Odstavec předpisu 326/1999 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů
§ 120a
§ 120a
(1) Policie si v rámci rozhodování o správním vyhoštění vyžádá závazné
stanovisko ministerstva, zda vycestování cizince je možné (§ 179).
(2) Závazné stanovisko se nevyžaduje, není-li podle poznatků policie
vycestování cizince možné. Závazné stanovisko se dále nevyžaduje, a vycestování cizince
je tak možné,
a) rozhoduje-li policie o správním vyhoštění občana třetí země a občan třetí země
výslovně uvede, že jeho vycestování je možné,
b) pochází-li občan třetí země z bezpečné země původu podle zákona o azylu a neuvedl-li
individuální skutečnosti a okolnosti týkající se jeho osoby svědčící o tom, že by
mohl být vystaven skutečnému nebezpečí podle § 179,
c) opustil-li občan třetí země během řízení o správním vyhoštění území nebo území
členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví,
Norského království a Švýcarské konfederace,
d) jde-li o správní vyhoštění z území, nebo
e) jde-li o občana Evropské unie.
(3) Vzniknou-li důvody znemožňující vycestování cizince po dni nabytí právní
moci rozhodnutí o vyhoštění, policie vydá prvním úkonem v řízení nové rozhodnutí
pouze ve věci, zda vycestování cizince je možné, podle zvláštního právního předpisu5d)
po vyžádání a na základě nového závazného stanoviska ministerstva.
(4) Ministerstvo vydá závazné stanovisko bezodkladně. Ministerstvo může
v závazném stanovisku pouze odkázat na řízení ve věci mezinárodní ochrany a rozhodnutí
ve věci mezinárodní ochrany, včetně řízení o žalobě proti tomuto rozhodnutí a rozsudek,
pokud nedošlo k podstatné změně okolností, které byly v rámci těchto řízení ministerstvem
nebo soudem posuzovány.
(5) Není-li vycestování cizince podle odstavce 1 až 3 možné, policie tuto
skutečnost uvede v rozhodnutí o správním vyhoštění a ministerstvo cizinci udělí vízum
k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu na území (§ 33 odst. 3).
(6) Policie nejméně jedenkrát ročně zkoumá, zda trvají důvody znemožňující
cizinci vycestování. Pominou-li důvody znemožňující cizinci vycestování, policie
vydá nové rozhodnutí pouze ve věci stanovení nové lhůty k vycestování podle zvláštního
právního předpisu5d) po vyžádání a na základě nového závazného stanoviska ministerstva.
Dnem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaniká platnost víza uděleného podle §
33 odst. 3 nebo povolení k dlouhodobému pobytu za účelem strpění pobytu na území.
(7) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, byl-li cizinci udělen
azyl. Jde-li o rozhodnutí o správním vyhoštění podle § 119 odst. 1 písm. a), platnost
rozhodnutí o správním vyhoštění zaniká, je-li rozhodnutí, kterým se uděluje azyl,
platné po dobu rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro
omezení vstupu cizince na území.
(8) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, je-li rozhodnutí,
kterým byla udělena doplňková ochrana, bylo přiznáno postavení osoby bez státní příslušnosti
nebo byl povolen dlouhodobý pobyt za účelem strpění pobytu na území, platné po dobu
a) rovnající se době stanovené v rozhodnutí o správním vyhoštění pro
omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst. 1 písm. a)
nebo b), anebo podle § 120 odst. 1 písm. a) nebo b),
b) rovnající se jedenapůlnásobku doby stanovené v rozhodnutí o správním
vyhoštění pro omezení vstupu cizince na území, jde-li o rozhodnutí podle § 119 odst.
1 písm. c) nebo § 120 odst. 1 písm. c).
(9) Platnost rozhodnutí o správním vyhoštění dále zaniká, není-li vycestování
cizince možné a ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o správním vyhoštění uplynula
doba rovnající se pětinásobku doby pro omezení vstupu na území stanovené v tomto
rozhodnutí.
(10) Doba stanovená v odstavci 7 a 8 počíná běžet dnem nabytí právní moci
rozhodnutí o udělení azylu anebo doplňkové ochrany nebo o vydání povolení k dlouhodobému
pobytu za účelem strpění pobytu na území.
(11) Policie informuje cizince, který se na území zdržuje neoprávněně a
se kterým bylo zahájeno řízení o správním vyhoštění z důvodu podle § 119 odst. 1
písm. c) bodu 1, o právu požadovat po zaměstnavateli nevyplacenou mzdu nebo plat,
a to včetně případných nákladů na zaslání mzdy nebo platu do státu, jehož je cizinec
občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního
trvalého bydliště, popřípadě do jiného státu, ve kterém má povolen pobyt. Dále cizinci
sdělí, že má právo informovat příslušný orgán inspekce práce41) o porušení právní
povinnosti zaměstnavatelem.
2) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
5d) § 101 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
9b) § 149 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
41) Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.