Odstavec předpisu 258/2000 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů
§ 2
§ 2
Vymezení základních pojmů
(1) Veřejným zdravím je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin. Tento
zdravotní stav je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a
způsobem života.
(2) Ochrana veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření
a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních
a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou
prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru
nad jejich zachováním. Ohrožením veřejného zdraví je stav, při kterém jsou obyvatelstvo
nebo jeho skupiny vystaveny nebezpečí, z něhož míra zátěže rizikovými faktory přírodních,
životních nebo pracovních podmínek překračuje obecně přijatelnou úroveň a představuje
významné riziko poškození zdraví.
(3) Podpora veřejného zdraví je souhrn činností pomáhajících fyzickým osobám
zachovat a zlepšovat své zdraví a zvyšovat kontrolu nad faktory ovlivňujícími zdraví.
Zahrnuje činnosti k zajištění sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek
pro rozvoj individuálního i veřejného zdraví, zdravotního stavu a zdravého životního
stylu.
(4) Hodnocením zdravotních rizik je posouzení míry závažnosti zátěže populace
vystavené rizikovým faktorům životních a pracovních podmínek a způsobu života. Podkladem
pro hodnocení zdravotního rizika je kvalitativní a kvantitativní odhad rizika [§
80 odst. 1 písm. l)]. Výsledek hodnocení zdravotního rizika je podkladem pro řízení
zdravotních rizik, čímž se rozumí rozhodovací proces s cílem snížit zdravotní rizika.
Hodnocení rizik na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a povinnosti zaměstnavatele
v prevenci rizik pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci stanoví zvláštní právní
předpisy.2)
(5) Infekčním onemocněním se rozumí příznakové i bezpříznakové onemocnění
vyvolané původcem infekce nebo jeho toxinem, které vzniká v důsledku přenosu tohoto
původce nebo jeho toxinu z nakažené fyzické osoby, zvířete nebo neživého substrátu
na vnímavou fyzickou osobu.
(6) Izolací se rozumí oddělení fyzické osoby, která onemocněla infekční
nemocí nebo jeví příznaky tohoto onemocnění, od ostatních fyzických osob. Podmínky
izolace musí s ohledem na charakter přenosu infekce zabránit jejímu přenosu na jiné
fyzické osoby, které by mohly infekční onemocnění dále šířit.
(7) Karanténními opatřeními jsou
a) karanténa, kterou se rozumí oddělení zdravé fyzické osoby, která
byla během inkubační doby ve styku s infekčním onemocněním nebo pobývala v ohnisku
nákazy (dále jen "fyzická osoba podezřelá z nákazy"), od ostatních fyzických osob
a lékařské vyšetřování takové fyzické osoby s cílem zabránit přenosu infekčního onemocnění
v období, kdy by se toto onemocnění mohlo šířit,
b) lékařský dohled, při kterém je fyzická osoba podezřelá z nákazy
povinna v termínech stanovených prozatímním opatřením poskytovatele zdravotních služeb
nebo rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví docházet k lékaři na
vyšetření nebo se vyšetření podrobit, popřípadě sledovat podle pokynu příslušného
orgánu ochrany veřejného zdraví po stanovenou dobu svůj zdravotní stav a při objevení
se stanovených klinických příznaků oznámit tuto skutečnost příslušnému lékaři nebo
příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,
c) zvýšený zdravotnický dozor, jímž je lékařský dohled nad fyzickou
osobou podezřelou z nákazy, které je uložen zákaz činnosti nebo úprava pracovních
podmínek k omezení možnosti šíření infekčního onemocnění.
(8) Mladistvým se pro účely tohoto zákona rozumí fyzická osoba, která dovršila
patnáctý rok a nepřekročila osmnáctý rok svého věku.
(9) Rodinným příslušníkem se pro účely tohoto zákona rozumí manžel (manželka)
nebo druh (družka), partner (partnerka) podle zákona o registrovaném partnerství
(dále jen „partner“), děti, osvojenci, děti svěřené do pěstounské nebo poručnické
péče, děti svěřené soudem do osobní péče jiné fyzické osoby a rodiče podnikatele
(podnikatelky), jeho manželky (jejího manžela), druha (družky) nebo partnera.
(10) Uvedením výrobku4a) na trh se rozumí okamžik, kdy je výrobek na trhu
Evropské unie poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem
distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva,
nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie nebo zvláštní právní předpis
jinak.4b) Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní
potřeby4a) při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců.
(11) Za výrobce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která vyrábí
výrobek nebo i jen navrhla či objednala výrobek, který hodlá uvést na trh nebo do
oběhu4c) pod svým jménem, jakož i osoba, která jako výrobce uvede na výrobku svou
obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení fyzické osoby, ochrannou známku nebo
jiný rozlišovací znak, nebo osoba, která výrobek upraví za účelem jeho uvedení na
trh nebo do oběhu, nestanoví-li přímo použitelný předpis Evropské unie nebo zvláštní
právní předpis jinak.4b)
(12) zrušen
(13) Za dovozce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která uvede
na trh nebo do oběhu výrobek z jiného než členského státu Evropské unie nebo uvedení
takového výrobku na trh nebo do oběhu zprostředkuje, nestanoví-li zvláštní právní
předpis jinak.4b)
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 95/46/ES ze dne 24. října 1995
o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu
těchto údajů.
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES ze dne 24. září 1998
o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí ve Společenství.
Rozhodnutí Komise 2000/96/ES ze dne 22. prosince 1999 o přenosných nemocích,
které musí být postupně podchyceny sítí Společenství podle rozhodnutí Evropského
parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o
ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci
(sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení
a řízení hluku ve venkovním prostředí, ve znění nařízení Evropského parlamentu a
Rady (EU) 2019/1010.
Rozhodnutí Komise 2002/253/ES ze dne 19. března 2002, kterou se stanoví definice
případů pro hlášení přenosných nemocí do sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského
parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise ES 2003/534/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí
č. 2119/98/ES Evropského parlamentu a Rady a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné
nemoci uvedené v těchto rozhodnutích, a kterým se mění rozhodnutí 2002/253/ES, pokud
jde o definice případů pro přenosné nemoci.
Rozhodnutí Komise 2003/542/ES ze dne 17. července 2003, kterým se mění rozhodnutí
2000/96/ES, pokud jde o fungování specializovaných sítí epidemiologického dozoru.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení
jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
Rozhodnutí Komise 2007/875/ES ze dne 18. prosince 2007, kterým se mění rozhodnutí
Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES a rozhodnutí 2000/96/ES, pokud jde o přenosné
nemoci uvedené v těchto rozhodnutích.
Rozhodnutí Komise 2008/426/ES ze dne 28. dubna 2008, kterým se mění rozhodnutí
2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do
sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009
o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
Rozhodnutí Komise 2009/177/ES ze dne 31. října 2008, kterým se provádí směrnice
Rady 2006/88/ES, pokud jde o programy dozoru a eradikace a status členských států,
oblastí a jednotek prostých nákazy.
Rozhodnutí Komise 2009/363/ES ze dne 30. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí
2002/253/ES, kterým se stanoví definice případů pro hlášení přenosných nemocí do
sítě Společenství podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise 2009/539/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí
2000/96/ES, o přenosných nemocích, které musí být postupně podchyceny sítí Společenství
podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Rozhodnutí Komise 2009/540/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí
2002/253/ES, pokud jde o definice případů pro hlášení chřipky A(H1N1) do sítě Společenství.
Rozhodnutí Komise 2009/547/ES ze dne 10. července 2009, kterým se mění rozhodnutí
2000/57/ES o systému včasného varování a reakce pro účely prevence a kontroly přenosných
nemocí podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2119/98/ES.
Směrnice Rady 2010/32/EU ze dne 10. května 2010, kterou se provádí Rámcová
dohoda o prevenci poranění ostrými předměty v nemocnicích a ostatních zdravotnických
zařízeních, uzavřená mezi HOSPEEM a EPSU.
Rozhodnutí Komise 2009/312/ES ze dne 2. dubna 2009, kterým se mění rozhodnutí
2000/96/ES, pokud jde o specializované sítě dozoru nad přenosnými nemocemi.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2184 ze dne 16. prosince 2020
o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění).
2) Zákoník práce.
Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců
při práci, ve znění nařízení vlády č. 523/2002 Sb.
4a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění
některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4b) Například zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 157/1998
Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4c) § 2 písm. p) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích
a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 316/2004
Sb.