výskytu housenek.

Nejsou stanoveny.

• Odstranění a následná likvidace kopřiv v okolí pozemku. 
• Přirozenými nepřáteli jsou parazitická moucha kuklice babočková (Sturmia bella), dále např. lumci, pavouci a vosy.