Odstavec předpisu 219/2000 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích
§ 16
§ 16
(1) Se spornými nároky třetích osob k majetku, který stát nabyl způsoby
uvedenými v ustanovení § 13 tohoto zákona, odkáže příslušná organizační složka (§
11) tyto osoby na soud. Současně je vyzve, aby ve lhůtě jednoho měsíce od doručení
výzvy prokázaly, že svůj nárok u soudu uplatnily. Byla-li podána žaloba, vyčká právní
moci rozhodnutí soudu. V případě marného uplynutí této lhůty pokračuje organizační
složka v postupu podle ustanovení § 15 odst. 2 tohoto zákona; možnost následného
uplatnění nároků třetích osob u soudu tím není dotčena.
(2) Nabude-li stát v důsledku výroku, jímž soud uložil trest propadnutí
majetku nebo ochranné opatření zabrání části majetku29), věci a prostředky, u nichž
mohou vzniknout pochybnosti, zda je jich nezbytně třeba k uspokojení životních potřeb
odsouzeného nebo jiné osoby, jejíž část majetku byla zabrána, nebo osob, o jejichž
výživu nebo výchovu je odsouzený nebo tato osoba povinna pečovat29), a jsou-li předpoklady,
že by mohla být podána žádost o jejich vynětí30), příslušná organizační složka (§
11) provádějící trest propadnutí majetku nebo ochranné opatření zabrání části majetku
naloží s těmito věcmi a prostředky až po uplynutí 3 měsíců ode dne, kdy rozhodnutí
nabylo právní moci, a jde-li o věci nebo prostředky, které byly prováděním trestu
propadnutí majetku postiženy teprve později, po uplynutí jednoho měsíce od doby,
kdy k postižení došlo. Byla-li v uvedených lhůtách žádost o vynětí podána, vyčká
právní moci rozhodnutí o této žádosti.
(3) Nabude-li stát majetek v důsledku rozhodnutí soudu uvedeného v § 15
odst. 2 větě páté, naloží příslušná organizační složka (§ 11) s tímto majetkem až
po uplynutí 3 měsíců ode dne právní moci tohoto rozhodnutí soudu nebo i před uplynutím
této lhůty, byla-li podle zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních31a)
vyrozuměna, že není dán důvod bránící propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo
jeho části. Byla-li však organizační složka v uvedené lhůtě vyrozuměna o tom, že
jiný stát informoval o důvodu bránícím propadnutí nebo zabrání takového majetku nebo
jeho části, naloží s ním až po doručení rozhodnutí soudu vydaného ohledně dotčeného
majetku na základě informace jiného státu31b).
(4) Pokud Nejvyšší soud vyrozumí příslušnou organizační složku (§ 11) o
tom, že rozhodl o pozastavení nakládání s věcí, která propadla nebo byla zabrána
na základě trestní sankce uložené v trestním řízení, nebo že takové pozastavení nařídil
anebo že takový postup nařídil předseda senátu Nejvyššího soudu, neboť se v dané
trestní věci vede řízení o mimořádném opravném prostředku, učiní příslušná organizační
složka (§ 11) neprodleně všechna potřebná opatření k tomu, aby s věcí nebylo dále
nakládáno způsobem, který by znemožnil její případné vrácení původnímu vlastníkovi.
Není-li to možné, zejména z důvodu, že věc již byla převedena do vlastnictví jiné
osoby, příslušná organizační složka o tom vyrozumí Nejvyšší soud.
28a) § 124 a 285 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci
ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů.
29) § 66 a 102a trestního zákoníku.
30) § 346 odst. 1 a § 358a trestního řádu.
31a) § 134a odst. 4, § 289 odst. 5 a § 297h odst. 5 zákona č. 104/2013 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů.
31b) § 134a odst. 3, § 289 odst. 4 a § 297h odst. 3 a 4 zákona č. 104/2013
Sb., ve znění pozdějších předpisů.