Hostitelské spektrum
Dužnaté části dvouděložných kulturních rostlin (polních plodin a zeleniny) i plevelných rostlin. Spíše se živí ale odumřelými částmi rostlin.
Popis
Středně velký plž s šířkou ulity 14–21 mm a výškou 10–22 mm, ulita pravotočivá, neprůsvitná, silná, pevná, s 5–51/2 závity, slabě lesklá, obústí obvykle bílé, píštěl zakrytá. Zbarvení velmi rozmanité, ulita jednobarevná, nejčastěji žlutá nebo růžová, ale i v různých odstínech bílé, červené, hnědé, šedé až černé barvy, nejčastěji ale až s pěti tmavě hnědými (vzácně červenavými nebo šedavými) pásky, které mohou v různé míře chybět nebo naopak splývat (obvykle bývá nejširší 4. pásek), každý jedinec je zbarvením své ulity unikátní; obústí je obvykle bílé (podrobněji viz níže). Na základě zbarvení ulity bylo popsáno mnoho forem sporného taxonomického významu, nejčastěji je uváděna forma fuscolabiata – jedinci s tmavě hnědým obústím a s obvykle jednobarevnou růžovou nebo žlutou ulitou. Tělo mívá ve vrchní části šedavou, niže bělavou barvu.
Možnost záměny
Na našem území se můžeme setkat se dvěma podobnými druhy, česky označovanými jako páskovky. Výrazně odlišným druhem je páskovka žíhaná (Caucasotachea vindobonensis), kterou najdeme obvykle na jiných – sušších a otevřenějších – stanovištích, na první pohled se liší výrazně příčně rýhovanou a o poznání větší ulitou, která je vždy podélně pruhovaná, přičemž první a druhý pásek jsou tenké a světle hnědé, zbývající tři jsou tmavě hnědé a širší, zvláště pátý. Složitější je někdy odlišit páskovku hajní (Cepaea nemoralis), žijící na podobných, nezřídka i společných stanovištích; obvykle stačí jako jednoduchý rozlišovací znak dospělých jedinců tmavě hnědé obústí u páskovky hajní a bílé u páskovky keřové. Nezřídka ale mají růžovou až tmavě hnědou barvu obústí nejen jedinci formy fuscolabiata, ale i jinak zbarvení (i pruhovaní), jako ten nejpodstatnější rozdíl se pak uvádí to, že patro ulity páskovky keřové není nikdy hnědé; rozlišení mladých jedinců je ještě složitější.
Životní cyklus
Najdeme ji převážně na vlhkých místech. Přes den se schovává pod různým přírodním materiálem, na zahradách např. pod deskami. Často ji najdeme ve větším množství. Přezimují různě staří jedinci, většinou ve větších skupinkách. Od května do října klade 40–80 vajíček o průměru 2 mm, mláďata se líhnou za 15–20 dní, pohlavní dospělosti dosahuje ve 2–3 letech, obvykle se dožívá 5, vzácně 7–8 let.
Hospodářský význam
Podobně jako další plicnatí plži se živí převážně částmi rostlin, zvláště odumřelými, proto se na rozdíl od jiných druhů hlemýžďů nestává škůdcem.
Provádění ochranných opatření
Nechemické metody ochrany rostlin
Stává se potravou mnoha dravých obratlovců, například ptáků (zvláště drozdů), „hmyzožravců“ (ježků, krtků, rejsků), ale i hlodavců.
Rostlinolékařský portál se načítá...