Odstavec předpisu 156/1998 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech)
§ 9
§ 9
Používání hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů, substrátů,
upravených kalů a sedimentů
(1) Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni používat hnojiva, pomocné půdní
látky, rostlinné biostimulanty, substráty, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným
tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu12b).
Hnojivy, pomocnými půdními látkami, rostlinnými biostimulanty, substráty a upravenými
kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové
látky v množství, které pro hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty
a substráty stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly
stanoví zvláštní právní předpis12c). Hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty,
substráty, upravené kaly a sedimenty musí být používány tak, aby nemohlo dojít ke
znečištění vod, k jejich přímému vniknutí do povrchových vod nebo na sousední pozemek.
Pro určování potřeby hnojení se vychází z koeficientů odběru živin rostlinami. Sedimenty
nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu
a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity
stanovené prováděcím právním předpisem.
(2) Hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty a substráty nesmějí
být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud
a) jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku,
b) způsob jejich použití není v souladu s údaji uvedenými v jejich označení
nebo nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného
hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení
ve zranitelných oblastech12),
c) jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických
vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem,
popřípadě i jeho širšího okolí,
d) půda, na kterou mají být použity, je
1. zaplavená,
2. přesycená vodou,
3.
pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo
4. promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky
5 cm přes den nerozmrzá;
toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty
vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat
na zemědělské půdě.
(3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a sedimentů na
zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel11) nesmí používat upravené kaly, pokud
mu nebyl předán program použití kalů1a). Tento program musí být uchováván pro potřeby
odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů. Zemědělský podnikatel
musí používat sedimenty v souladu se souhlasem o použití sedimentů na zemědělské
půdě uděleným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštního právního
předpisu24).
(4) Zemědělští podnikatelé, kteří letecky aplikují kapalná hnojiva, pomocné
půdní látky, rostlinné biostimulanty nebo substráty na zemědělské půdě, jsou povinni
zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před aplikací hlášení podle prováděcího právního
předpisu. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly a sedimenty na zemědělské
půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle
prováděcího právního předpisu.
(5) Digestáty smějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze,
pokud jsou registrovány podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobeny výhradně
ze statkových hnojiv nebo krmiv.
(6) Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných
oblastech12) jsou povinni používat hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinné biostimulanty
a substráty v souladu se zvláštním právním předpisem12a).
(7) Zemědělští podnikatelé jsou povinni vést evidenci o
a) hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a
substrátech použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje
na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy,
b) upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě a
c) výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu s výjimkou trvalých
travních porostů podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů.
Tato evidence se vede o množství, druhu a době jejich použití podle jednotlivých
pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští
podnikatelé povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů.
(8) Zemědělští podnikatelé hospodařící na výměře větší než 200 ha podle evidence
využití půdy podle uživatelských vztahů jsou povinni od 1. ledna 2024 vést evidenci
podle odstavce 7 v elektronické formě a do konce února za předešlý kalendářní rok
ji předávat ústavu v elektronické podobě ve stanoveném formátu.
(9) Záznam o použití hnojiva, pomocné půdní látky, rostlinného biostimulantu,
substrátu, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce
od ukončení jeho použití.
(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) způsob používání hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů
a substrátů na zemědělské půdě a lesních pozemcích,
b) způsob vedení evidence o použití hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných
biostimulantů, substrátů a upravených kalů,
c) způsob hlášení o používání upravených kalů a hlášení letecké aplikace
hnojiv, pomocných půdních látek, rostlinných biostimulantů a substrátů,
d) způsob vedení evidence o výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu,
údaje o průměrném odběru živin ve sklizených produktech a způsob a formu elektronického
předávání evidence a
e) limity pro vnos rizikových prvků hnojivy, pomocnými půdními látkami,
rostlinnými biostimulanty a substráty při jejich použití na zemědělské půdě.
(11) Ministerstvo a Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou podmínky
a způsob používání sedimentů na zemědělské půdě, způsob vedení evidence o použití
sedimentů, způsob hlášení o používání sedimentů, limitní hodnoty rizikových prvků
a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou má být použit, požadavky na další
fyzikálně-chemické a biologické vlastnosti sedimentu a postupy rozboru sedimentů
a půdy, včetně metod odběru vzorků.
1a) § 32 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých souvisejících
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 2e odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších
předpisů.
12) § 33 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon).
12a) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání
a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních
opatření v těchto oblastech.
12b) § 33 odst. 1 a 3 zákona č. 185/2001 Sb.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších
předpisů.
12c) Například vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů
na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.
24) § 3a zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění
pozdějších předpisů.