Rostlinolékařský portál se načítá...

Rostlinolékařský portál

bolševník velkolepý
Heracleum mantegazzianum

čeleď: miříkovité (Apiaceae)

Vědecká synonyma: Heracleum circassicum, H. giganteum, H. grossheimii

EPPO kód: HERMZ

Popis
Rostliny jsou 1–5 m vysoké, lodyha při bázi má průměr 2–10 cm (v dolní části až 10 cm v průměru), brázditě žebernatá, štětinatá, červeně skvrnitá. Listy velké (přízemní až 2 m dlouhé), 3četné nebo zpeřené, na spodní straně roztroušeně chlupaté, koncový lístek dělen ve 3 ostře špičaté a na okraji pilovité úkrojky, postranní úkrojky jsou peřeně dělené, horní lodyžní listy jsou oproti spodním výrazně menší. Květy uspořádány v mnoha okolících, z nichž největší je vrcholový okolík, který může mít až 60 cm v průměru a složen bývá z 30 až 100 (někdy i více) okolíčků. Obal okolíků je složen z 1 až 12 kopinatých až čárkovitých listenů, z nichž část nebo všechny po odkvětu opadávají, obalíčky okolíčků jsou složeny z 8 až 15 listenů podobného tvaru. Květy jsou pětičetné, bílé, korunní lístky obvejčité, vnější dvoulaločné.
Rozmnožuje se generativně, semena se šíří větrem, ve značné míře vodními toky, mohou až 3 dny plavat a dostat se tak značně daleko. Plody nejsou sbírány ptactvem. 
Nároky na stanoviště
Je nebezpečným, expandujícím druhem. Pochází z jihovýchodní Asie a pro svůj dekorativní vzhled (obrovský okolík) byl zejména v počátku minulého století pěstován v parcích (DOSTÁL, 1954) a „zřídka zplaňoval“. Poprvé byl vysazen 1862 v zahradě zámeckého parku Lázní Kynžvart. Počátek jeho invaze byl zaznamenán v 60. letech minulého století. V současnosti se vyskytuje ohniskovitě na území celého státu, často jako doprovodná rostlina vodních toků. V některých oblastech má jeho výskyt kalamitní charakter (západní Čechy, směrem na východ lokalit s jeho výskytem ubývá).
Možnost záměny
Velmi podobné jsou dva druhy bolševníku již zařazené na unijní seznam, které se u nás nevyskytují. Jde o b. perský (Heracleum persicum), invazní v severní Evropě, který má úzce obvejčité plody, k bázi dlouze klínovitě stažené, na hřbetní straně s bodlinovitými štětinkami. Květenství tohoto druhu jsou více vypouklá. Řapíky přízemních listů jsou hnědavě červené. B. perský navíc silně voní po anýzu a kvete a plodí vícekrát za život. B. Sosnovského (H. sosnowskyi) má méně členěné listy a na květních paprscích má pouze krátké chlupy, zatímco b. velkolepý disponuje krátkými i dlouhými chlupy. Náš domácí bolševník obecný (H. sphondylium) je výrazně subtilnější.
Zaplevelení
Má vysokou konkurenční schopnost, může zcela potlačit ostatní byliny. Je jedovatý a u citlivých osob vyvolává, již po přiblížení k rostlině, astmatické záchvaty. Jeho šťáva obsahuje furanokumariny a při potřísnění pokožky se po oslunění vytváří puchýře. 
Lze odstraňovat mechanickou (samotné kosení však rostlinu nezahubí, rostliny jsou schopny i vykvést) i chemickou cestou, případně jejich kombinací. Nejúčinnější je přeseknutí kořene cca 10 cm pod kořenovým krčkem či chemický postřik. První jmenovaná metoda je použitelná spíše u ojedinělého výskytu či na plochách kde je omezeno použití herbicidů. Plošné porosty je nejlépe v květnu postříkat herbicidem. Podrobnější metodiku likvidace b. velkolepého lze nalézt ve Standardu AOPK ČR Likvidace vybraných invazních druhů rostlin  či v příručce o biologii a kontrole b. velkolepého. Zejména při mechanické likvidaci je nutné používat kvalitní ochranné pomůcky, aby nedošlo k potřísnění pokožky a sliznic rostlinnými šťávami.
Literatura
https://botanika.wendys.cz/
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Invazní druhy z unijního seznamu. In invaznidruhy.nature.cz [online] [cit. 10.08.2022]. Dostupné na: https://invaznidruhy.nature.cz/invazni-druhy-z-unijniho-seznamu