Rostlinolékařský portál

Oospora napadá především jahodník zahradní, jahodník obecný a další druhy rodu jahodník. Výrazné jsou rozdíly v náchylnosti odrůd. V našich podmínkách se projevily jako náchylné především odrůdy ´Dagmar´, ´Elista´, ´Elsanta´ a ´Elvira´.

Příznaky obvykle pozorujeme až ve 2. roce po výsadbě. V 1. roce jen pokud byla použita infikovaná sadba. Intenzita projevu závisí od míry poškození kořenového systému. Rostliny se silně poškozenými kořeny jsou zakrslé, mají kratší řapíky a květní stopky a za teplého počasí vadnou. Mladé listy jsou šedé až modrozelené, starší listy se obvykle zbarvují do červena. Rostliny neplodí, pokud mají plody, plody jsou malé. Mají méně odnoží, ty často odumírají. Nejčastěji jsou nejdříve napadány kořenové špičky. Kořeny odumírají od špičky ke krčku rostliny. 
Specifickým symptomem je červené zbarvení centrálního kužele kořenů. Červené zbarvení je nápadné zejména v chladné půdě. Rostliny postupně hynou. Výskyt onemocnění je často v ohniscích.

Přetrvávají oospory v pletivu napadených částí rostlin, kořenech a v půdě. Oospora za vhodných podmínek klíčí, vytváří se sporangiofor, na němž se diferencují sporangia se zoosporami. Na napadených částech rostlin vyrůstají sporangiofory se zoosporangiemi. Zoospory vyvolávají další infekce. Tvorba sporangioforů a zoosporangií i uvolňování zoospor je největší za vlhkého a chladnějšího počasí (teploty pod 10 °C, probíhá již od 1–2 °C). Vlhké a chladnější počasí podpoří fruktifikaci, uvolňování a distribuci zoospor. Zoospory jsou rozšiřovány vodou a při vyschnutí rychle hynou. K infekcím dochází opět především za chladného a vlhčího počasí. Infikovány jsou nejčastěji kořenové špičky. Krátce po infekci začínají odumírat. V napadených pletivech se vytvářejí oospory, ty se po rozkladu kořenů uvolňují do půdy, kde zůstávají vitální po několik let. 
Onemocnění se vyskytuje především na těžších, vlhkých a zamokřených půdách. K šíření dochází za chladných a vlhkých period, které podporují fruktifikaci, uvolňování a distribuci zoospor a infekcí. Zoospory jsou rozšiřovány vodou, při vyschnutí rychle hynou. Parazit je obvykle zavlékán na nové lokality infikovanou sadbou. Další možnosti šíření představují kontaminací půda nebo zálivková voda.

Velmi škodlivé onemocnění jahodníku, které zapřičiňuje výrazné snížení výnosu, bývá příčinou ohniskového hynutí rostlin a předčasné likvidace porostů.

Phytophthora fragariae var. fragariae (červená hniloba kořenů jahodníku) je podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/2072, přílohy IV, části J (týkající se rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce) regulovaným nekaranténním škodlivým organismem na ovocných rostlinách jahodníku (Fragaria spp.) určených k pěstování, kromě osiva s prahovou hodnotou pro tyto rostliny 0 %.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

Ošetření je nutno provést preventivně.

Základem ochrany jsou preventivní opatření. 

• Použití kontrolované a uznané sadby ze zdravých porostů.  
• Výběr stanoviště (vyloučit rizikové lokality).
• Omezit pěstování náchylných odrůd, zejména na rizikových stanovištích.
• Dodržovat dostatečně široký osevní postup (nejméně 5 let).
• Vyloučit zamořené pozemky.
• Úprava vodního režimu stanoviště (drenážování).
• Optimalizace závlahy.
• Výsadba do vyvýšených záhonů.
• Odstraňování napadených rostlin.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Chemicky se ošetřuje sadba (namáčení) nebo mladé porosty (zálivka).

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.