Rostlinolékařský portál

Je to druh, který se dokáže vyskytovat v blízkosti jehličnatých i listnatých dřevin, ale také zeleniny, obilnin atp.

Tělo má hnědé, pokryté jemnými chloupky. Délka těla samečků je 35–45 mm a samičky je 40–60 mm. Přední nohy má upravené pro hrabání v zemi.
Larvy, resp. nymfy jsou s postupným vývojem stále podobnější dospělcům.

Samičky nemají kladélko na rozdíl od ostatních cvrčků. Zásadní a nezaměnitelný znak pro tohoto zástupce je přítomnost předních končetin, které jsou přesně uzpůsobeny pro hrabání v půdním substrátu, proto tento druh není možné zaměnit s žádným jiným.

Larvy mohou svým žírem na kořenech vážně poškodit dřeviny do stáří 2 let (např. ve školkách, lesních kulturách, zahradních realizacích atp.). Samice zase poškozují kořeny tím, že hloubí podzemní hnízda, která snižují mechanickou stabilitu dřevin, resp. stromů a sazenic.  Larvy se živí kořeny jahod, zelí, rajčat a dýní, ale i na mrkvi, zelí, okurkách a luštěninách. Kromě toho ničí i trávníky a okrasné květiny. Zvlášť ohroženy jsou pak mladé rostliny, které krtonožky preferují během páření a kladení vajíček. Příznaky přítomnosti krtonožky na pozemku je zkypřená půda a rychlé usychání a vadnutí rostlin.

Poškození kořenů larválními stádii může být zaměněno s jinými druhy kořeny žeroucích bezobratlých. Zásadní pro determinaci je přítomnost jedinců tohoto druhu.

Většinu života tráví samice v podzemních chodbách, které si ve vlhkých půdách vyhrabávají svýma mohutnýma předníma nohama. Podzemí opouští jen při páření v květnu až červnu, kdy také po setmění létají. Umí dokonce i plavat. Larva se vyvíjí 2 roky v půdním substrátu, dospělec žije od dubna do října.

Dospělci poškozují hostitelské dřeviny pouze mechanicky, o jejich potravní vazbě je mnoho informací, ale budou pravděpodobně silně polyfágní (fytofágní i zoofágní, ale také saprofágní). Larvy mohou žírem na kořen působit mortalitě na stromky ve školkách a mladou výsadbu.

• Využití přirozených nepřátel jako jsou kočky, krtci, ježci, rejsci a ptáci (špačci, kosi).

Na menších plochách je možné likvidovat v červnu a červenci hnízda (poznají se podle nakypřené půdy a zničených rostlin nad hnízdem). Dospělce je možno chytat do připravených pastí (jogurtový kelímek, hlubší hrnec, plechová konzerva aj.) zapuštěných do půdy. Do nádob se dává trochu vody nebo kvasící tekutiny.

Proti krtonožkám mohou dobře působit parazitické hlístice rodu Steinernema nebo Heterorhabditis. Hlístice účinkují primárně proti dospělým krtonožkám a u mladých larev účinnost této metody výrazně klesá.

První poškození rostlin krtonožkami nastává většinou v dubnu, setkat se s ním však můžete až do prvních mrazivých dnů.

P. Martinek, MENDELU