Rostlinolékařský portál

Mezi hostitele této dřevní houby patří veškeré listnaté dřeviny. Nejčastěji ji můžeme nalézt na bucích (Fagus spp.), vrbách (Salix spp.) a topolech (Populus spp.). Ve velmi výjimečných případech může kolonizovat i jehličnany.

Hlíva ústřičná vytváří plodnice buďto v trsech, anebo střechovitě nad sebou, a to v místě poranění hostitele. Může narůstat i na pařezech. Klobouk je jazykovitě vějířovitý, asymetrický a v mládí podvinutý. Povrch klobouku je lysý, bělavě šedý či šedomodrý, ve stáří hnědnoucí. Lupeny bývají sbíhavé na třeň, jsou husté a našedlé. Třeň zpravidla postranní a poměrně krátký. Je bílý, u báze plstnatě chlupatý a vláknitý. Dužnina je pevná, spíše našedlá než bílá s příjemnou houbovou vůní. Výtrusný prach je bílý. Většinou fruktifikuje mezi říjnem a listopadem, ale v případě mírných teplot může růst i během zimy.

Zaměnit se dá s jinými druhy hlív, jako je například hlíva dubová (Pleurotus dryinu), která má výrazně plstnatý klobouk bělavé až béžové barvy. Dalším podobným druhem je hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius). Ta vytváří plodnice menší, smetanově krémové a většinou bez třeně. Podobná je taktéž hlíva miskovitá (Pleurotus cornucopiae). Ta má oproti h. ústřičné dlouze sbíhavé lupeny, na třeni pospojované a vytvářející žilnatou síťku. Jedná se ovšem o vzácnější druh.

Jedná se o houbu bílého tlení. Hniloba proniká celým průřezem dřeva a postupuje velmi rychle. Narušuje běl, napadené stromy díky tomu rychle ztrácí vitalitu a odumírají. Dřeviny velmi často selhávají v místě výskytu plodnice. Riziko selhání zlomem je u této houby vysoké.

Jedná se o významného ranového parazita. Infekce do hostitele tudíž proniká přes mechanická poškození nebo rakovinami na kmeni. Plodnice se objevují do dvou let od vzniku poranění a předpokládané doby vzniku infekce. Začíná fruktifikovat během chladných podzimních dní, kdy noční teplota klesne pod cca 10 °C.

V případě, že kolonizuje živé stromy, způsobuje jejich rychlé odumírání, hrozí riziko rozlomení kosterního větvení či celého kmene. Vyrůstat může taktéž na pařezech i ležících stromech. Jedná se o velmi oblíbenou jedlou houbu s léčivými účinky. Plodnice lze vypěstovat taktéž uměle, a to jak přímo na stromech, tak na pilinách či kukuřičných vřetenech.

J. Rozsypálek, MENDELU