Odstavec předpisu 166/1999 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon)
§ 13
§ 13
(1) Krajská veterinární správa, která byla uvědoměna o podezření z výskytu
nebezpečné nákazy nebo je zjistila při plnění svých úkolů, prověří neodkladná opatření
provedená chovatelem a neprodleně, v souladu s jednotnými postupy a metodami schválenými
orgány Evropské unie pro diagnostiku a tlumení příslušné nákazy a s pohotovostními
plány, učiní opatření a podle potřeby nařídí mimořádná veterinární opatření za účelem
potvrzení nebo vyloučení tohoto podezření a za účelem ochrany proti možnému šíření
nákazy a stanoví způsob provedení těchto opatření; přitom krajská veterinární správa
postupuje podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo podle předpisů
Evropské unie přijatých na jeho základě, zejména podle nařízení Komise v přenesené
pravomoci (EU) 2020/687 a nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo
podle předpisů Evropské unie upravujících opatření v případech nemocí přenosných
ze zvířat na člověka86), nebo podle § 17.
(2) Vyžadují-li to povaha nákazy a okolnosti případu, nařídí krajská
veterinární správa chovateli kromě opatření podle odstavce 1 i poražení nebo utracení
zvířete k diagnostickým účelům.
(3) Vyžadují-li to povaha nákazy, rizika jejího šíření, nebezpečí hrozící
zdraví lidí nebo zvířat, popřípadě nebezpečí jiné vážné újmy, anebo místní podmínky,
nařídí krajská veterinární správa na místě
a) držení zvířat vnímavých na příslušnou nákazu na jejich ustájovacích místech a
odděleně od zvířat podezřelých a zakáže přemísťování zvířat z hospodářství nebo do
hospodářství,
b) pořízení soupisu zvířat vnímavých na příslušnou nákazu, která jsou v hospodářství,
a vedení a průběžné aktualizování soupisu zvířat uhynulých, nakažených nebo podezřelých,
c) omezení zacházení s živočišnými produkty, krmivy živočišného původu, předměty,
materiály a látkami, které mohou být nositeli původců nákaz,
d) způsob a pravidla použití vhodných dezinfekčních prostředků u vchodů a východů
z míst, v nichž jsou ustájena zvířata vnímavá na příslušnou nákazu, jakož i u vchodů
a vjezdů do hospodářství a východů a výjezdů z hospodářství,
e) poražení nebo utracení zvířete k diagnostickým účelům.
Opatření na místě mohou být rozšířena v nezbytném rozsahu i na další místa podle
čl. 55 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429.
(4) Chovatel je povinen podrobit se opatřením uvedeným v odstavcích 1
až 3 a poskytovat k jejich provedení nezbytnou součinnost.
(5) Krajská veterinární správa
a) ukončí opatření uvedená v odstavcích 1 až 3, jestliže podezření
z výskytu nebezpečné nákazy bylo vyloučeno, nebo
b) postupuje podle § 15, jestliže byl výskyt nebezpečné nákazy potvrzen.
(6) Krajská veterinární správa může na žádost chovatele nebo z moci úřední
povolit výjimku z opatření uvedených v odstavcích 1 až 3, zejména za podmínek stanovených
nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 nebo předpisy Evropské unie
přijatými na jeho základě, zejména nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687
a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/689, nebo předpisy Evropské unie
upravujícími opatření v případech nemocí přenosných ze zvířat na člověka86).
14a) Nařízení Komise (ES) č. 1739/2005 ze dne 21. října 2005, kterým se stanoví
veterinární požadavky na přesun cirkusových zvířat mezi členskými státy.
86) Například nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003, v platném znění.