Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

septoriová skvrnitost pšenice
Mycosphaerella graminicola (teleom.) - Septoria tritici (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Ascomycetes čeleď: Mycosphaerellaceae

Další české názvy: septoria, septorióza, braničnatka pšeničná, tečkovaná listová skvrnitost

Vědecká synonyma: Sphaerella graminicola (teleom.), Zymoseptoria tritici

EPPO kód: SEPTTR

Základní charakteristika
Hostitelské spektrum
Pšenice, tritikale, oves, některé druhy trav (jílek, medyněk).
Příznaky poškození/napadení
Prvními příznaky napadení jsou nepravidelné chlorotické skvrny. V závislosti na odrůdě a podmínkách prostředí se postupně vyvíjejí zpočátku šedě zelené skvrny a postupně hnědé nekrózy. Přibližně po 15 dnech je možné pozorovat při pohledu na list proti světlu tvořící se plodnice nepohlavního stadia - pyknidy. Tyto se formují většinou ve směru listové nervatury a jsou tmavě hnědé až černé barvy.
Životní cyklus
Septoria přežívá zimu jako spící mycelium, případně jako pyknidy a pseudothecia na posklizňových zbytcích, na podzim zasetých plodinách a výdrolu. Patogen se nešíří semeny. Pseudothecia uvolňují větrem přenášené, pohlavně produkované, askospory. Pyknospory jsou nepohlavní spory produkované pyknidami. Askospory uvolněné z předchozích pšeničných strnišť iniciují napadení v zimě a brzy na jaře. Pyknospory jsou odstřikujícímí kapkami deště přenášeny z infikovaných spodních listů. Pyknospory jsou obvykle zodpovědné za šíření napadení během jara a léta. K fyzickému šíření těchto pyknospor může dojít i bez dešťových srážek, zejména když listy 3 a 4 překrývají horní listy v průběhu růstu. Jakmile spora přistane na novém listu, může trvat 12 hodin, než spora vyklíčí. K infekci nového listu obvykle dochází do 24 hodin od přistání spor, pokud jsou podmínky příhodné (vlhko). Příznaky se objevují po 14–28 dnech latentního období. Optimální teplota pro Z. tritici je 15–20 °C. Latentní perioda se zkracuje, když se teploty přibližují k tomuto rozmezí.  Patogen proniká do pletiv hostitele výlučně průduchy listů. Houbová vlákna následně prorůstají mezofylem v listech paralelně s cévními svazky pod epidermálními buňkami.

Schéma vzniku infekce Septoria tritici (převzato z  AHDB, UK, 2024)
Hospodářský význam
Vyskytuje se na celém území ČR, významně se zvýšil výskyt v posledních letech. Časné setí ozimů a další opatření podporující vývoj porostů na podzim zvyšují riziko přenosu primární infekce. Choroba snižuje významně výnos redukcí aktivní asimilační plochy. Výnosové ztráty se mohou projevit jak ve snížení hmotnosti 1000 zrn, tak jejich počtu.
Monitoring a prognóza
Přímé metody monitoringu
Vizuální hodnocení rozsahu napadení listů.
Systémy varování
  • Dle aktuálního výskytu.
Prognóza výskytu
Škodlivý výskyt nastane, pokud ve fázi 37 BBCH najdeme na 4. listovém patru shora (list F-4) typické příznaky výskytu choroby (nekrózy) na více než 50 % kontrolovaných odnoží (IPM Wheat Model) a v dalším průběhu sloupkování a metání pšenice spadne během 1–2 dnů 15 a více mm srážek.
Rozhodování o provedení ošetření
Prahy škodlivosti
  • 12 % listů s pyknidami; pšenice ve fázi 37 BBCH – listy F5 a F4, 43 BBCH – listy F4 a F3, 51 BBCH – listy F3 a F2.
Signalizace ošetření podle jiných kritérií
  • Na základě výstupů predikčních modelů („septoria-timer“) apod.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
  • Na podzim je vyloučení příliš časného termínu setí. 
  • Rovněž intenzivní příjem dusíku na podzim druhotně způsobuje rychlejší vývoj rostlin a zvyšuje jejich vnímavost k napadení. 
  • Odrůdová odolnost je významným faktorem omezení rizika rozvoje epidemie.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Z důvodů dlouhé inkubační periody patogenu, musí být fungicidní ochrana založena na systému vyhodnocování vhodnosti počasí pro rozvoj epidemie. Významné je sledování jak srážkových úhrnů, tak doby ovlhčení listů. Fungicidní ošetření se provádí podle signalizace nebo při ohrožení od BBCH 37 (objevení se posledního listu) do BBCH 51 (počátek metání). Při časném infekčním tlaku se doporučuje ošetření od BBCH 32. Zásahy se zpravidla provádějí proti celému komplexu listových chorob a chorob klasů.
 
Stanovení vhodného termínu fungicidní aplikace (převzato z  AHDB, UK, 2024)

Rezistence škodl. org. a antirezistentní strategie
V ČR byla prokázána u choroby septoriové skvrnitosti pšenice rezistence vůči QoI fungicidům. Více o rezistenci septoriové skvrnitosti pšenice naleznete v Mapách rezistence.
Hodnocení účinnosti ochrany
Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní neošetřenou variantou.