Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Obsah - 262/2006 Sb. (Aktuální znění)

• § 1 Tento zákon
• § 1a nadpis vypuštěn
• § 2 (1) Závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele,
• § 3 Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy.2)
• § 4 Pracovněprávní vztahy se řídí tímto zákonem; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem
• § 4a (1) Odchylná úprava práv nebo povinností v pracovněprávních vztazích nesmí být nižší nebo vyšší, než je právo nebo povinnost,
• § 4b zrušen
• § 5 (1) Na vztahy vyplývající z výkonu veřejné funkce se tento zákon vztahuje, pokud to výslovně stanoví nebo pokud to stanoví zvláštní právní
• § 6 Zaměstnancem je fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.
• § 7 Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.
• § 8 zrušen
• § 9 Za Českou republiku (dále jen „stát“)6)
• § 10 zrušen
• § 11 Vedoucími zaměstnanci zaměstnavatele se rozumějí zaměstnanci, kteří jsou na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni
• § 12 zrušen
• § 13 zrušen
• § 14 zrušen
• § 15 zrušen
• § 16 (1) Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za
• § 17 Právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje antidiskriminační zákon.
• § 18 Je-li možné právní jednání vyložit různým způsobem, použije se výklad pro zaměstnance nejpříznivější.
• § 19 (1) Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, k němuž nebyl udělen předepsaný souhlas příslušného orgánu,
• § 20 Nebylo-li právní jednání učiněno ve formě, kterou vyžaduje tento zákon, a bylo-li již započato s plněním, není možné se neplatnosti
• § 21 (1) Jsou-li pracovní smlouva, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti nebo jejich změny anebo dohoda podle §
• § 22 Kolektivní smlouvu smí za zaměstnance uzavřít pouze odborová organizace.
• § 23 (1) V kolektivní smlouvě je možné upravit práva zaměstnanců v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti smluvních
• § 24 (1) Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu za všechny zaměstnance.
• § 25 (1) Kolektivní smlouva je závazná pro její smluvní strany. (2) Kolektivní smlouva je závazná také pro a) zaměstnavatele, kteří jsou členy organizace (
• § 26 (1) Kolektivní smlouva může být uzavřena na dobu určitou nebo na dobu neurčitou. Je-li uplynutí doby podle věty první vázáno
• § 27 (1) K ujednáním podnikové kolektivní smlouvy, která upravují práva z pracovněprávních vztahů zaměstnanců v menším rozsahu než
• § 28 (1) Kolektivní smlouvu není možné nahradit jinou smlouvou.
• § 29 Smluvní strany kolektivní smlouvy jsou povinny s obsahem kolektivní smlouvy seznámit zaměstnance nejpozději do 15 dnů od jejího
• § 30 (1) Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních schopností je
• § 31 Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní
• § 32 V případech stanovených zvláštním právním předpisem je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se fyzická osoba před vznikem pracovního
• § 33 (1) Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
• § 34 (1) Pracovní smlouva musí obsahovat
• § 34a Není-li v pracovní smlouvě sjednáno pravidelné pracoviště pro účely cestovních náhrad, platí, že pravidelným pracovištěm je
• § 34b (1) Zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší pracovní
• § 35 Zkušební doba
• § 36 Vznik pracovního poměru
• § 37 Informování o obsahu pracovního poměru
• § 37a Informování zaměstnanců vysílaných na území jiného státu
• § 38 Povinnosti vyplývající z pracovního poměru
• § 39 Pracovní poměr na dobu určitou
• § 40 Obecné ustanovení
• § 41 Převedení na jinou práci
• § 42 Pracovní cesta
• § 43 Přeložení
• § 43a Dočasné přidělení
• § 44 Odpadnou-li důvody, pro které byl zaměstnanec převeden na jinou práci nebo byl přeložen do jiného místa, než bylo sjednáno,
• § 45 Požádá-li zaměstnanec o převedení na jinou práci nebo pracoviště, popřípadě o přeložení do jiného místa, protože podle doporučení
• § 46 Jestliže zaměstnavatel zaměstnance převádí na jinou práci, než odpovídá pracovní smlouvě, a zaměstnanec s takovým opatřením nesouhlasí, může
• § 47 (1) Zaměstnavatel je povinen zařadit zaměstnance na původní práci a pracoviště, nastoupí-li do práce po skončení
• § 48 (1) Pracovní poměr může být rozvázán jen
• § 49 (1) Dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na rozvázání pracovního poměru, končí pracovní poměr sjednaným dnem.
• § 50 (1) Výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. (2) Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. (3)
• § 51 (1) Byla-li dána výpověď, skončí pracovní poměr uplynutím výpovědní doby. Výpovědní doba začíná dnem, v němž byla výpověď doručena
• § 51a (1) Byla-li výpověď ze strany zaměstnance dána z důvodu přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů nebo z důvodu
• § 52 Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:
• § 53 (1) Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je c) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, (2) Byla-li dána
• § 54 Zákaz výpovědi podle § 53
• § 55 Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem
• § 56 Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem
• § 56a zrušen
• § 57 (1) Pro porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a
• § 58 (1) Pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné
• § 59 Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do
• § 60 V okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno
• § 61 (1) Výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací.
• § 62 (1) Hromadným propouštěním se rozumí skončení pracovních poměrů v období 30 kalendářních dnů na základě výpovědí daných zaměstnavatelem z důvodů
• § 63 Pracovní poměr hromadně propouštěného zaměstnance skončí výpovědí nejdříve po uplynutí doby 30 dnů po sobě jdoucích od doručení
• § 64 Ustanovení § 62
• § 65 Skončení pracovního poměru na dobu určitou
• § 66 Zrušení pracovního poměru ve zkušební době
• § 67 (1) Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm.
• § 68 (1) Bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě (2) Poměrná část odstupného se
• § 69 (1) Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo
• § 70 (1) Dal-li zaměstnanec zaměstnavateli neplatnou výpověď nebo zrušil-li neplatně zaměstnanec pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební
• § 71 Při neplatné dohodě o rozvázání pracovního poměru se postupuje při posuzování práva zaměstnance na náhradu ušlé mzdy nebo platu
• § 72 Neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit
• § 73 (1) V případech uvedených v § 33 odst. 3
• § 73a (1) Odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně. Výkon práce na pracovním místě
• § 74 Obecné ustanovení
• § 75 Dohoda o provedení práce
• § 76 Dohoda o pracovní činnosti
• § 77 Společné ustanovení o dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr
• § 77a Informování o obsahu právního vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr
• § 77b Informování zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vysílaných na území jiného státu
• § 78 (1) Pro účely úpravy pracovní doby a doby odpočinku je
• § 79 Stanovená týdenní pracovní doba
• § 79a (1) U mladistvého zaměstnance mladšího než 15 let nebo u mladistvého zaměstnance, který neukončil povinnou školní docházku,
• § 80 Kratší pracovní doba
• § 81 (1) Pracovní dobu rozvrhuje zaměstnavatel a určí začátek a konec směn.
• § 82 zrušen
• § 83 (1) Délka směny nesmí přesáhnout 12 hodin.
• § 83a (1) Jen bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpisu u zaměstnavatele, u kterého nepůsobí odborová
• § 84 Zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději
• § 84a zrušen
• § 85 (1) Pružné rozvržení pracovní doby zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje
• § 86 (1) Konto pracovní doby je způsob rozvržení pracovní doby, který smí zavést jen kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele,
• § 87 (1) Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance.
• § 87a Rozvržení pracovní doby zaměstnancem
• § 88 (1) Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání
• § 89 (1) Má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do
• § 90 (1) Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci poskytnout nepřetržitý denní odpočinek v trvání alespoň 11 hodin během 24 hodin po
• § 90a Nepřetržitý denní odpočinek, zkrácený v rozsahu podle § 90 odst. 2
• § 90b V případě, že zaměstnanci ve zdravotnictví v důsledku délky pracovní doby vyplývající z použití § 83a
• § 91 (1) Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky23)
• § 92 (1) Zaměstnavatel je povinen v rámci týdne zaměstnanci staršímu 18 let poskytnout nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 24
• § 93 (1) Práci přesčas je možné konat jen výjimečně.
• § 93a zrušen
• § 94 (1) Délka směny zaměstnance pracujícího v noci nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích; není-li to z provozních důvodů
• § 95 (1) Pracovní pohotovost může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže se o tom se zaměstnancem dohodne. Za dobu pracovní
• § 96 (1) Zaměstnavatel je povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce a) odpracované 2. práce přesčas [§ 78 odst. 1 písm. i) a § 93],
• § 97 (1) Překážky v práci na straně zaměstnance při pružném rozvržení pracovní doby se posuzují jako výkon práce jen v rozsahu, ve
• § 98 (1) Práce přesčas při uplatnění pružného rozvržení pracovní doby se zjišťuje vždy jako práce nad stanovenou týdenní pracovní
• § 99 Opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby, práce přesčas, možnost nařizovat práci ve dnech pracovního klidu a noční
• § 100 (1) Vláda stanoví nařízením odchylky úpravy pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, jimiž jsou
• § 101 (1) Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení
• § 102 (1) Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací
• § 103 (1) Zaměstnavatel je povinen
• § 104 Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje
• § 105 Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání
• § 106 Práva a povinnosti zaměstnance
• § 107 Další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích, jakož i zajištění bezpečnosti a ochrany
• § 108 Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
• § 109 Mzda, plat a odměna z dohody (2) Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za s
• § 110 (1) Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.
• § 111 Minimální mzda
• § 112 Zaručený plat
• § 113 Sjednání, stanovení nebo určení mzdy
• § 114 Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas
• § 114a Mzda a příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví
• § 115 Mzda, náhradní volno nebo náhrada mzdy za svátek
• § 116 Mzda za noční práci
• § 117 Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
• § 118 Mzda za práci v sobotu a v neděli
• § 119 Naturální mzda
• § 120 (1) Uplatní-li se konto pracovní doby (§ 86 a) stálá mzda zaměstnance,
• § 121 (1) Za vyrovnávací období přísluší zaměstnanci mzda ve výši součtu vyplacených stálých mezd. Jestliže je po uplynutí tohoto
• § 122 Určení platu
• § 123 Platové tarify
• § 124 Příplatek za vedení
• § 125 Příplatek za noční práci
• § 126 Příplatek za práci v sobotu a v neděli
• § 127 Plat nebo náhradní volno za práci přesčas
• § 128 Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí
• § 129 Zvláštní příplatek
• § 130 Příplatek za rozdělenou směnu
• § 131 Osobní příplatek
• § 132 Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah
• § 133 Specializační příplatek pedagogického pracovníka
• § 133a Příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví
• § 134 Odměna
• § 134a Cílová odměna
• § 135 Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek
• § 136 Platový výměr
• § 137 Informační systém o platech
• § 138 Výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti.
• § 139 (1) Jestliže byl zaměstnanec převeden na jinou práci, za niž přísluší nižší mzda nebo plat,
• § 140 Za dobu pracovní pohotovosti [§ 78 odst. 1 písm. h)
• § 141 (1) Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na
• § 142 (1) Mzdu nebo plat je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplácet v zákonných penězích50) (2) Mzda nebo plat se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.
• § 143 (1) Zaměstnavatel může vyplácet zaměstnanci s jeho souhlasem mzdu, plat nebo jejich část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této
• § 144 Jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou o splatnosti a výplatě jinak, platí pro splatnost a výplatu odměny z dohody,
• § 144a (1) Zakazuje se postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu. (2) Zakazuje se použít právo na mzdu, plat,
• § 145 (1) Srážkami z příjmu zaměstnance jsou pro účely tohoto zákona srážky ze mzdy nebo platu a z jiných příjmů zaměstnance ze základního
• § 146 Srážky ze mzdy smějí být provedeny jen a) v případech stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem, c) k úhradě členských
• § 147 (1) Zaměstnavatel smí srazit zaměstnanci [§ 146 písm. a) b) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku d (
• § 148 (1) Srážky ze mzdy se přednostně provedou jen podle § 147 odst. 1 písm. a) a b)
• § 149 (1) U srážek ze mzdy prováděných podle § 146 písm. b) (4) Jestliže zaměstnanec nastoupí do zaměstnání u jiného zaměstnavatele,
• § 150 Zaměstnavatel eviduje údaje, jimiž jsou jméno, popřípadě jména a příjmení, adresa, jde-li o fyzickou osobu, název a sídlo, jde-li o právnickou
• § 151 Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce,
• § 152 Cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci
• § 153 (1) Podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění
• § 154 Zahraniční pracovní cestou se rozumí cesta konaná mimo území České republiky. Dobou rozhodnou pro vznik práva zaměstnance na
• § 155 (1) Cestovní náhrady je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní
• § 156 Druhy cestovních náhrad
• § 157 (1) Náhrada jízdních výdajů za použití určeného hromadného dopravního prostředku dálkové přepravy a taxislužby přísluší zaměstnanci
• § 158 (1) Nebyla-li výše sazby základní náhrady sjednána nebo určena zaměstnavatelem před vysláním zaměstnance na pracovní cestu, přísluší
• § 159 (1) Náhrada jízdních výdajů za použití místní hromadné dopravy v souladu s určenými podmínkami pracovní cesty přísluší zaměstnanci
• § 160 Za použití dopravního prostředku po ukončení předem dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance, po kterém
• § 161 Náhrada jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny
• § 162 Náhrada výdajů za ubytování
• § 163 Stravné
• § 164 Náhrada nutných vedlejších výdajů
• § 165 (1) Je-li zaměstnanec přeložen nebo dočasně přidělen k jinému zaměstnavateli do jiného místa výkonu práce, než bylo sjednáno
• § 166 Druhy cestovních náhrad
• § 167 Náhrada jízdních výdajů
• § 168 Náhrada jízdních výdajů k návštěvě člena rodiny
• § 169 Náhrada výdajů za ubytování
• § 170 Zahraniční stravné
• § 171 Náhrada nutných vedlejších výdajů
• § 172 Bylo-li sjednáno místo výkonu práce, popřípadě i pravidelné pracoviště mimo území České republiky, přísluší zaměstnanci za dny
• § 173 Zaměstnavatel uvedený v této hlavě poskytne zaměstnanci cestovní náhrady ve výši a za podmínek stanovených v této hlavě. Jiné nebo
• § 174 Při poskytování cestovních náhrad postupuje zaměstnavatel podle části sedmé hlavy II, s dále stanovenými odchylkami.
• § 175 Náhrada jízdních výdajů
• § 176 Stravné
• § 177 (1) Je-li zaměstnavatelem sjednáno, popřípadě vnitřním předpisem stanoveno poskytnutí náhrad při přijetí do zaměstnání v pracovním
• § 178 Zaměstnanci, kterému zaměstnavatel poskytuje nebo by mohl poskytovat náhrady podle § 165
• § 179 (1) Při poskytování zahraničního stravného se ustanovení § 170 odst. 2 (2) Vedoucím organizačních složek státu a jejich zástupcům
• § 180 Zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout kapesné do výše 40 % zahraničního stravného poskytnutého zaměstnanci podle § 170 odst.
• § 181 (1) Vedle náhrad stanovených v § 172
• § 182 Paušalizace cestovních náhrad
• § 183 Záloha na cestovní náhrady a její vyúčtování
• § 184 Při poskytování cestovních náhrad, na které nebyla poskytnuta záloha, se přiměřeně použije § 183
• § 185 Požaduje-li se pro poskytnutí cestovních náhrad prokázání příslušných výdajů, a zaměstnanec je neprokáže, může mu zaměstnavatel poskytnout
• § 186 Zaměstnanec je povinen bez zbytečného odkladu oznámit zaměstnavateli změnu skutečnosti, která je rozhodná pro poskytnutí cestovní náhrady.
• § 187 Za člena rodiny zaměstnance se pro účely poskytování cestovních náhrad, s výjimkou § 177 odst. 2
• § 188 Cestovní náhrady poskytované podle mezinárodní smlouvy nebo na základě dohod o vzájemné výměně zaměstnanců se zahraničním zaměstnavatelem
• § 189 Zmocňovací ustanovení
• § 190 (1) Sjedná-li zaměstnavatel, popřípadě vnitřním předpisem stanoví nebo individuálně písemně určí podmínky, výši a způsob poskytnutí náhrad
• § 190a (1) Náhrady nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele
• § 191 Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu jeho dočasné pracovní neschopnosti podle zvláštních
• § 191a Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu poskytování dlouhodobé péče v případech podle § 41a
• § 192 (1) Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným nebo kterému byla nařízena karanténa, přísluší v době prvních 14 kalendářních
• § 193 Náhrada mzdy nebo platu přísluší na základě dokladů stanovených pro uplatnění nároku na nemocenské, a musí být vyplacena v nejbližším
• § 194 Zaměstnanci, který pracuje na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, přísluší v době prvních 14 kalendářních
• § 195 Mateřská dovolená
• § 195a Otcovská dovolená
• § 196 Rodičovská dovolená
• § 197 Mateřská a rodičovská dovolená při převzetí dítěte
• § 198 Společná ustanovení o mateřské, otcovské a rodičovské dovolené
• § 199 (1) Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v §
• § 200 Zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností
• § 201 Výkon veřejné funkce
• § 202 Výkon občanské povinnosti
• § 203 Jiné úkony v obecném zájmu
• § 203a Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež
• § 204 Pracovní volno související s brannou povinností
• § 205 Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia
• § 206 (1) Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je
• § 207 Prostoje a přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy
• § 208 Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207
• § 209 (1) O jinou překážku v práci na straně jiného zaměstnavatele, než uvedeného v § 109 odst. 3
• § 210 Doba strávená na pracovní cestě nebo na cestě mimo pravidelné pracoviště jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do
• § 211 Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v této části právo na dovolenou za
• § 212 Výměra dovolené
• § 213 Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část
• § 214 zrušen
• § 215 (1) Zaměstnanci, který pracuje u téhož zaměstnavatele po stanovenou týdenní pracovní dobu celý kalendářní rok pod zemí při těžbě
• § 216 (1) Za nepřetržité trvání základního pracovněprávního vztahu se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující
• § 217 (1) Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále stanoveno jinak. Při určení čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen
• § 218 (1) Čerpání dovolené podle § 211
• § 219 (1) Nastoupí-li zaměstnanec během dovolené vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení v ozbrojených silách, byl-li uznán
• § 220 Zaměstnavatel může v dohodě s odborovou organizací a se souhlasem rady zaměstnanců určit hromadné čerpání dovolené, jen jestliže
• § 221 Změní-li zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může mu nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou (část dovolené),
• § 222 (1) Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. (3) Jestliže vznikne zaměstnanci
• § 222a Zaměstnanci, který byl vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb91)
• § 223 (1) Zaměstnavatel může dovolenou krátit jen za neomluveně zameškanou směnu, a to o počet neomluveně zameškaných hodin; neomluvená
• § 224 (1) Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce, a v souladu se ( b
• § 225 Zaměstnavatel, který podle zvláštního právního předpisu73)
• § 226 Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které zaměstnanci obvykle nosí do zaměstnání.
• § 227 Odborný rozvoj zaměstnanců zahrnuje zejména a) zaškolení a zaučení, b) odbornou praxi absolventů škol, c) prohlubování kvalifikace,
• § 228 Zaškolení a zaučení
• § 229 Odborná praxe absolventů škol
• § 230 Prohlubování kvalifikace
• § 231 (1) Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření.
• § 232 (1) Nejsou-li dohodnuta nebo stanovena vyšší nebo další práva, přísluší zaměstnanci od zaměstnavatele při zvyšování kvalifikace a (
• § 233 Zaměstnavatel je oprávněn sledovat průběh a výsledky zvyšování kvalifikace zaměstnance; poskytování pracovních úlev může zastavit, a)
• § 234 (1) Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, je její součástí zejména závazek zaměstnavatele
• § 235 (1) Do doby setrvání zaměstnance v zaměstnání na základě kvalifikační dohody se nezapočítává doba rodičovské dovolené v rozsahu rodičovské
• § 236 (1) Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování; tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na
• § 237 Povinnosti zaměstnavatelů k zaměstnávání fyzických osob se zdravotním postižením a k vytváření potřebných pracovních podmínek pro ně
• § 238 (1) Zaměstnankyně je zakázáno zaměstnávat pracemi, které ohrožují jejich mateřství. Ministerstvo zdravotnictví stanoví vyhláškou
• § 239 (1) Koná-li těhotná zaměstnankyně práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána nebo která podle lékařského posudku ohrožuje její
• § 240 (1) Těhotné zaměstnankyně a zaměstnankyně a zaměstnanci pečující o děti mladší než 9 let smějí být vysíláni na pracovní cestu
• § 241 (1) Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování do směn též k potřebám zaměstnankyně nebo zaměstnance pečujícího o dítě.
• § 241a Požádá-li
• § 242 (1) Zaměstnankyni, která kojí své dítě, je zaměstnavatel povinen poskytnout kromě přestávek v práci zvláštní přestávky ke kojení.
• § 243 Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců též zvláštní
• § 244 Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé zaměstnance pouze pracemi, které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou
• § 244a Mladistvý zaměstnanec mladší než 15 let nebo mladistvý zaměstnanec, který neukončil povinnou školní docházku, smí v období
• § 245 (1) Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance prací přesčas a prací v noci; mladistvé zaměstnance mladší než 15 let nebo
• § 246 (1) Zakazuje se zaměstnávat mladistvé zaměstnance pracemi pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol. (4) Zákazy některých prací mohou být rozšířeny vyhláškou podle odstavce
• § 247 (1) Zaměstnavatel je povinen zabezpečit na své náklady, aby mladiství zaměstnanci byli vyšetřeni poskytovatelem pracovnělékařských b)
• § 248 (1) Zaměstnavatel je povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly
• § 249 (1) Zaměstnanec je povinen počínat si tak, aby nedocházelo k majetkové újmě (dále jen „škoda“), nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému
• § 250 (1) Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních
• § 251 (1) Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo nezakročil
• § 252 (1) Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen „dohoda
• § 253 (1) Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, může od ní odstoupit, vykonává-li jinou práci, je-li
• § 254 (1) Inventuru je zaměstnavatel povinen provést při uzavření dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty, při zániku závazku z této
• § 255 (1) Zaměstnanec je povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí,
• § 256 (1) Zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí, může od ní odstoupit, jestliže mu zaměstnavatel
• § 257 (1) Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250
• § 258 Při určení výše náhrady škody podle § 251
• § 259 Zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí,
• § 260 (1) Je-li k náhradě schodku společně zavázáno více zaměstnanců, určí se jednotlivým zaměstnancům podíl náhrady podle poměru
• § 261 (1) Zaměstnanec, který je stižen duševní poruchou, je povinen nahradit škodu jím způsobenou, je-li schopen ovládnout své jednání
• § 262 Výši požadované náhrady škody určuje zaměstnavatel; způsobil-li škodu vedoucí zaměstnanec, který je statutárním orgánem nebo
• § 263 (1) Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději
• § 264 Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud výši náhrady škody přiměřeně snížit.
• § 265 (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti
• § 266 (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci věcnou škodu, kterou utrpěl zaměstnanec při odvracení škody hrozící zaměstnavateli
• § 267 (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil
• § 268 (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci skutečnou škodu. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat
• § 269 (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo
• § 270 (1) Zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla
• § 271 Zaměstnavatel se nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela ani zčásti v případě, kdy zaměstnanec
• § 271a Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti
• § 271b Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
• § 271c Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění
• § 271ca Jednorázová náhrada při skončení pracovního poměru
• § 271d Účelně vynaložené náklady spojené s léčením
• § 271e Náhrada věcné škody
• § 271f Jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance
• § 271g Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem
• § 271h Náhrada nákladů na výživu pozůstalých
• § 271i Jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých
• § 271j Náhrada věcné škody
• § 271k (1) Pracovním úrazem pro účely tohoto zákona je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli
• § 271l Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti
• § 271m (1) Při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným
• § 271n (1) Jde-li o náhradu škody nebo nemajetkové újmy při nemoci z povolání, má zaměstnavatel, který škodu nebo nemajetkovou újmu
• § 271o U zaměstnance, který je v době pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání v několika pracovních poměrech nebo je činný
• § 271p (1) Zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu
• § 271q Práva vyplývající z § 271g až 271j
• § 271r Způsob a výši náhrady škody nebo nemajetkové újmy je zaměstnavatel povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací
• § 271s (1) Soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c
• § 271t Nepromlčují se práva zaměstnance na náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nebo jiné
• § 271u (1) Změní-li se podstatně poměry poškozeného, které byly rozhodující pro určení výše náhrady, může se poškozený i zaměstnavatel
• § 272 Při určení výše škody na věci se vychází z obvyklé ceny v době poškození nebo ztráty a zohlední se, co poškozený musí k obnovení
• § 273 (1) Plněním pracovních úkolů je výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených
• § 274 (1) V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů jsou úkony potřebné k výkonu práce a úkony během práce obvyklé nebo nutné
• § 274a (1) Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytování) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele
• § 275 (1) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu, a to v penězích, pokud škodu neodčiní uvedením
• § 276 (1) Zaměstnanci v základním pracovněprávním vztahu uvedeném v § 3 (2) Zástupci zaměstnanců nesmějí být pro výkon své činnosti znevýhodněni (
• § 277 Zaměstnavatel je povinen na svůj náklad vytvořit zástupcům zaměstnanců podmínky pro řádný výkon jejich činnosti, zejména jim
• § 278 (1) K zajištění práva na informace a projednání si mohou zaměstnanci zaměstnavatele zvolit radu zaměstnanců, popřípadě zástupce
• § 279 Informování
• § 280 Projednání
• § 281 (1) U zaměstnavatele je možné zvolit radu zaměstnanců a zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Rada zaměstnanců ( (
• § 282 (1) Rada zaměstnanců a funkce zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaniká dnem uplynutí volebního období, (4) Členství v radě zaměstnanců
• § 283 (1) Volby vyhlašuje zaměstnavatel na základě písemného návrhu podepsaného nejméně jednou třetinou zaměstnanců zaměstnavatele
• § 284 (1) Navrhovat kandidáty může každý zaměstnanec zaměstnavatele v pracovním poměru. Návrh podává volební komisi písemně a musí
• § 285 (1) Každý zaměstnanec zaměstnavatele v pracovním poměru a zaměstnavatel může podat volební komisi písemnou stížnost na chyby
• § 286 (1) Odborové organizace jsou oprávněny jednat v pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání, za podmínek stanovených
• § 287 Informování a projednání
• § 288 (1) Nadnárodními informacemi a projednáním se pro účely tohoto zákona rozumí informování a projednání, které se týká zaměstnavatele
• § 289 (1) Řídícím zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnavatel, který může přímo nebo nepřímo řídit jiného nebo a (
• § 290 (1) Vyjednávací výbor se ustavuje, aby za zaměstnance vyjednával s ústředím o ujednání o ustavení evropské rady zaměstnanců nebo
• § 291 (1) Vyjednávací výbor doručí zaměstnavateli a ústředí informaci o jmenovaných a zvolených členech. Ústředí svolá ustavující
• § 292 Vyjednávací výbor se může usnést nejméně dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů, že vyjednávání nebude zahájeno nebo
• § 293 (1) Ústředí a vyjednávací výbor si mohou ujednat, že ustaví evropskou radu zaměstnanců, anebo si mohou ujednat jiný postup pro
• § 294 Evropská rada zaměstnanců ustavená ujednáním
• § 295 Ujednání o jiném postupu pro nadnárodní informace a projednání
• § 295a Pokud ujednání podle § 294
• § 296 (1) Evropská rada zaměstnanců podle tohoto zákona se ustaví, jestliže
• § 297 (1) Členy evropské rady zaměstnanců v České republice jmenují ze zaměstnanců zaměstnavatele zástupci zaměstnanců na společném ( a
• § 298 (1) Ústředí je povinno bez zbytečného odkladu svolat ustavující schůzi evropské rady zaměstnanců. Na této schůzi si rada zvolí
• § 298a Postup při organizačních změnách
• § 299 Ustanovení § 288 až 298a
• § 300 (1) Zaměstnavatel je povinen při určení množství požadované práce a pracovního tempa vzít v úvahu fyziologické a neuropsychické možnosti
• § 301 Zaměstnanci jsou povinni
• § 301a Jiné povinnosti zaměstnanců
• § 302 Vedoucí zaměstnanci jsou dále povinni
• § 303 (1) Zaměstnanci
• § 304 (1) Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která
• § 305 (1) Zaměstnavatel může vnitřním předpisem stanovit práva v pracovněprávních vztazích, z nichž je oprávněn zaměstnanec, výhodněji,
• § 306 Pracovní řád
• § 307 (1) Zakládá-li výměr (§ 113 odst. 4 (2) Obsahuje-li smlouva nebo vnitřní předpis úpravu mzdových nebo platových práv a ostatních práv
• § 307a Za závislou práci podle § 2
• § 307b Agentura práce a uživatel jsou povinni zajistit, aby zaměstnanec agentury práce nebyl dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele,
• § 308 (1) Dohoda agentury práce s uživatelem o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce musí obsahovat a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, státní h
• § 309 (1) Po dobu dočasného přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní ( ( (
• § 309a Uživatel je povinen v dostatečném předstihu informovat agenturu práce, která k němu dočasně přidělila zaměstnance k výkonu
• § 310 (1) Byla-li sjednána konkurenční doložka, kterou se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle
• § 311 Ustanovení § 310
• § 312 (1) Zaměstnavatel je oprávněn vést osobní spis zaměstnance. Osobní spis smí obsahovat jen písemnosti, které jsou nezbytné pro
• § 313 (1) Při skončení pracovního poměru nebo právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti nebo dohodou o provedení práce,
• § 314 (1) Požádá-li zaměstnanec zaměstnavatele o vydání posudku o pracovní činnosti (pracovní posudek), je zaměstnavatel povinen do 15
• § 315 Nesouhlasí-li zaměstnanec s obsahem potvrzení o zaměstnání nebo pracovního posudku, může se domáhat do 3 měsíců ode dne, kdy
• § 316 (1) Zaměstnanci nesmějí bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele včetně
• § 317 Práce na dálku
• § 317a Sdílené pracovní místo
• § 318 Základní pracovněprávní vztah uvedený v § 3
• § 319 (1) Je-li zaměstnanec zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie vyslán k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování a d V
• § 319a (1) Přesáhne-li vyslání zaměstnance podle § 319 odst. 1
• § 320 (1) Návrhy zákonů a návrhy ostatních právních předpisů týkajících se důležitých zájmů pracujících, zejména hospodářských, výrobních,
• § 320a Stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody hradí příspěvek odborovým organizacím a organizacím zaměstnavatelů
• § 321 Odborové organizace dbají o dodržování tohoto zákona, zákona o zaměstnanosti
• § 322 (1) Odborové organizace mají právo vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů.
• § 323 Výkon kontroly v pracovněprávních vztazích upravují zvláštní právní předpisy36)
• § 324 Odborové organizace a organizace zaměstnavatelů se považují za veřejně prospěšné právnické osoby.
• § 324*... Pozn. ASPI: Od 1.10.2015 je § 324
• § 324a (1) Dodavatel ručí za mzdy, platy a odměny z dohody (dále jen "mzdové nároky") zaměstnanců poddodavatele v rozsahu, v jakém
• § 325 zrušen
• § 326 zrušen
• § 327 zrušen
• § 328 nadpis vypuštěn (2) Peněžitá práva zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou práv, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo
• § 329 zrušen
• § 330 K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě vykonáno, dochází jen v případech uvedených v § 39 odst.
• § 331 Vrácení neprávem vyplacených částek může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel
• § 332 Nastane-li překážka, pro kterou lhůta stanovená tímto zákonem neběží, nemá to vliv na její původní délku. Zbývá-li po odpadnutí
• § 333 Doba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím
• § 334 Společné ustanovení o doručování
• § 334a Obecné ustanovení o doručování písemnosti zaměstnavatelem
• § 335 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací
• § 335a Doručování zaměstnavatelem do datové schránky zaměstnance
• § 336 Doručování zaměstnavatelem prostřednictvím provozovatele poštovních služeb
• § 337 Doručování písemnosti zaměstnancem
• § 338 (1) K přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů může dojít jen v případech stanovených tímto nebo jiným zákonem.
• § 339 (1) Přede dnem nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů k jinému zaměstnavateli jsou dosavadní
• § 339a (1) Byla-li výpověď zaměstnance podána ve lhůtě 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních
• § 340 Ustanovení § 338
• § 341 (1) Při zániku zaměstnavatele rozdělením přejímají od dosavadního zaměstnavatele práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů
• § 342 (1) Smrtí fyzické osoby, která je zaměstnavatelem, základní pracovněprávní vztah zaniká (§ 48 odst. 4
• § 343 (1) Stanoví-li zvláštní právní předpis, že organizační složka státu7)
• § 344 (1) Stanoví-li zvláštní právní předpis, že se část organizační složky státu7) (2) Práva a povinnosti z těch pracovněprávních vztahů
• § 345 (1) Stanoví-li zvláštní právní předpis, že organizační složka státu7)
• § 345a Ustanovení § 339
• § 346 Vláda může nařízením stanovit odchylnou úpravu pracovního poměru zaměstnanců s pravidelným pracovištěm v zahraničí, včetně oprávnění
• § 346a Zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody.
• § 346b (1) Zaměstnavatel nesmí zaměstnanci za porušení povinnosti vyplývající mu ze základního pracovněprávního vztahu ukládat peněžní
• § 346c Zaměstnanec nemůže zaměstnavatele zprostit povinnosti poskytnout mu mzdu, plat, odměnu z dohody a jejich náhrady, odstupné,
• § 346d (1) Zástavním právem není možné zajistit dluh ze základního pracovněprávního vztahu, který má zaměstnanci vzniknout vůči zaměstnavateli
• § 346e Odchýlí-li se smluvní strany od úpravy uvedené v § 346a až 346d
• § 347 (1) Ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením
• § 348 (1) Za výkon práce se považuje doba a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na
• § 349 (1) Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy
• § 350 (1) Za osamělou se považuje osoba, která nežije v manželství, partnerství, nebo registrovaném partnerství, anebo osoba osamělá
• § 350a Týdnem se pro účely tohoto zákona rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů.
• § 350b Pro účely tohoto zákona se jiným členským státem Evropské unie rozumí i stát, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském
• § 351 Má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3
• § 352 Průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak.
• § 353 (1) Průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované
• § 354 (1) Není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.
• § 355 (1) Jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.
• § 356 (1) Průměrný výdělek se zjistí jako průměrný hodinový výdělek.
• § 357 (1) Jestliže je průměrný výdělek zaměstnance nižší než minimální mzda (§ 111
• § 358 Jestliže je zaměstnanci v rozhodném období zúčtována k výplatě mzda nebo plat nebo jejich část, která je poskytována za delší období, než je
• § 359 V případech, kdy se podle právních předpisů používá v souvislosti s náhradou škody průměrný výdělek u žáků nebo studentů nebo u fyzických osob
• § 360 Má-li být průměrný výdělek použit po skončení pracovněprávního vztahu, použije se průměrný výdělek zjištěný naposledy v průběhu
• § 361 Zjištění průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se řídí tímto zákonem.
• § 362 (1) Za mzdu nebo plat se pro účely zjištění průměrného výdělku považuje i odměna z dohody, odměna nebo jiný příjem poskytovaný
• § 363 Ustanoveními, kterými se zapracovávají předpisy Evropské unie, jsou § 16 odst. 2
• § 364 (1) Podle tohoto zákona se řídí také pracovněprávní vztahy vzniklé před 1. lednem 2007, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.
• § 365 (1) Ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
• § 366 zrušen
• § 367 zrušen
• § 368 zrušen
• § 369 zrušen
• § 370 zrušen
• § 371 zrušen
• § 372 zrušen
• § 373 zrušen
• § 374 zrušen
• § 375 zrušen
• § 376 zrušen
• § 377 zrušen
• § 378 zrušen
• § 379 zrušen
• § 380 zrušen
• § 381 zrušen
• § 382 zrušen
• § 383 zrušen
• § 384 zrušen
• § 385 zrušen
• § 386 zrušen
• § 387 zrušen
• § 388 zrušen
• § 389 zrušen
• § 390 zrušen
• § 391 (1) Žáci střední školy, konzervatoře a jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky nebo studenti vyšší odborné školy odpovídají
• § 392 (1) Fyzickým osobám plnícím veřejné funkce a funkcionářům odborové organizace odpovídá za škodu vzniklou při výkonu funkce nebo v přímé souvislosti s ní
• § 393 (1) Právo na náhradu škody vzniklé pracovním úrazem mají členové jednotek sborů dobrovolných hasičů obce a báňských záchranných
• § 393a (1) Ustanovení § 57
• § 394 Do doby vydání prováděcích právních předpisů k provedení § 104 odst. 6 a) nařízení vlády č. 495/2001 Sb. , kterým se stanoví rozsah
• § 395 Zrušuje se:
• § 396 Účinnost
• Příl. Charakteristiky platových tříd