Odstavec předpisu 254/2001 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
Příl.1
Příloha 1
Zvlášť nebezpečné závadné a nebezpečné závadné látky
I. Zvlášť nebezpečné závadné látky
Zvlášť nebezpečné závadné látky jsou látky náležející do dále uvedených
skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na
látky biologicky neškodné:
1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny
ve vodním prostředí,
2. organofosforové sloučeniny,
3. organocínové sloučeniny,
4. látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní
nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu,
rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně
přes vodní prostředí,
5. rtuť a její sloučeniny,
6. kadmium a jeho sloučeniny,
7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu,
8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v
suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.
Jednotlivé zvlášť nebezpečné závadné látky jsou uvedeny pod označením zvlášť
nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky v nařízení vlády vydaném
podle § 39 odst. 3; ostatní látky náležející do uvedených skupin, ale v nařízení
vlády neoznačené jako zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky,
se považují za nebezpečné závadné látky.
II. Nebezpečné závadné látky
Nebezpečné závadné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:
1. Sloučeniny metaloidů a kovů:
1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. měď 7. arsen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. beryllium 18. thallium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. tellur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro
2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných
závadných látek.
3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro
lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost
zvýšit obsah těchto látek ve vodách.
4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které
mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné
nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky.
5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.
6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného
původu.
7. Fluoridy.
8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména
amonné soli a dusitany.
9. Kyanidy.
10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý
stav povrchových vod.