Upozornění na aktuální škodlivost zavíječe zimostrázového

Klíčovým prvkem ochrany proti zavíječi zimostrázovému je včasné zjištění výskytu housenek. Proto je vhodné keře zimostrázu pravidelně kontrolovat (od 2. poloviny března do října). Výskyt dospělců je možné signalizovat pomocí feromonových nebo světelných lapačů.

U jednotlivých rostlin menšího vzrůstu je možné housenky ručně posbírat, účinnou mechanickou ochranu zajistí opakovaný sběr housenek v intervalu 2-3 dnů. Při insekticidní ochraně je třeba, aby postřik pronikl k housenkám uvnitř keře. K insekticidní ochraně lze použít přípravky, které jsou zaregistrované proti housenkám nebo žravým škůdcům na okrasných rostlinách. Aktuální elektronická verze Registru přípravků na ochranu rostlin  je k dispozici na webu ÚKZÚZ.

V současné době jsou povoleny insekticidy ze skupiny kontaktních pyretroidů s účinnými látkami lambda-cyhalothrin (pouze u rostlin do 50 cm) a deltamethrin, které je nejlépe použít v časné fázi vývoje housenek. Ze systémově působících insekticidů je možné použít přípravky, které obsahují účinné látky acetamiprid a thiakloprid ze skupiny neonikotinoidů. Dále jsou povoleny přípravky s účinnou látkou diflubenzuron, která narušuje tvorbu chitinu a proces svlékání larev a přípravek s účinnou látkou spinosad, který působí jako požerový a kontaktní insekticid.

Aplikace insekticidů musí být vždy provedena v souladu se zásadami správné praxe v ochraně rostlin a při dodržení podmínek povoleného použití uvedených na etiketě přípravku.

Vzhledem k tomu, že zimostrázy jsou často součástí veřejné zeleně, je třeba při aplikaci insekticidu v místech jako jsou veřejné parky a zahrady, školní pozemky, dětská hřiště apod. přijmout opatření ke snížení rizika ohrožení zdraví veřejnosti a zranitelných osob(podle § 52b zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů v platném znění).

Další informace
 - ke správnému a bezpečnému používání přípravků na ochranu rostlin jsou uvedeny v metodice Ministerstva zemědělství ČR Správné a bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin.

- k ochraně veřejné zeleně jsou uvedeny v metodice Ministerstva zemědělství ČR Metodika ochrany veřejné zeleně před škodlivými organismy rostlin.

Popis škůdce

Původní oblastí výskytu zavíječe zimostrázového je jihovýchodní Asie. Jeho proniknutí do Evropy bylo zaznamenáno před deseti lety, v ČR byl jeho první výskyt zjištěn v roce 2011. V Evropě je hostitelskou rostlinou zavíječe zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens), případně některé z východoasijských druhů zimostrázů, zejména zimostráz malolistý (Buxus microphylla).Přijímat úřední ochranná opatření proti zavíječi zimostrázovému není účinné vzhledem k vysoké mobilitě dospělců.

Zavíječ má na našem území zpravidla dvě generace ročně, při teplém podzimu se mohou částečně vylíhnout i housenky třetí generace. Přezimují housenky, které zahajují na jaře žír podle průběhu počasí od poloviny března do počátku dubna, žír housenek druhé generace probíhá od konce června do srpna.

Motýli zavíječe jsou snadno rozpoznatelní. Jsou obvykle bíle zbarveni s širokými tmavohnědými lemy křídel a charakteristickými bílými skvrnkami v přední části lemu předních křídel. Rozpětí křídel dosahuje 40 mm. Housenky zavíječe jsou po vylíhnutí žluté, v pozdější fázi vývoje se barví do zelena a mají kresbu tvořenou podélnými černými a bílými vlnitými pruhy a dvěma páry černých skvrnek na hřbetě každého článku. Dorostlé dosahují délky 30 – 40 mm. Kukly jsou zelené, na hřbetě žluté, po stranách s výraznými tmavými podélnými pruhy.

Housenky začínají žír uvnitř keře, kde jsou těžko pozorovatelné. Žír housenek na jednotlivých keřích probíhá velmi rychle, proto se často napadení zjistí až tehdy, když je keř již silně poškozen. Žír je plýtvavý, housenky poškodí více lístků, než spotřebují, poškozené listy následně opadají nebo zasychají a dochází k výraznému estetickému znehodnocení keřů, případně až k holožíru.
   
   

  

 

Foto: Ing. Jakub Beránek, Ph.D., ÚKZÚZ