Hostitelské spektrum
Parazitoidi nymf, méně často dospělců křísů.
Opatření podporující výskyt
Zdravá, heterogenní krajina s dostatkem mikrostanovišť a kvetoucích rostlin poskytujících potravu dospělcům.
Upřednostnit selektivní pesticidy v době výskytu dospělců, kteří jsou nejcitlivějším vývojovým stádiem k insekticidům (při pohybu na rostlinách přijdou do styku s postřikem).
Popis
Převážně drobné druhy s délkou těla 1–4 mm, ale některé druhy až 8,5 mm. Tykadla nelomená, 10článková, vkloubena blízko úst. Křídelní žilnatina středně redukovaná, plamka zpravidla velká. Křídla většinou průhledná, někdy s tmavými páskami. Samice některých druhů bezkřídlé (podobné mravencům) nebo mají křídla zkrácena. Nohy s 1 příkyčlím. Přední chodidla samic s klíšťkami (chela), které používají k chytání a přidržování kořisti při kladení (chybí u rodu Aphelopus).
V ČR 37 druhů, v Evropě 109.
Možnost záměny
Od podobných jedinců z jiných čeledí se odliší podle počtu článků tykadel, jednoho příkyčlí, žilnatiny a samice podle klíštěk.
Příznaky poškození/napadení
V počátcích není parazitace patrná (larva uvnitř hostitele), starší instary vytvářejí na povrchu těla hostitele nápadný vak. Pokud hostitel přežije, dochází k jeho kastraci a morfologicko-barevným změnám, které u některých křísů znemožňují správné druhové určení.
Životní cyklus
V závislosti na druhu vytvářejí 1–3 generace ročně. Samice chytají hostitele pomocí klíštěk na předních nohách, dočasně jej ochromí žihadlem a do jeho těla vykladou jedno vajíčko. Larva se vyvíjí nejprve uvnitř těla hostitele, larva druhého instaru vytváří na povrchu hostitele vak, ve kterém se ukrývá a vysává křísa z vnější části. Barva, tvar i umístění vaku je často druhově charakteristické. Na konci vývoje larva hostitele většinou zahubí, opustí vak a kuklí se v kokonu na listech nebo v půdě. Dospělci se vyskytují od dubna do září, nejhojnější jsou v letním období. Výskyt dospělců na lokalitách je zpravidla vzácný, jednotlivý. Některé druhy se vyvíjejí partenogeneticky. Dospělci se živí nektarem, samice jsou dravé, žihadlem usmrtí kříska a živí se vytékající hemolymfou. Počet usmrcených křísů predací je často vyšší než vlastní parazitace.
Hospodářský význam
Naše domácí druhy lapek nemají na regulaci škodlivých druhů křísů významný vliv. Početností lapek v agrocenózách je nízká a nedostatek dospělců koreluje s nízkou mírou parazitace křísů. S rozšiřováním invazní voskovky zavlečené (Metcalfa pruinosa) na našem území lze očekávat brzký výskyt severoamerické lapky voskovkové (Neodryinus typhlocybae), která byla vysazena v jižní Evropě k regulaci voskovky a postupně se šíří na sever. Za vhodných podmínek dosahuje parazitace nymf 30 a více procent.
Autoři textu
K. Holý, VÚRV
Rostlinolékařský portál se načítá...