Hostitelské spektrum
Primárním hostitel: střemcha (Padus spp.).
Sekundární hostitel: obilniny (nejvýznaměji ječmen, pšenice, dále žito a oves), kukuřice a traviny – např. zástupci rodu: žitňák (Agropyron spp.), sveřep (Bromus spp.), třtina (Calamagrostis spp.), kostřava (Festuca spp.), lipnice (Poa spp.).
Popis
Neokřídlené dospělé samice jsou široce oválné, klenuté, velké 1,7–2,2 mm. Zbarvení trávově zelené až olivově hnědé, kolem sifunkulí bývá červenohnědá skvrna nebo příčný proužek. Okřídlené mšice jsou téměř černé, sifunkuly tmavé.
Možnost záměny
Možná záměna s dalšími 14 druhy mšic vyskytujících se na obilninách v ČR. Pouze 3 druhy mšic mohou způsobovat hospodářsky významné škody a to kyjatka travní (
Metopolophium dirhodum) s kyjatkou osenní (
Sitobion avenae) a mšicí střemchovou (
Rhopalosiphum padi).
kyjatka osenní – velikost 2,2–3,3 mm, štíhle vřetenovité, žlutozelené až červenohnědé, sifunkuli černé, delší než chvostek.
kyjatka travní – velikost 2,2–3,6 mm, vřetenovité, světle zelené až zelenožluté s podélným tmavozeleným pruhem na hřbetě. Nejhojnější mšice vyskytuje se pouze na listech.
mšice zhoubná – čtvrtý druh mšice šířící se k nám z jihovýchodu, je dalším potenciálním škůdcem obilnin s hospodářským významem.
Příznaky poškození/napadení
Přímé škody sáním jsou znatelné při silném výskytu. Posátá místa na rostlině žloutnou, listy se kroutí a zasychají. Na rostlinách viditelné kolonie mšic. Mšice střemchová se vyskytuje na listech i v klasech. Později se na medovici vylučované mšicemi objevují černě.
Rostliny infikované virovou žlutou zakrslostí ječmene (BYDV) zakrsají a jsou na nich patrné barevné změny (u pšenice žloutnutí i červenání, u ječmene žloutnutí).
Možnost záměny poškození/napadení
Odlišení BYDV od ostatních viróz, případně abionóz, je možné provést laboratorně.
Životní cyklus
Přezimují vajíčka na střemchách (primární hostitel). Na jaře se líhnou zakladatelky. Přibližně od druhé poloviny května do první dekády června přeletují okřídlené samičky do porostů obilnin (sekundární hostitel). V porostech obilnin dochází k vývoji 3–5 překrývajících se, nepohlavních generací mšic. Okřídlené samičky, které nalétly do porostu, rodí bezkřídlé samičky, které pak dávají vznik další generaci bezkřídlých samiček. Při vysoké populační hustotě mšic a zhoršujícím se stavu obilniny dochází k vývoji okřídlených samiček, které odlétají. Vrcholné početnosti dosahují mšice zpravidla od druhé dekády června do prvé dekády července, v krátkém období 5–10 dnů. V období voskové zralosti okřídlené samičky odlétají na trávy, kukuřice či výdrol, ze kterých na podzim dochází ke zpětné migraci na zimního hostitele. V porostech obilnin se vyskytuje na listech i klasech.
Hospodářský význam
Mšice střemchová může způsobit ztráty jak při napadení listů a stébel, tak při napadení klasů. Při vysoké hustotě populace (více než 10 mšic v průměru na klas po dobu více než jednoho týdne) snižují mšice v důsledku odběru asimilátů hmotnost a jakost zrna. U potravinářské pšenice po napadení mšicemi klesá pekařská kvalita zrna, u sladovnického ječmene dochází ke snížení kvality sladu a u obilnin určených na osivo se zhoršuje osivářská kvalita.
Vlivem vylučované medovice mšicemi dochází k následnému růstu hub na povrchu listů. Nebezpečí škodlivého přemnožení je tím větší, čím delší je doba, která uplyne od náletu mšic do dosažení stupně zralosti obilniny.
Významu nabývají nepřímé škody způsobené přenosem virů, především virové žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Tato virová choroba způsobuje v řadě regionů ČR závažné ztráty na výnosech, které dosahují často 20 a více % a závisí na podílu napadených rostlin v porostu.
Prognózu rizika šíření viru mšicí střemchovou v obilovinách naleznete u viru žluté zakrslosti ječmene pod záložkou
Prognóza.
Škody jsou často kombinované vlivem napadení viru zakrslostí pšenice (WDV), jenž přenáší křísek polní (Psammotettix alienus).
V podmínkách střední Evropy mšice na
kukuřici obvykle nepůsobí žádné hospodářské ztráty. K přemnožení mšic vedoucí ke ztrátám je na kukuřici výjimečné. Ochrana proti mšicím na kukuřici může být účelná pro zabránění šíření virových chorob, které mšice přenášejí.
Přímé metody monitoringu
Před rozhodnutím o provedení ošetření je vhodné zjistit populační hustotu na několika místech v porostu, nejlépe na úhlopříčce ve vzdálenosti 50–100 m. Pro ochranu proti listovým mšicím na pšenici je zjišťován počet mšic na jednu odnož v době květu, u ječmene na počátku sloupkování. Pro ochranu klasů se zjišťuje počet mšic na jeden klas od začátku květu do začátku tvorby obilky (10.5.3.–10.5.4. podle Feekese, 69–70 BBCH). kukuřice setá:
Populační hustotu mšic zjišťujeme na několika místech v porostu, nejlépe na úhlopříčce ve vzdálenosti 50–100 m. Populační hustota mšic bývá nerovnoměrná.
Systémy varování
Informace o letové aktivitě mšic jsou výrazným signálem pro zahájení sledování mšic na rostlinách a současně je lze využít pro zpřesnění prognózy výskytu virových infekcí přenášených mšicemi.
Prognóza výskytu
Monitorování letové aktivity mšic pomocí systému nasávacích pastí typu Johnson-Tailor provádí ÚKZÚZ a pravidelně v sezóně zveřejňuje výsledky na svých webových stránkách v týdenních přehledech o náletu mšic pod názvem
Aphid Bulletin. Pro jednotlivé druhy škodlivých mšic lze porovnávat letovou aktivitu v daném roce (a období) s průměrnou letovou aktivitou a maximální letovou aktivitou v předchozích letech. Podle toho lze pro daný ročník předpovídat výskyt mšic a jejich škodlivost.
Intenzita šíření viróz závisí na počtu vektorů, na zdrojích infekce, a také na podílu samců v úlovcích na podzim. Při nízkém podílu samců v pastích pokračuje déle vývoj mšic na letních hostitelských rostlinách a lze předpovídat, že riziko výskytu viróz bude vyšší.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
ječmen obecný, pšenice setá:
- 3 a více mšic v průměru na 1 klas od konce květu do začátku tvorby obilek pro ochranu klasů.
- 25 a více mšic na listech alespoň na 30 % odnoží v období začátku sloupkování.
- Pro mšice jako přenašeče virové žluté zakrslosti ječmene (BYDV) nejsou prahy škodlivosti stanoveny.
kukuřice setá, oves setý, tritikale, žito seté:
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
- Optimálně založené porosty s rovnoměrně vyvinutými rostlinami.
- Porosty nepřehnojované dusíkem.
- Vyváženě hnojené ostatními živinami.
- Více mšicemi bývají zpravidla napadeny porosty stresované špatnou výživou anebo suchem.
V ochraně proti mšicím jako přenašečům virové žluté zakrslosti ječmene (BYDV) v oblastech s pravidelným škodlivým výskytem tohoto viru je nejúčinnější:
- Využívání tolerantnějších odrůd.
Z dalších opatření se doporučuje:
- Pozdější termín setí.
- Likvidace rezervoárů (zelených mostů), výdrolů a trávovitých plevelů na orné půdě.
Početnost mšic významně snižují predátoři (
slunéčka, pestřenky,
zlatoočka, střevlíci, pavouci), blanokřídlí parazitoidi a entomopatogenní houby. Jejich význam je největší v období náletu mšic, kdy mohou oddálit nástup prudkého populačního vývoje mšic a omezit výskyt jejich škodlivého přemnožení. Proto je důležitá ochrana a podpora přezimujících populací těchto přirozených nepřátel.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Vrchol početnosti mšic je omezen na několik dnů. Jakákoli chemická ochrana v době po dosažení fáze mléčné zralosti je neekonomická.
Ochranu je nutno aplikovat s malým předstihem, na základě krátkodobé prognózy vývoje populace mšic, a po zvážení jejího ekonomického přínosu a dopadu na životní prostředí. Ošetření proti mšicím při jejich přímé škodlivosti se doporučuje při překročení prahu škodlivosti. Orientačně je možno užít následujícího opatření pro ochranu klasů - optimální termín ochrany je od konce květu do začátku tvorby obilky (10.5.3.–10.5.4. podle Feekese, 69–70 BBCH). Optimální termín ochrany u ozimé pšenice na konci květu na porostech po překročení prahu škodlivosti pro mšice na listech. Ochrana jarního ječmene se doporučuje v období sloupkování po překročení prahu škodlivosti pro mšice na listech.
Někdy postačí ošetření okraje porostů. Pro ochranu proti mšicím jako přenašečům se doporučuje v oblastech s pravidelným škodlivým výskytem tohoto viru insekticidní moření, zejména u časně setých porostů, případně postřik přípravky s delší reziduální účinností do fáze tří listů. Po fázi 30 BBCH mají rostliny zvýšenou toleranci k napadení virovou žlutou zakrslostí ječmene.
U kukuřice se ochrana proti mšicím obvykle neprovádí. Ochrana může být účelná pro zabránění šíření virových chorob.
Rezistence škodl. org. a antirezistentní strategie
Antirezistentní strategií je používání přípravků s různými účinnými látkami a mechanizmy účinku.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochranných opatření proti mšicím jako přenašeči virové žluté zakrslosti ječmene (BYDV) se orientačně provede na jaře podle stupně napadení porostů virovými chorobami.