Rostlinolékařský portál

Ovocné dřeviny, okrasné dřeviny, z volně rostoucích především byliny z čeledi mrkvovité (Apiaceae), růže (Rosa), bez (Sambucus) aj. Vyhledává okraje lesů, extenzivní zahrady, parky, křovinaté stráně a meze.

Tělo dospělce je velké, zavalité, asi 14–23 mm dlouhé. Hlava, štít a krovky jsou zlatozelené, kovově lesklé, někdy mohou mít měděný nádech. Existují i populace zlatočervené, fialové nebo tmavě zelené. Na krovkách je několik nepravidelných příčných proužků a skvrn bílé nebo světle šedé barvy. Spodní strana těla je červenofialová s nádechy zelené, měďnaté nebo zlatavé barvy. Štítek je nápadně trojúhelníkovitého tvaru. Štít je opatřený uprostřed podélným kýlem. Boční strany krovek jsou vpředu lehce vykrojené. Krovky jsou při letu jsou zavřené, blanitá křídla vyčnívají výkrojkem krovek. Břicho je složeno ze 6 článků, sternitů. Tykadla jsou slabě lomená a zakončená rozšířenými a pohyblivými články tvořícími vějířovitý útvar. První článek tykadel je ztlustlý. Vnější okraj předních holení se třemi vroubky. Chodidla jsou tvořená pěti články. Dospělci mají redukovaná kusadla, a proto se živí tekutou nebo velmi měkkou potravou. 
Larvy  jsou typické ponravy. Jsou bíle až nažloutle zbarvené. Velikost těla je 40–50 mm. Mají tlusté, měkké tělo, složené ze 12 článků, které je ohnuté do tvaru písmene „C“. Světle hnědá hlava je sklerotizovaná, opatřena silnými kusadly. Nohy jsou rovněž světle hnědé. Oči chybějí. Larvy mají silně vyvinutá kusadla. Během života procházejí třemi vývojovými stadii (instary) a dvakrát se svlékají. Na konci třetího instaru přestávají přijímat potravu a budují si kokon.  
Kukla je světlá, krémově bílá, později světle hnědá, vejčitého tvaru.

Dospělce z. zlatého lze zaměnit s podobným zlatohlávkem hladkým Potosia cuprea, který je trochu větší a měří16 až 26 mm. Má kovově zelenou barvu a je lesklý. Spodní část těla, nohy, tykadla a někdy i přední část hlavy jsou tmavě fialové. Na krovkách jsou bílé až šedé skvrny. Svrchní strana těla je hladká, spodní řídce ochlupená. 
Částečně ho lze zaměnit i se zlatohlávkem skvostným Protaetia speciosissima, který je ale větší, dospělci měří 22–32 mm. Tělo má zbarvené jasně zeleně nebo zelenozlatě, se silným kovovým zlatočerveným leskem. Krovky jsou vždy bez skvrn. Spodní strana těla je silně lesklá, řídce ochlupená, svrchu je tělo hladké. Tečkování celého těla velmi jemné a řídké. Chráněný druh.

Poškozené květní části jako jsou prašníky a pestíky, korunní plátky, vzácněji poupata. Poškozené plody, často s hromadným výskytem brouků ve vykousaných otvorech.

Brouci se líhnou na pozdě na jaře, cca v polovině května. Brzy potom co opustí půdu se páří. Oplodněné samice kladou vajíčka do rozkládajícího organického materiálu a následně hynou. Larvy žijí v půdě a živí se rostlinnými zbytky. Vývoj může trvat jeden, dva, výjimečně i tři roky. Kuklí se v zemi v pevném soudečkovitém kokonu, který si předtím vytvoří z dřevěné drtě a hlíny slepené lepkavou tekutinou ze slinných žláz a výměšků střeva. Kuklí se počátkem léta, v červnu až červenci. V kokonu se z kukel vylíhnou dospělci, kteří přezimují až do jara následujícího roku. Brouci jsou aktivní pouze během dne, zejména za teplého a slunečného počasí. Jsou to dobří letci. V případě nebezpečí se zahrabávají do země.

Vzácnější druh. Škodlivé výskyty jsou výjimečné. 
Brouci se živí květy a květními částmi, pylem, nektarem, mízou stromů nebo také dužnatými přezrálými nebo zahnívajícími plody. Poškozené plody mohou být sekundárně napadeny houbovými patogeny, kteří způsobují hniloby. Poškozené plody nelze tržně realizovat. Larvy se živí rozkládajícím rostlinným materiálem, například trouchnivějícím dřevem, spadaným tlejícím listím a odumřelými zbytky rostlin. Často je lze nalézt i v kompostech, pařezech, nebo skládkách pilin apod. Larvy neškodí.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků poškození škůdci (požerků na květech a poškozených plodů). 
Monitoring výskytu dospělců pomocí sklepávání v časných ranních hodinách (období snížené aktivity).

Dle tendence výskytu v předchozím roce (letech).

Nejsou v ČR stanoveny. 
Ošetřuje se neprodleně při zjištění škodlivých výskytů.

Využití souboru dostupných preventivních (agrotechnických) i kurativních opatření (fyzikální, biologické a chemické metody ochrany): 

• Včasná detekce škůdce.
• Podpora predátorů a parazitoidů. 

Přirozenými nepřáteli jsou především ptáci.

• Průběžná likvidace brouků setřásáním na podložku – plachtu, fólii v časných ranních hodinách (období snížené aktivity). Dospělci jsou výborní letci.

• Ošetření by mělo být provedeno v poledních hodinách v období nejvyšší aktivity brouků.

Vzniku rezistentních populací škůdců lze obecně předejít střídáním účinných látek insekticidních přípravků se stejným mechanizmem účinku a dodržením doporučené dávky a stanoveného počtu aplikací.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou. Hodnotí se pomocí trojbodové stupnice, bod 1 – účinnost aplikovaného ošetření výborná, bod 2 – účinnost aplikovaného ošetření uspokojivá, bod 3 – účinnost aplikovaného ošetření nedostatečná.