346/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 22. června 2006 o stanovení bližších podmínek chovu a drezúry zvířat Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 a k provedení § 14a odst. 2 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb. a zákona č. 77/2004 Sb.: Podmínky chovu drezírovaných zvířat § 1 (1) Chovatel vytváří pro zachování fyziologických funkcí volně žijících zvířat, která jsou vychovávána, cvičena a používána k drezúře (dále jen "drezírované zvíře") a zajištění jejich biologických potřeb podmínky k zabezpečení pohody drezírovaných zvířat v místě zimoviště, při jejich přemísťování a přepravě^1) a v místě, kde je prováděna jejich drezúra nebo kde jsou využívána pro veřejné vystoupení, tím, že a) umožní drezírovaným zvířatům péči o povrch těla a hru, zabrání stresu a vzniku stereotypního chování obohacením životního prostředí těchto zvířat (například vybavením prostor pro drezírovaná zvířata úkryty, kmeny, větvemi nebo pohyblivými pomůckami), b) zajistí vybavením a členěním prostor přirozenou funkci pohybového aparátu drezírovaného zvířete a u druhů, které to vyžadují, možnost obrušování drápů, c) zajistí drezírovaným zvířatům dostatečný pobyt ve vymezených prostorech ve venkovním prostředí, d) zabezpečí dostatečné větrání vnitřních prostor, e) zabezpečí, aby délka doby a intenzita osvětlení odpovídala potřebám jednotlivých druhů drezírovaných zvířat a u pralesních druhů drezírovaných zvířat zajistí zastínění části prostoru zejména v letním období, f) přizpůsobí způsob vytápění potřebám jednotlivých druhů drezírovaných zvířat a vyloučí možnost jejich popálení a přehřátí, g) chová ve skupině jedince, kterým by individuální chov působil utrpení. (2) Ustanovení odstavce 1 písm. a) a c) se nevztahuje na vodní obratlovce. § 2 (1) Prostory pro drezírovaná zvířata musí a) být pro drezírovaná zvířata i chovatele nebo ošetřovatele snadno přístupné a čistitelné, b) umožňovat průběžné provádění dezinfekce, dezinsekce a deratizace tak, aby bylo vyloučeno nadměrné působení stresových vlivů a vlivů na zdraví drezírovaných zvířat; v přítomnosti drezírovaných zvířat nelze k dezinfekci a dezinsekci používat prostředky, které by je svým působením dráždily. (2) Mobilní zařízení s prostory pro drezírovaná zvířata musí být konstruována a používána tak, aby pro ně byla bezpečná, umožňovala jim zaujímat přirozenou polohu ve stoje i v leže, umožňovala jim odpočinek, byla zabezpečena proti vypadávání krmiva a steliva a vytékání vody, vedlejších živočišných produktů, výkalů a jiných odpadů, a přitom splňovala podmínky pro pohodu drezírovaných zvířat. (3) Pro drezírovaná zvířata musí být k dispozici kromě mobilních prostor dodatečná technická zařízení, zejména venkovní verandy a vnitřní a venkovní výběhy, která drezírovaná zvířata musí mít možnost využívat, jakmile zařízení pro drezúru zvířat stojí na stanovišti. Při výpočtu minimální plochy klece je možné započítat verandu jenom tehdy, pokud se jí dá docílit plnohodnotného rozšíření vnitřní klece, například pomocí vnějších stěn a střechy. (4) Manéž musí a) velikostí odpovídat druhu drezírovaných zvířat, umožňovat jejich bezpečný pohyb, svou konstrukcí a vybavením minimalizovat možnosti jejich poranění nebo jiného poškození, b) být do výše 8 - 10 cm pokryta zeminou nebo pískem, jestliže podklad manéže netvoří hlinitý nebo písčitý povrch nebo trávník. Na tento podklad se musí navézt stejně vysoká vrstva dřevěných pilin. Jiné materiály lze použít jako podlahu manéže jenom tehdy, pokud jsou tvárné, nepružící, bezpečné pro pohyb a neklouzavé, c) být zabezpečena proti tvorbě prachu vhodnými opatřeními, například kropením. (5) Součástí zařízení pro drezúru drezírovaných zvířat jsou skladovací a pomocné prostory, za které se považují samostatné prostory určené ke skladování krmiva, podestýlky a ostatních materiálů. § 3 (1) Zvláštní podmínky chovu kočkovitých šelem, medvědů, slonů, volně žijících koňovitých, lam a velbloudů, turovitých a delfínovitých jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 7. (2) Prostorové podmínky uvedené v přílohách č. 1 až 7 jsou dostačující pouze tehdy, jsou-li drezírovaná zvířata každodenně zaměstnána drezúrou nebo je jim umožněn volný pohyb mimo mobilní prostory. Pokud drezírovaná zvířata nejsou každodenně zaměstnána, musí být minimální velikost venkovních klecí a výběhů alespoň o jednu třetinu větší, než je uvedeno v přílohách č. 1 až 7. § 4 Podmínky drezúry drezírovaných zvířat (1) K drezúře včetně činností, jejichž cílem je odbourávání strachu z kontaktu drezírovaného zvířete s člověkem a vytvoření vztahu a respektu, kdy si drezírované zvíře musí přivyknout na manipulaci, slouží tyto dorozumívací prostředky chovatele: a) hlasové podněty, b) bezkontaktní podněty částmi těla (řeč těla), c) doteky, d) vedení, e) zátěž, f) odměna. (2) Dorozumívací prostředky musí být pro daného jedince srozumitelné, musí být využívány důsledně, s minimální námahou a nesmí drezírovanému zvířeti způsobovat utrpení. Na nové pomůcky si drezírované zvíře musí přivykat pomalu a postupně. (3) Při drezúře mohou být využívány pouze přirozené vlastnosti drezírovaného zvířete. Je třeba přihlédnout ke schopnostem drezírovaného zvířete pro hru, vyvolávat pozitivní podněty a působit na drezírované zvíře s cílem upevnit požadované návyky, cviky a triky s využitím odměny za správný výkon. Za nepovolený způsob drezúry se považuje použití a) úderů bičem nebo úderů jinými pomůckami a předměty, b) ohně nebo podnětů působících bolest termickými nebo jinými vlivy fyzikálního charakteru, chemicky nebo za použití elektrického proudu, c) podnětu pro účelové vyvolání obranných reflexů k podporování agresivního chování, d) metod hladovění a omezování krmení, napájení nebo metod ovlivňujících přirozený biorytmus drezírovaného zvířete v nárocích na odpočinek, nebo prodloužení období světla nebo tmy, drog a jiných látek ovlivňujících vnímání nebo chování drezírovaných zvířat, e) náhubku a pomůcek omezujících pohyb končetin, f) obřišníků nebo jim podobných pomůcek v jiné části těla než na hrudníku, g) drog nebo jiných látek ovlivňujících vnímání drezírovaných zvířat, h) překážek nebo pomůcek pro drezúru s ostrými hranami a výčnělky nebo jinak ohrožujícími zdraví drezírovaných zvířat, i) pomůcek napodobujících oblečení člověka. (4) Vybavení, používaná výstroj a pomůcky musí být přiměřené stavbě těla, věkovým schopnostem a výkonnosti drezírovaných zvířat a nesmí jim působit utrpení. Použitá výstroj a pomůcky musí být v takovém stavu, aby jejich použitím bylo vyloučeno poranění, utrpení nebo poškození zdraví drezírovaného zvířete. Při poruše výstroje, která by mohla způsobit fyzické nebo psychické utrpení drezírovaného zvířete, se neodkladně ukončí činnost s drezírovaným zvířetem. (5) Způsob drezúry a její délka musí odpovídat věku, tělesnému vývoji a chování drezírovaného zvířete, musí být přihlíženo k původu drezírovaného zvířete, pohlaví, sociálnímu postavení, zdravotnímu stavu, situaci v okolí a momentálnímu stavu drezírovaného zvířete. (6) Drezírovaná zvířata předváděná na veřejném vystoupení musí být čistá a případně mít ošetřená kopyta nebo paznehty. Drezírovaná zvířata mohou být předváděna až po absolvování přiměřeného výcviku a navyknutí na podmínky veřejného vystoupení. Přechodná a závěrečná ustanovení § 5 Zařízení pro drezúru drezírovaných zvířat provozované ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky musí splňovat podmínky stanovené vyhláškou nejpozději od 15. července 2008. § 6 Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. července 2006. Ministr: Ing. Mládek, CSc. v. r. Příl.1 ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU KOČKOVITÝCH ŠELEM 1. Pro druhy a poddruhy z teplých klimatických pásů musí být teplota ve vnitřních prostorech pro zvířata minimálně 15 st. C. Pro kočkovité šelmy odolné proti chladu (například irbis, tygr ussurijský, některé poddruhy pumy) postačují jen suché boxy na spaní chráněné před průvanem. 2. Vnitřní prostory pro kočkovité šelmy musí splňovat tyto podmínky: a) musí mít minimální výšku 2,2 m. Minimální základní plocha klece musí být 12 m2 pro 1 až 2 zvířata, pro každé další zvíře 4 m2 navíc, b) zvířata musí mít k dispozici optickou možnost ústupu, například napůl otevřené posuvné dveře, c) musí být použita podestýlka z pilin nebo slámy, d) musí být tepelně izolované, e) musí být vybaveny kmeny stromů na škrábání a ostření drápů a na značkování a předměty na hraní, f) musí obsahovat vyvýšená místa k ležení umístěná tak vysoko, aby zvířata mohla bez zranění pod nimi procházet, g) pro porod a v prvních týdnech po porodu je nutné zajistit zvláštní oddělení o velikosti minimálně 12 m2 pro samici s mláďaty a zajistit, aby byl vrh chráněn proti extrémním výkyvům počasí a proti rušivým vlivům vnějšího prostředí. Jakmile se začnou mláďata samostatně pohybovat, musí jim být dána k dispozici dodatečná plocha klece o velikosti minimálně 4 m2 na každé mládě do odstavu. 3. Venkovní výběhy a klece pro kočkovité šelmy musí splňovat tyto podmínky: a) minimální plochu 50 m2 pro maximálně 5 zvířat, pro každé další zvíře 5 m2 navíc, b) do výběhu je třeba umístit kmeny na škrábání, předměty na hraní, seno, větve, trávu, vyvýšená místa k ležení a pro tygry a jaguáry zajistit možnost koupání nebo sprchování, c) při teplotách nižších než 10 st. C musí mít zvířata možnost schovat se do vnitřní klece, s výjimkou chladnomilných druhů. Příl.2 ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU MEDVĚDŮ 1. Medvědi musejí být chováni ve výbězích opatřených bezpečnostním zařízením (například dveře, posuvné dveře, přeháněcí zařízení), které odpovídá značné tělesné síle a obzvláštní vytrvalosti medvědů. 2. Pro medvěda hnědého a medvěda ledního v době rozmnožování musí být teplota minimálně 12 st. C. Teplota ve vnitřních prostorech pro medvědy malajské, himalájské, pyskaté a brýlaté musí být minimálně 16 st. C. 3. Vnitřní prostory pro medvědy, zejména klece nebo přepravní vozy musí splňovat tyto podmínky: a) minimální plochu 24 m2 pro 1 až 2 velké medvědy s délkou těla větší než 2 m, pro každé další zvíře 6 m2 navíc, b) minimální plochu 12 m2 pro 1 až 2 medvědy s délkou těla menší než 2 m, pro každé další zvíře 6 m2 navíc, c) minimální výšku 2,2 m, d) pro zvětšení plochy vnitřního prostoru je možné přistavit verandy, do kterých musí být přístup ze všech boxů; plocha verandy se nezapočítává do plochy uvedené v písm. a) a b). 4. Každý medvěd musí mít alespoň dvakrát měsíčně možnost koupání v bazénu nebo sprchování; při teplotách přesahujících 25 st. C alespoň dvakrát týdně. Příl.3 ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU SLONŮ 1. Pro chov slonů musí být splněny tyto podmínky: a) teplota ve vnitřních prostorech pro slony, včetně stanové stáje, musí být minimálně 15 st. C, b) sloni nesmí být, s výjimkou dospělých samců, drženi jednotlivě. Mláďata musí vyrůstat s dospělými samicemi. Pokud je v zařízení chován pouze 1 slon (samice), musí být ustájen ve společnosti jiných zvířat, zejména přežvýkavců nebo koní, c) sloní samci se smějí chovat a vozit v mobilním zařízení jenom tehdy, je-li k dispozici nemobilní objekt vhodný k jejich trvalému ustájení, kde jsou tato zvířata umístěna v neperiodickém období sloního šílenství (tzv. mustu), a který má plochu minimálně 50 m2 na 1 zvíře. 2. V době, kdy je mobilní zařízení na výjezdu, musí mít sloni k dispozici stan, který slouží jako stáj a vnitřní výběh. Vůz sloužící k přepravě slonů nenahrazuje stanovou stáj. Vůz se může během přepravy využívat jako místo na přenocování slonů, je-li šířka vozu o 50 cm větší než hřbetní výška slonů. 3. Držení na řetězu musí být omezeno na nejnutnější dobu, zejména z důvodu ustájení v noci, v případě přípravy před vystoupením nebo zkouškou, v případě ošetření zvířete nebo pokud je to v zájmu ochrany zvířete nebo člověka. Mimo tyto případy musí být zvířata držena bez řetězů, a to ve výběhu nebo ve stáji, která je k tomu uzpůsobena, a to pod dohledem chovatele. 4. Kromě venkovního výběhu musí být k dispozici zejména při špatných klimatických podmínkách vnitřní výběh ve stanu s plochou minimálně 100 m2 pro 1 až 3 zvířata, a pro každé další zvíře s plochou o 20 m2 větší. 5. Na zimovišti musí být k dispozici pevná budova pro ustájení. Za suchého počasí mohou být sloni i v zimě, na krátkou dobu závislou na teplotě a síle větru, umístěni ve venkovním výběhu. V případě teploty nižší než 0 st. C musí být provedena opatření proti omrznutí uší. 6. V době uvázání slonů na řetězech musí být splněny tyto podmínky: a) stání musí být suché, moč a voda musí bez překážek odtékat, aby v ní zvířata nestála, b) pro každé zvíře musí být k dispozici plocha minimálně 2,5 krát 4 m, c) každé zvíře musí být uvázáno na 2 řetězech, jedním na zadní noze a druhým na protilehlé přední noze anebo na krku. Aby se zabránilo vzniku otlaků, musí se řetězy každý den vázat střídavě na pravou nebo levou přední, respektive zadní nohu. Délka řetězů musí být vyměřena tak, aby si uvázaný slon mohl lehnout a udělat jeden krok vpřed a vzad. Řetězy musí být vypolstrované. 7. Při umístění ve venkovním výběhu musí být splněny tyto podmínky: a) výběh musí být tak velký, aby se zvířata mohla neomezeně pohybovat. Pro 1 až 3 slony musí mít velikost minimálně 250 m2, pro každé další zvíře navíc dalších 20 m2, b) nad zvířaty umístěnými ve výběhu musí být zajištěn neustálý dohled. 8. Sloni musí být alespoň jednou týdně sprchováni vodou. Za teploty nižší než 10 st. C se toto může nahradit umytím znečištěných částí těla a kartáčováním kůže. 9. Bez ohledu na čas, který stráví na představení, jsou všechna zvířata alespoň 1 hodinu denně zaměstnána výchovou nebo drezúrou nebo chůzí v doprovodu ošetřovatele nebo jinou činností. Příl.4 ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU VOLNĚ ŽIJÍCÍCH KOŇOVITÝCH 1. Vnitřní teplota stájí u zeber a afrických oslů musí být minimálně 10 st. C. 2. Boxy pro držení koní, zeber a oslů musí mít pro každé zvíře o kohoutkové výšce do 100 cm minimální plochu 4 m2, do 120 cm minimální plochu 6 m2, do 140 cm minimální plochu 8 m2, do 160 cm minimální plochu 10 m2, do 180 cm minimální plochu 12 m2 a nad 200 cm minimální plochu 16 m2. 3. Boční stěny boxů pro držení koní jsou konstruovány tak, aby kůň viděl na ostatní ustájené koně. 4. Koňovití nesmí být při ustájení uvázáni, jedinci mladší 2 let nesmějí být drženi v mobilním zařízení. 5. Zebry a osli jsou ustájeni ve skupinách. 6. Koňovití musejí mít k dispozici pro každodenní použití venkovní výběh. Plocha výběhu pro koně a osly je minimálně 100 m2 pro 1 až 5 zvířat, pro každé další zvíře je nutné tuto plochu o 10 m2 zvětšit. Plocha výběhu pro zebry je minimálně 250 m2 pro 1 až 10 zvířat, pro každé další zvíře je nutné tuto plochu o 10 m2 zvětšit. Příl.5 ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU LAM A VELBLOUDŮ 1. Lamy a velbloudi mohou být drženi celoročně ve venkovních výbězích, přičemž musí být k dispozici nevytápěné stáje (přístřešky), které poskytnou místo všem zvířatům ze stáda, o rozměrech u velbloudů nejméně 4 m2 pro 1 zvíře, u lam 2 m2 pro 1 zvíře. Tyto přístřešky musí být zajištěny proti průvanu. 2. Pro chov lam a velbloudů musí být splněny tyto podmínky: a) lamy a velbloudi se musejí držet v jednotlivých nebo skupinových boxech s minimální plochou 12 m2 pro jednotlivě ustájeného velblouda a 8 m2 pro jednotlivě ustájenou lamu, pro každého dalšího velblouda je nutno navíc přidat 4 m2 anebo 2 m2 pro každou další lamu, b) velbloudí samice se chovají ve skupinách, velbloudí samce je možné ustájit jednotlivě, c) velbloudi a lamy nesmí být trvale uvázáni, d) podestýlka musí být suchá a čistá, e) musí být k dispozici zastřešená část výběhu s podestýlkou, situovaná tak, aby všechna zvířata byla chráněna před deštěm a sněhem, f) venkovní výběh pro 1 až 3 velbloudy musí mít plochu velkou minimálně 150 m2, pro každé další zvíře musí mít o 25 m2 více. Venkovní výběh pro 1 až 3 lamy musí mít plochu minimálně 75 m2 a pro každé další zvíře o 15 m2 více. Venkovní výběh musí mít přirozenou půdu nebo písek a být vybaven předměty k otírání a drbání. Příl.6 ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU TUROVITÝCH 1. Turovití z chladných klimatických pásem musí mít ve výběhu přístřešek chráněný proti průvanu nebo nevytápěnou stáj. Turovití z tropických a subtropických pásem musí být drženi ve vnitřních prostorech pro zvířata, včetně stájových stanů, vytápěných minimálně na 15 st. C, a musí mít k dispozici venkovní výběh, ve kterém mohou pobývat část dne i v zimě. 2. Turovití z chladných klimatických pásem mohou být drženi v nevytápěných stájových stanech, musí v nich mít suchou podestýlku, turovití z tropických a subtropických pásem musí mít ve vnitřních prostorech pro zvířata v zimním období minimální teplotu 8 st. C. 3. Turovití nesmí být při ustájení uvázáni. 4. Minimální plocha vnitřních prostor pro turovité musí být 6 m2 na 500 kg tělesné hmotnosti. Musí být zřízen výběh s neklouzavým povrchem, zejména kvůli kluzkosti a oděru paznehtů. Plocha venkovního výběhu pro 1 až 5 zvířat musí být alespoň 100 m2 a pro každé další zvíře o 10 m2 více. Při ustájení v boxech pro jednotlivá zvířata musí mít plocha boxu minimálně 12 m2. Příl.7 ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY CHOVU DELFÍNOVITÝCH 1. Delfínovití nesmí být chováni a využíváni k drezúře v mobilních zařízeních pro drezúru zvířat. 2. Chov delfínovitých musí být prováděn v dvoubazénovém systému, musí být k dispozici další bazény k ošetřování a oddělení zvířat, a to podle počtu zvířat. 3. Pro skupinu do 5 dospělých delfínů skákavých musí být splněny tyto minimální rozměry: a) nejmenší vodní plocha celého komplexu bazénů musí mít minimálně 400 m2, pro každé další zvíře je nutných dalších 75 m2, b) celkový objem vody musí být minimálně 1500 m3, pro každé další zvíře 250 m3, c) skupina musí mít kdykoli přístup do celého bazénového komplexu o minimální ploše 400 m2, pokud tomu nebrání zoologické nebo veterinární důvody, d) pro bazény, které slouží výhradně k chovu a nejsou v nich pořádána žádná veřejná vystoupení, musí být vodní plocha nejméně 75 m2 pro dospělé zvíře. Mláďata jsou považována za nedospělá do doby samostatnosti a schopnosti se sociálně zařadit. Celkový objem vody musí být minimálně 250 m3 pro dospělé zvíře, e) horizontální rozměry obou jednotek dvoubazénového systému (definováno jako průměr největšího obvodu) musí mít nejméně 7 m. Nejmenší hloubka dvoubazénového systému je 3,5 m, u bazénu na představení (na 20 % jeho plochy) minimálně 4 m. Oddělovací bazény nebo bazény, které slouží k oddělování zvířat nebo k veterinárnímu ošetření, mohou mít hloubku menší než 3,5 m. K dispozici musí být oblasti mělké vody s hloubkami mezi 1,5 m a 2 m, f) volný prostor nad zařízením pro představení musí mít výšku nejméně 7 m, prostor nad dalšími nádržemi chovného systému nejméně 2,5 m. 4. Podmínky uvedené v bodu 3 se vztahují na držení delfína skákavého s průměrnou délkou těla 250 až 270 cm a váhou 150 až 280 kg. Pro jiné druhy musí být velikostní poměry přiměřeně upraveny podle velikosti a hmotnosti dospělců příslušných druhů. 5. Voda musí splňovat tyto požadavky na kvalitu a fyzikální a chemické parametry: a) musí být čistá, jasná a hygienicky nezávadná. Rozsah tolerance teploty je 10 až 28 st. C, optimum je mezi 18 a 21 st. C. Hodnota pH musí být mezi 7,5 a 8,5, optimum je 7,8. Obsah soli musí kolísat mezi 2,0 až 3,5 %, to znamená 20 až 35 g NaCl na litr vody. Obsah manganistanu draselného musí být pod 50 mg na litr vody, koncentrace dusičnanů pod 100 mg na litr vody a celkový obsah chlóru pod 2 mg na litr vody, bazénové systémy musí být dobře průtočné, b) voda celého chovného systému musí být filtrována, musí se pravidelně provádět čištění, kontrola funkčnosti a výměna filtrů a podle potřeby výměna vody, c) přídavek chlóru může být realizován ve formě plynu (plynný chlór) nebo ve formě roztoku (chloristan draselný). Chlórový roztok může být přímo přidán jen tehdy, když v nádrži nejsou žádná zvířata, d) teplota, hodnota pH, obsah chlóru a soli se musí denně kontrolovat. Obsah manganistanu draselného a koncentrace dusičnanů se musí kontrolovat čtyřikrát ročně. Nádrže musí být možné úplně vyprázdnit. 6. Další podmínky chovu jsou tyto: a) vzduch nad vodní hladinou nesmí obsahovat prach a jeho relativní vlhkost musí být minimálně 60 % a teplota od 10 do 24 st. C, b) musí být zajištěno přírodní světlo, přídavné umělé osvětlení musí odpovídat spektru přirozeného světla, c) zvířata musí být chráněna před nadměrným hlukem, hlučnost okolí nesmí překročit hladinu hluku 40 dB nad prahem slyšitelnosti, d) držení venku je přípustné jen tehdy, pokud výkyvy teploty vzduchu a vody nenarušují pohodu zvířat, kvalita vzduchu je nezávadná a vodní nádrže mohou být udrženy bez zamrzání. 7. Chov delfínovitých musí být prováděn v sociálně snášenlivých skupinách o nejméně 2 zvířatech. V chovné skupině má žít jen 1 chovný samec. Samostatné držení zvířat 1 druhu musí být výjimečné, vyžaduje-li to zdravotní stav zvířete, nákazové opatření, nebo jedná-li se o březí samici nebo agresivního jedince. 1) Nařízení Komise (ES) č. 1739/2005 ze dne 21. října 2005, kterým se stanoví veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy. Vyhláška č. 193/2004 Sb., o ochraně zvířat při přepravě.