Odstavec předpisu 334/1992 Sb.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu
§ 4
§ 4
(1) Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu,
nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo v zastavitelných
plochách, stavební proluky a plochy získané odstraněním na nich umístěných staveb
a zařízení. Určit zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací
dokumentaci nebo ji odejmout ze zemědělského půdního fondu je možné pouze v nezbytném
odůvodněném případě, přičemž je nutno především
a) upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech vymezených
pro nezemědělské využití v územně plánovací dokumentaci,
b) upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech navazujících
na zastavěné území,
c) upřednostňovat zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality půdy
jsou třídy ochrany,
d) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských
účelových komunikací a ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,
e) určovat zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně
plánovací dokumentaci a odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu
a po ukončení nezemědělské činnosti upřednostňovat zemědělské využití pozemků,
f) upřednostňovat realizaci kapacit podlažní plochy budov ve více podlažích,
g) po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou
terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění
dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace, a
h) co nejméně narušovat mimoprodukční funkce půdy v území; mimoprodukční
funkce zemědělské půdy jsou zejména funkce filtrační, akumulační a retenční, pufrační,
transformační a asanační, funkce transportní, funkce půdy jako biotopu pro rostliny
a živočichy, funkce půdy jako prostředí umožňujícího vznik příslušných biocenóz a
dále funkce půdy jakožto stabilizační složky mikroklimatu a environmentální stability
krajiny.
(2) Nezbytnost určení zemědělské půdy k jinému než zemědělskému účelu je
posuzována s ohledem na charakter, přínosy, veřejnou prospěšnost, rozsah, umístění
a případnou nepřemístitelnost záměru, který se dotýká zemědělského půdního fondu
(dále jen "záměr"). Nezbytnost určení je dána zejména v případě neexistence, nevhodnosti
nebo nemožnosti využití ploch uvedených v odstavci 1 na území, které záměr svým významem,
charakterem a dopadem ovlivňuje.
(3) Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze v územně plánovací dokumentaci
určit k jinému než zemědělskému účelu nebo odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný
zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. To
neplatí, pokud se při změně územně plánovací dokumentace nemění způsob využití plochy
v územně plánovací dokumentaci již vymezené.
(4) Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany nelze odejmout ze zemědělského
půdního fondu pro záměry pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha nebo
pro záměry energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu
s výjimkou záměrů podle § 8a.
(5) Ustanovení odstavce 3 se neuplatní v případě transformačních a zastavitelných
ploch vymezovaných v územně plánovací dokumentaci určených pro umístění strategické
investiční stavby48). Ustanovení odstavce 4 se neuplatní v případě záměru podle zákona
o urychlení výstavby strategicky významné infrastuktury48) a záměru, který slouží
převážně uživatelům veřejné dopravní infrastruktury a navazuje na ni.
(6) Při odejmutí zemědělské půdy musí být zohledněna a provedena vhodná opatření
pro naplnění veřejného zájmu na zadržení vody v krajině.
5) § 4 vyhlášky č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu,
ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb.
48) Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury.