Rostlinolékařský portál

Primárním hostitel: střemcha (Padus spp.). 
Sekundární hostitel: obilniny (nejvýznaměji ječmen, pšenice, dále žito a oves), kukuřice a traviny – např. zástupci rodu: žitňák (Agropyron spp.), sveřep (Bromus spp.), třtina (Calamagrostis spp.), kostřava (Festuca spp.), lipnice (Poa spp.).

Neokřídlené dospělé samice jsou široce oválné, klenuté, velké 1,7–2,2 mm. Zbarvení trávově zelené až olivově hnědé, kolem sifunkulí bývá červenohnědá skvrna nebo příčný proužek. Okřídlené mšice jsou téměř černé, sifunkuly tmavé.

Možná záměna s dalšími 14 druhy mšic vyskytujících se na obilninách v ČR. Pouze 3 druhy mšic mohou způsobovat hospodářsky významné škody a to kyjatka travní (Metopolophium dirhodum) s kyjatkou osenní (Sitobion avenae) a mšicí střemchovou (Rhopalosiphum padi).

Přímé škody sáním jsou znatelné při silném výskytu. Posátá místa na rostlině žloutnou, listy se kroutí a zasychají. Na rostlinách viditelné kolonie mšic. Mšice střemchová se vyskytuje na listech i v klasech. Později se na medovici vylučované mšicemi objevují černě. 

Odlišení BYDV od ostatních viróz, případně abionóz, je možné provést laboratorně.

Přezimují vajíčka na střemchách (primární hostitel). Na jaře se líhnou zakladatelky. Přibližně od druhé poloviny května do první dekády června přeletují okřídlené samičky do porostů obilnin (sekundární hostitel). V porostech obilnin dochází k vývoji 3–5 překrývajících se, nepohlavních generací mšic. Okřídlené samičky, které nalétly do porostu, rodí bezkřídlé samičky, které pak dávají vznik další generaci bezkřídlých samiček. Při vysoké populační hustotě mšic a zhoršujícím se stavu obilniny dochází k vývoji okřídlených samiček, které odlétají. Vrcholné početnosti dosahují mšice zpravidla od druhé dekády června do prvé dekády července, v krátkém období 5–10 dnů. V období voskové zralosti okřídlené samičky odlétají na trávy, kukuřice či výdrol, ze kterých na podzim dochází ke zpětné migraci na zimního hostitele. V porostech obilnin se vyskytuje na listech i klasech.

Mšice střemchová může způsobit ztráty jak při napadení listů a stébel, tak při napadení klasů. Při vysoké hustotě populace (více než 10 mšic v průměru na klas po dobu více než jednoho týdne) snižují mšice v důsledku odběru asimilátů hmotnost a jakost zrna. U potravinářské pšenice po napadení mšicemi klesá pekařská kvalita zrna, u sladovnického ječmene dochází ke snížení kvality sladu a u obilnin určených na osivo se zhoršuje osivářská kvalita.  Prognózu rizika šíření viru mšicí střemchovou v obilovinách naleznete u viru žluté zakrslosti ječmene pod záložkou Prognóza. 
V podmínkách střední Evropy mšice na kukuřici obvykle nepůsobí žádné hospodářské ztráty. K přemnožení mšic vedoucí ke ztrátám je na kukuřici výjimečné. Ochrana proti mšicím na kukuřici může být účelná pro zabránění šíření virových chorob, které mšice přenášejí.

Před rozhodnutím o provedení ošetření je vhodné zjistit populační hustotu na několika místech v porostu, nejlépe na úhlopříčce ve vzdálenosti 50–100 m. Pro ochranu proti listovým mšicím na pšenici je zjišťován počet mšic na jednu odnož v době květu, u ječmene na počátku sloupkování. Pro ochranu klasů se zjišťuje počet mšic na jeden klas od začátku květu do začátku tvorby obilky (10.5.3.–10.5.4. podle Feekese, 69–70 BBCH). kukuřice setá: 
Populační hustotu mšic zjišťujeme na několika místech v porostu, nejlépe na úhlopříčce ve vzdálenosti 50–100 m. Populační hustota mšic bývá nerovnoměrná.

Informace o letové aktivitě mšic jsou výrazným signálem pro zahájení sledování mšic na rostlinách a současně je lze využít pro zpřesnění prognózy výskytu virových infekcí přenášených mšicemi.

Monitorování letové aktivity mšic pomocí systému nasávacích pastí typu Johnson-Tailor provádí ÚKZÚZ a pravidelně v sezóně zveřejňuje výsledky na svých webových stránkách v týdenních přehledech o náletu mšic pod názvem Aphid Bulletin. Pro jednotlivé druhy škodlivých mšic lze porovnávat letovou aktivitu v daném roce (a období) s průměrnou letovou aktivitou a maximální letovou aktivitou v předchozích letech. Podle toho lze pro daný ročník předpovídat výskyt mšic a jejich škodlivost. 
Intenzita šíření viróz závisí na počtu vektorů, na zdrojích infekce, a také na podílu samců v úlovcích na podzim. Při nízkém podílu samců v pastích pokračuje déle vývoj mšic na letních hostitelských rostlinách a lze předpovídat, že riziko výskytu viróz bude vyšší.

ječmen obecný, pšenice setá: 

• 3 a více mšic v průměru na 1 klas od konce květu do začátku tvorby obilek pro ochranu klasů.
• 25 a více mšic na listech alespoň na 30 % odnoží v období začátku sloupkování. 
• Pro mšice jako přenašeče virové žluté zakrslosti ječmene (BYDV) nejsou prahy škodlivosti stanoveny. 

kukuřice setá, oves setý, tritikale, žito seté: 

• Nejsou stanoveny.

• Optimálně založené porosty s rovnoměrně vyvinutými rostlinami.
• Porosty nepřehnojované dusíkem.
• Vyváženě hnojené ostatními živinami. 
• Více mšicemi bývají zpravidla napadeny porosty stresované špatnou výživou anebo suchem. 

V ochraně proti mšicím jako přenašečům virové žluté zakrslosti ječmene (BYDV) v oblastech s pravidelným škodlivým výskytem tohoto viru je nejúčinnější:

• Využívání tolerantnějších odrůd. 

Z dalších opatření se doporučuje: 

• Pozdější termín setí.
• Likvidace rezervoárů (zelených mostů), výdrolů a trávovitých plevelů na orné půdě.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Vrchol početnosti mšic je omezen na několik dnů. Jakákoli chemická ochrana v době po dosažení fáze mléčné zralosti je neekonomická. U kukuřice se ochrana proti mšicím obvykle neprovádí. Ochrana může být účelná pro zabránění šíření virových chorob.

Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.

Účinnost ochranných opatření proti mšicím jako přenašeči virové žluté zakrslosti ječmene (BYDV) se orientačně provede na jaře podle stupně napadení porostů virovými chorobami.