Odstavec předpisu 201/2012 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší
§ 4
§ 4
Přípustná úroveň znečišťování
(1) Přípustná úroveň znečišťování je určena emisními limity, emisními stropy,
technickými podmínkami provozu a přípustnou tmavostí kouře.
(2) Emisní limity musí být dodrženy na každém komínovém průduchu nebo
výduchu do ovzduší. Emisní limity se dělí na
a) obecné emisní limity stanovené prováděcím právním předpisem pro znečišťující
látky a jejich skupiny a
b) specifické emisní limity stanovené prováděcím právním předpisem nebo
v povolení podle § 11 odst. 2 písm. c) pro stacionární zdroj.
(3) Pokud je pro stacionární zdroj stanoven jeden nebo více specifických
emisních limitů nebo jeden nebo více emisních stropů, nevztahují se na něj obecné
emisní limity. Specifický emisní limit stanovený v povolení provozu podle § 11 odst.
2 písm. c) nesmí být stejný nebo vyšší než specifický emisní limit stanovený prováděcím
právním předpisem pro daný stacionární zdroj.
(4) Emisní stropy se stanovují pro stacionární zdroj, skupinu stacionárních
nebo mobilních zdrojů, provozovnu4) nebo vymezené území.
(5) Emisní stropy doplňují emisní limity s výjimkou stacionárních zdrojů
uvedených pod kódy 9.1. až 9.24. v příloze č. 2 k tomuto zákonu, u kterých může být
emisní limit pro těkavé organické látky emisním stropem nahrazen.
(6) Technické podmínky provozu doplňují emisní limity s výjimkou spalovacích
stacionárních zdrojů o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW a vyšším spalujících
uhlí těžené v České republice a specificky konstruovaných pro toto palivo, u kterých
může být emisní limit pro oxid siřičitý stanovený prováděcím právním předpisem, nelze-li
jej dosáhnout, nahrazen technickou podmínkou provozu stanovenou prováděcím právním
předpisem.
(7) Pro účely stanovení celkového jmenovitého tepelného příkonu spalovacích
stacionárních zdrojů nebo celkové projektované kapacity jiných stacionárních zdrojů
se jmenovité tepelné příkony spalovacích stacionárních zdrojů nebo projektované kapacity
jiných než spalovacích stacionárních zdrojů sčítají, jestliže se jedná o stacionární
zdroje označené stejným kódem podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny
ve stejné provozovně4) a u kterých dochází nebo by s ohledem na jejich uspořádání
mohlo docházet ke znečišťování společným výduchem nebo komínem bez ohledu na počet
komínových průduchů. Pokud je sečtením jmenovitých tepelných příkonů nebo projektovaných
kapacit stacionárních zdrojů, jejichž jednotlivé příkony nebo kapacity nepřekračují
hodnotu pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, překročena hodnota pro zařazení
do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, zařazují se tyto zdroje do příslušného kódu v příloze
č. 2 k tomuto zákonu. Jmenovité tepelné příkony nebo projektované kapacity stacionárních
zdrojů, jejichž jednotlivé příkony nebo kapacity překračují hodnotu pro zařazení
do přílohy č. 2 k tomuto zákonu, se nesčítají s příkony nebo kapacitami zdrojů, jejichž
jednotlivé příkony nebo kapacity hodnotu pro zařazení do přílohy č. 2 k tomuto zákonu
nepřekračují. V případě, že výrobce spalovacího stacionárního zdroje neuvádí jeho
jmenovitý tepelný příkon, vypočte se jako podíl jmenovitého tepelného výkonu a jemu
odpovídající tepelné účinnosti, případně výpočtem z jiných dostupných parametrů.
(8) Odstavec 7 se nepoužije u
a) spalovacích stacionárních zdrojů, u nichž bylo první povolení provozu
vydáno před 1. červencem 1987, pokud by celkový jmenovitý tepelný příkon stanovený
postupem podle odstavce 7 dosáhl 50 MW a více; u těchto spalovacích stacionárních
zdrojů se pro účely stanovení celkového jmenovitého příkonu jmenovité tepelné příkony
sčítají, pouze pokud se jedná o stacionární zdroje označené stejným kódem podle přílohy
č. 2 k tomuto zákonu, které jsou umístěny ve stejné provozovně a u kterých dochází
ke znečišťování společným komínem bez ohledu na počet komínových průduchů,
b) spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu nižším
než 15 MW; tyto stacionární zdroje se nepřičítají k celkovému jmenovitému tepelnému
příkonu, pokud by celkový jmenovitý tepelný příkon stanovený postupem podle odstavce
7 dosáhl 50 MW a více,
c) spalovacích stacionárních zdrojů o jmenovitém tepelném příkonu 300
kW a nižším, umístěných v rodinném nebo bytovém domě; tyto stacionární zdroje se
nesčítají,
d) stacionárních zdrojů uvedených pod kódem 8. v příloze č. 2 k tomuto
zákonu; tyto stacionární zdroje se sčítají vždy, jsou-li umístěny ve stejné provozovně4),
e) stacionárních zdrojů používajících organická rozpouštědla, které typově
spadají pod stejný kód podle přílohy č. 2 k tomuto zákonu; tyto zdroje se sčítají,
jsou-li umístěny ve stejné provozovně, bez ohledu na to, zda dosahují hranice projektované
spotřeby uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu.
(9) Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) vyhláškou
stanoví obecné a specifické emisní limity, způsob stanovení specifických emisních
limitů v povolení podle § 11 odst. 2 písm. c) pro látky obtěžující zápachem, technické
podmínky provozu stacionárních zdrojů a činností nebo technologií souvisejících s
provozem stacionárního zdroje, způsob stanovení emisních stropů a emisních limitů,
podmínky, za kterých jsou považovány za plněné, a přípustnou tmavost kouře, způsob
jejího zjišťování a podmínky, za kterých je považována za plněnou.
4) § 7 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.