Odstavec předpisu 114/1992 Sb.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
§ 13a
§ 13a
(1) Žádost uvedenou v čl. 6 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o povolení
k přesunu cizího nebo místně se nevyskytujícího druhu (dále jen "přesun") podává
žadatel u orgánu ochrany přírody.
(2) Pro účely vydání povolení k přesunu si orgán ochrany přírody
k žádosti podle odstavce 1 vyžádá
a) vyjádření podle čl. 6 odst. 2 a čl. 7 nařízení Rady (ES) č. 708/2007
od společné meziresortní komise pro nepůvodní a invazní nepůvodní druhy (dále jen
"společná komise"),
b) vyjádření k délce doby sledování podle čl. 18 odst. 2 nařízení
Rady (ES) č. 708/2007 od společné komise a
c) závazné stanovisko krajské veterinární správy a Ústředního kontrolního
a zkušebního ústavu zemědělského uvádějící, zda jsou naplněny požadavky čl. 13 nebo
19 nařízení Rady (ES) č. 708/2007 z hlediska jeho souladu s jinými právními předpisy58).
(3) V případě výjimečného přesunu stanoví orgán ochrany přírody lhůtu,
v níž je žadatel povinen předložit posouzení rizik pro životní prostředí zpracované
v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Náklady spojené s posouzením
rizik pro životní prostředí nese žadatel. K předloženému posouzení rizik pro životní
prostředí si orgán ochrany přírody vyžádá vyjádření společné komise o riziku pro
životní prostředí zpracované podle přílohy II nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Je-li
riziko spojené s navrhovaným výjimečným přesunem na základě vyjádření společné komise
střední nebo vysoké, navrhne společná komise opatření k jeho zmírnění. Navržená opatření
ke zmírnění rizika stanoví orgán ochrany přírody jako podmínky povolení výjimečného
přesunu. Do doby předložení posouzení rizik pro životní prostředí a vydání vyjádření
společné komise může orgán ochrany přírody řízení o žádosti přerušit.
(4) Orgán ochrany přírody na základě závazného stanoviska krajské veterinární
správy nebo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského podle odstavce
2 písm. c) rozhodne o provedení pokusného vypuštění. V rozhodnutí o provedení pokusného
vypuštění stanoví orgán ochrany přírody v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení Rady
(ES) č. 708/2007 délku sledování a určí osobu odpovědnou za toto sledování. O povolení
k přesunu rozhodne orgán ochrany přírody na základě výsledků pokusného vypuštění.
Podkladem pro rozhodnutí orgánu ochrany přírody je také vyjádření společné komise
podle čl. 18 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 708/2007, které se zveřejňuje prostřednictvím
evidence druhové ochrany.
(5) O provedení pokusného vypuštění může orgán ochrany přírody rozhodnout
také na základě vyjádření společné komise, není-li v rozporu se závazným stanoviskem
krajské veterinární správy nebo Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
(6) V rozhodnutí o provedení pokusného vypuštění nebo v povolení výjimečného
přesunu stanoví orgán ochrany přírody délku trvání karantény. Umístění cizího nebo
místně se nevyskytujícího druhu v akvakultuře do karantény může orgán ochrany přírody
na základě vyjádření společné komise jako podmínku povolení uložit také v případě
rutinního přesunu podle čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 708/2007.
(7) V případě výjimečného přesunu a pokusného vypuštění předloží žadatel
orgánu ochrany přírody ke schválení rovněž pohotovostní plán zpracovaný podle čl.
17 nařízení Rady (ES) č. 708/2007. Výrok o schválení pohotovostního plánu je součástí
povolení výjimečného přesunu a rozhodnutí o provedení pokusného vypuštění. Náležitosti
a způsob zpracování pohotovostního plánu stanoví Ministerstvo životního prostředí
prováděcím právním předpisem.
58) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 326/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.