Odstavec předpisu 206/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 206/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby
Příl.5
Příloha 5
nadpis vypuštěn
Část I Maximální hmotnost partie, minimální velikost laboratorních vzorků,
zkušebních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky
Zemědělské druhy a zeleniny
Tabulka 1
------------------------ ----------------------------------------- ------------- ----------- ------------- -----------
Druh - latinsky Druh - česky Maximální Minimální Minimální Minimální Minimální
hmotnost hmotnost hmotnost hmotnost hmotnost
partie laboratorního zkušebního zkušebního vzorku na
kg vzorku**) vzorku vzorku**) vegetační
g pro g zkoušku
rozbor g/ks
čistoty
g
------------------------ ----------------------------------------- ------------- ----------- ------------- -----------
1 2 3 4 5 6 7
------------------------ ----------------------------------------- ------------- ----------- ------------- -----------
Agropyron cristatum Pýr hřebenitý 10 000 40 4 40 200
Agrostis canina Psineček psí 10 000 50 (25) 0,25 5 (2,5) 150
Agrostis capillaris Psineček tenký 10 000 50 (25) 0,25 5 (2,5) 150
Agrostis gigantea Psineček veliký 10 000 50 (25) 0,25 5 (2,5) 150
Agrostis stolonifera Psineček výběžkatý 10 000 50 (25) 0,25 5 (2,5) 150
Allium cepa Cibule 10 000 25 (80) 8 80 70
Allium fistulosum Cibule zimní (sečka) 10 000 15 (50) 5 50 70
Allium porrum Pór 10 000 20 (70) 7 70 80
Allium sativum Česnek 10 000 20 (80) 8 80 70
Allium schoenoprasum Pažitka pravá 10 000 15 (30) 3 30 20
Alopecurus pratensis Psárka luční 10 000 100 (30) 3 30 150
Anethum graveolens Kopr vonný 10 000 40 4 40 40
Anthoxanthum odoratum Tomka vonná 10 000 25 2 20 150
Anthriscus cerefolium Kerblík 10 000 20 (60) 6 60 20
Anthyllis vulneraria Úročník bolhoj 10 000 60 6 60 300/150*
Apium graveolens Celer 10 000 5 (25) 1 10 5
Arrhenatherum elatius Ovsík vyvýšený 10 000 200 (80) 8 80 75
Asparagus officinalis Chřest 20 000 100 (1000) 100 1000 100
Avena sativa Oves 30 000 1000 120 1000 1000
Beta vulgaris Řepa krmná, cukrovka 20 000 500 50 500 200
Beta vulgaris var. Mangold 10 000 100 (500) 50 500 300
vulgaris (20 000)
Beta vulgaris var. Řepa salátová 10 000 100 (500) 50 500 300
conditiva (20 000)
Brassica juncea Hořčice sareptská 10 000 100 (40) 4 40 250
Brassica napus Řepka 10 000 200 (100) 10 100 250
Brassica napus var. Tuřín 10 000 200 (100) 10 100 10
napobrassica
Brassica nigra Hořčice černá 10 000 100 (40) 4 40 250
Brassica oleracea Kapusta krmná 10 000 200 (100) 10 100 250
Brassica oleracea Brokolice, kedluben, 10 000 25 (100) 10 100 20
kadeřávek, kapusta,
květák, zelí
Brassica chinensis Zelí čínské 10 000 70 7 70 20
Brassica rapa Řepice (řepák) 10 000 200 (70) 7 70 250
Brassica rapa Vodnice, zelí 10 000 20 (70) 7 70 50
pekingské
Bromus catharticus Sveřep samužníkovitý 10 000 200 20 200 200
Bromus inermis Sveřep bezbranný 10 000 90 9 90 75
Bromus sitchensis Sveřep sitecký 10 000 200 20 200 150
Camelina sativa Lnička setá 10 000 40 4 40 100
Cannabis sativa Konopí seté 10 000 600 60 600 500
Capsicum annuum Paprika 10 000 40 (150) 15 150 10
Carthamus tinctorius Světlice barvířská 25 000 900 90 900 100
(saflor)
Carum carvi Kmín 10 000 200 (80) 8 80 200
Cichorium endivia Endivie štěrbák 10 000 15 (40) 4 40 10
Cichorium intybus Čekanka (s výjimkou 10 000 15 (50) 5 50 25
průmyslové)
Cichorium intybus Čekanka průmyslová 10 000 50 5 50 100
Citrullus lanatus Meloun vodní 20 000 250 (1000) 250 1000 100 ks
Coriandrum sativum Koriandr setý 10 000 400 40 400 40
Coronilla varia Čičorka pestrá 10 000 100 10 100 100
Cucumis melo Meloun cukrový 10 000 100 (150) 70 - 100 ks
Cucumis sativus Okurka 10 000 25 (150) 70 - 400 ks
Cucurbita maxima Tykev velkoplodá 20 000 250 (1000) 700 1000 100 ks
Cucurbita pepo Tykev obecná, cuketa 20 000 150 (1000) 700 1000 100 ks
Cynara cardunculus Karda 10 000 50 (900) 90 900 50
Cynara scolymus Artyčok zeleninový 10 000 900 90 900 50
Cynodon dactylon Troskut prstnatý 10 000 50 (25) 1 5 (10) -
Cynosurus cristatus Poháňka hřebenitá 10 000 25 2 20 150
Dactylis glomerata Srha říznačka 10 000 100 (30) 3 30 200
Dactylis polygama Srha hajní 10 000 100 (30) 3 30 200
Daucus carota Mrkev 10 000 10 (30) 3 30 80
Deschampsia cespitosa Metlice trsnatá 10 000 25 1 10 150
Elytrigia intermedia Pýr prostřední 10 000 150 15 150 150
Fagopyrum esculentum Pohanka obecná 10 000 600 60 600 500
Festuca arundinacea Kostřava rákosovitá 10 000 100 (50) 5 50 200
Festuca ovina Kostřava ovčí 10 000 100 (25) 2,5 30 (25) 200
Festuca pratensis Kostřava luční 10 000 100 (50) 5 50 200
Festuca rubra Kostřava červená 10 000 100 (30) 3 30 200
X Festulolium Festulolium 10 000 200 (60) 6 60 200
Foeniculum vulgare Fenykl 10 000 25 (180) 18 180 70
Glycine max Sója 25 000 1000 500 1000 1000
Hedysarum coronarium Kopyšník plod 10 000 1000 (300) 30 300
sem. 10 000 400 (120) 12 120
Helianthus annuus Slunečnice 25 000 1000 200 1000 250
Holcus lanatus Medyněk vlnatý 10 000 25 1 10 75
Hordeum vulgare Ječmen 30 000 1000 120 1000 1000
Lactuca sativa Salát hlávkový 10 000 10 (30) 3 30 15
Lens culinaris Čočka jedlá 10 000 600 60 600 500
Lepidium sativum Řeřicha setá 10 000 60 6 60 10
Linum usitatissimum Len 10 000 300 (150) 15 150 150
Lolium x boucheaneum Jílek hybridní 10 000 200 (60) 6 60 350/200*
Lolium multiflorum Jílek mnohokvětý italský 10 000 200 (60) 6 60 350/200*
Lolium perenne Jílek vytrvalý 10 000 200 (60) 6 60 350/200*
Lotus corniculatus Štírovník růžkatý 10 000 200 (30) 3 30 300/150*
Lotus ornithopodioides Štírovník jednoletý 10 000 30 3 30 300/150*
Lupinus albus Lupina bílá 25 000 1000 450 1000 1000
Lupinus angustifolius Lupina úzkolistá 25 000 1000 450 1000 1000
Lupinus luteus Lupina žlutá 25 000 1000 450 1000 1000
Lycopersicon esculentum Rajče 10 000 20 7 - 5
Malva verticillata Sléz přeslenitý 10 000 50 5 50 5
Medicago lupulina Tolice dětelová 10 000 300 (50) 5 50 300/150*
Medicago x varia Vojtěška proměnlivá 10 000 300 (80) 10 50 (100) 300/150*
Medicago sativa Vojtěška setá 10 000 300 (50) 5 50 300/150*
Melilotus alba Komonice bílá 10 000 50 5 50 300/150*
Onobrychis viciifolia Vičenec 10 000 600 60 600 300/150*
(plod)
Onobrychis viciifolia Vičenec 10 000 400 40 400 300/150*
(semeno)
Origanum majorana Majoránka zahradní 10 000 25 0,5 5 0,5
Panicum miliaceum Proso seté 10 000 150 15 150 500
Papaver somniferum Mák 10 000 50 (25) 1 10 100
Pastinaca sativa Pastinák setý 10 000 100 10 100 10
Petroselinum crispum Petržel 10 000 10 (40) 4 40 60
Phacelia tanacetifolia Svazenka 10 000 300 (50) 5 40 (50) 100
Phalaris arundinacea Lesknice rákosovitá 10 000 30 3 30 200
Phalaris aquatica Lesknice vodní 10 000 100 (40) 4 50 (40) 200
Phalaris canariensis Lesknice kanárská 10 000 400 (200) 20 200 200
Phalaris minor Lesknice menší 10 000 200 20 200 200
Phaseolus coccineus Fazol šarlatový 20 000 1000 1000 1000 500
Phaseolus vulgaris Fazol obecný 25 000 700 (1000) 700 1000 500
Phleum bertolonii Bojínek cibulkatý 10 000 50 (25) 1 10 75
Phleum pratense Bojínek luční 10 000 50 (25) 1 10 75
Pimpinella anisum Anýz vonný 10 000 70 7 70 50
Pisum sativum Hrách setý, peluška 25 000 1000 900 1000 1000
Pisum sativum Hrách zahradní 25 000 500 (1000) 900 1000 1000
Poa annua Lipnice roční 10 000 50 (25) 1 10 150
Poa compressa Lipnice smáčknutá 10 000 25 0,5 5 150
Poa nemoralis Lipnice hajní 10 000 50 (25) 0,5 5 150
Poa palustris Lipnice bahenní 10 000 50 (25) 0,5 5 150
Poa pratensis Lipnice luční 10 000 50 (25) 1 5 150
Poa trivialis Lipnice obecná 10 000 50 (25) 1 5 150
Raphanus sativus Ředkev 10 000 300 30 300 250
Raphanus sativus Ředkvička, ředkev (zeleniny) 10 000 50 (300) 30 300 50
Rheum rhaponticum Reveň (rebarbora) 10 000 135 (450) 45 450 -
(Rheum rhabarbarum)
Scorzonera hispanica Černý kořen 10 000 30 (300) 30 300 30
Secale cereale Žito 30 000 1000 120 1000 1000
Setaria italica Bér vlašský (čumíza, 10 000 90 9 90 150
mohár)
Sinapis alba Hořčice bílá 10 000 400 (200) 20 200 250
Solanum melongena Lilek vejcoplodý 10 000 20 (150) 15 150 10
Sorghum bicolor Čirok (obecný) 10 000 1000 (900) 90 900 200
Sorghum bicolor x S. Čirok obecný x Čirok 10 000 1000 (500) 30 900 (300) 200
sudanense súdánská tráva
Sorghum sudanense Čirok súdánská tráva 10 000 1000 (250) 25 900 (250) 200
Spinacia oleracea Špenát setý 10 000 75 (250) 25 250 150
Tetragonia tetragonoides Čtyřboč (špenát 20 000 1000 200 1000 150
novozélandský)
Trifolium alexandrinum Jetel alexandrijský 10 000 400 (60) 6 60 300/150*
Trifolium hybridum Jetel švédský 10 000 200 (25) 2 20 300/150*
Trifolium incarnatum Jetel nachový 10 000 500 (80) 8 80 300/150*
Trifolium pratense Jetel luční 10 000 300 (50) 5 50 300/150*
Trifolium repens Jetel plazivý 10 000 200 (25) 2 20 300/150*
Trifolium resupinatum Jetel perský 10 000 200 (25) 2 20 300/150*
Trigonella foenum-graecum Pískavice řecké seno 10 000 500 (450) 45 450 300/150*
Trisetum flavescens Trojštět žlutavý 10 000 50 (25) 0,5 5 50
x Triticosecale Tritikale 30 000 1000 120 1000 1000
Triticum aestivum Pšenice setá 30 000 1000 120 1000 1000
Triticum durum Pšenice tvrdá 30 000 1000 120 1000 1000
Triticum spelta Pšenice špalda 30 000 1000 270 1000 1000
Valerianella locusta Kozlíček polníček 10 000 20 (70) 7 70 25
Vicia faba Bob polní 25 000 1000 1000 1000 2000
Vicia faba Bob zahradní 25 000 1000 1000 1000 2000
Vicia panonica Vikev panonská 20 000 1000 120 1000 500
Vicia sativa Vikev setá 25 000 1000 140 1000 500
Vicia villosa Vikev huňatá 20 000 1000 100 1000 500
Zea mays Kukuřice, k.pukancová, 40 000 1000 900 1000 1000
k. cukrová
Zea mays Kukuřice - inbrední linie 40 000 250 250 250 250
------------------------ ----------------------------------------- ------------- ----------- ------------- -----------
*) hmotnost vzorku pro vstupní / výstupní vegetační zkoušku
**) v závorkách jsou uvedeny hmotnosti podle pravidel ISTA, jsou-li odlišné od
hmotností ES.
Maximální hmotnost partie, minimální hmotnost laboratorních vzorků a vzorků na
vegetační zkoušky sadby
Tabulka 2
------------------ ------------------- ------------------ -------------------- -------------------
Druh latinsky Druh sadby Maximální hmotnost Minimální hmotnost Minimální hmotnost
partie laboratorního vzorku na
vzorku vegetační zkoušku
kg kg kusy
------------------ ------------------- ------------------ -------------------- -------------------
Solanum tuberosum Sadba brambor 40 000 25 -
- mechanický rozbor
Alium cepa Sazečka cibule 5 000 1 80 cibulí
Alium ascalonicum Šalotka 5 000 1 80 cibulí
Alium sativum Česnek 2 500 100 cibulí 120 cibulí
------------------ ------------------- ------------------ -------------------- -------------------
Část II Metody zkoušení pro zjišťování vlastností osiva
(1) Příprava zkušebních vzorků
Pro potřeby laboratorního zkoušení se laboratorní vzorek
zpracovává na zkušební vzorek některou z předepsaných metod
dělení tak, aby bylo dosaženo minimální hmotnosti podle
části I tabulky 1.
Součástí zkušebního vzorku je zkušební vzorek pro rozbor
čistoty, který je určen pro vyjádření čistoty osiva
v hmotnostních procentech. Hmotnost zkušebního vzorku pro
rozbor čistoty je uvedena v části I tabulce 1 a je stanovena
tak, aby vzorek obsahoval přibližně 2 500 semen zkoušeného
druhu.
Pro stanovení výskytu semen jiných rostlinných druhů v kusech
se použije celý zkušební vzorek, jehož hmotnost stanoví část
I tabulka 1.
(2) Zkoušení čistoty
Cílem rozboru čistoty je stanovit
a) hmotnostní složení zkušebního vzorku, na základě kterého
lze odvodit složení partie osiva,
b) podíl a druh neškodných nečistot,
c) totožnost semen jiných rostlinných druhů.
Při rozboru čistoty se zkušební vzorek pro rozbor
čistoty rozdělí na tři části, a to na podíl čistých semen,
neškodných nečistot a na semena jiných rostlinných druhů
(plevelů a jiných kultur, které nenáleží ke zkoušenému
botanickému druhu).
(3) Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a
choroboplodných útvarů
Početní stanovení se provádí v souladu s požadavky pro daný
botanický druh nebo na základě žádosti dodavatele vzorku.
(4) Zkoušení klíčivosti
Klíčivostí ve smyslu laboratorního zkoušení osiva se rozumí
schopnost semen vyklíčit a poskytnout v optimálních
podmínkách (vlhkost, teplota, světlo) a ve stanovené lhůtě
normálně vyvinuté klíčence, u nichž se předpokládá, že
v příznivých půdně klimatických podmínkách vyrostou ve
vitální rostliny.
V rámci zkoušky klíčivosti se semena dělí do čtyř kategorií
na
a) semena, která se ve stanovené lhůtě vyvinula
v normální klíčence, kteří jsou předpokladem trvalého a
uspokojivého vývoje rostliny,
b) semena, která vyklíčila v abnormální (vadné)
klíčence. Tito klíčenci nejsou schopni se v optimálních
půdně klimatických podmínkách vyvinout ve vitální
rostliny,
c) jednotky osiva s více klíčky, které jsou schopné vytvořit
více než jednu klíční rostlinu,
d) svěží nevyklíčená semena. To jsou taková, která ani do
konce zkušební lhůty nevyklíčila, ačkoli byla testována za
optimálních podmínek.
(5) Biochemická zkouška životaschopnosti
Provádí se za účelem rychlého odhadu životaschopnosti osiva,
zejména u druhů s dlouhou dobou klíčení nebo u dormantních
semen.
Vyskytují-li se ve vzorku po ukončení zkoušky klíčivosti
svěží nevyklíčená, případně tvrdá semena, zjistí se jejich
životaschopnost biochemickou zkouškou. Životaschopná
(zbarvená) semena se pak započítají do klíčivých.
O zařazení semene do kategorie životaschopných, případně
mrtvých rozhoduje umístění a rozsah mrtvých (nezbarvených)
tkání, nikoli intenzita zbarvení embrya.
(6) Zkoušení vitality osiva
Cílem zkoušky je poskytnout informaci o vhodnosti použití
osiva v širokém rozsahu podmínek prostředí, popřípadě o
skladovacím potenciálu partie osiva. Z hlediska uznávacího
řízení je zkouška doplňkovým stanovením ke zkoušce
klíčivosti.
a) Vitalita osiva popisuje charakteristické znaky partie
osiva, a to:
1. míru a vyrovnanost klíčení osiva,
2. schopnost semen vzcházet za nepříznivých podmínek
prostředí,
3. schopnost uchování klíčivosti po dlouhodobém skladování
osiva.
b) Vitalita osiva se zjišťuje zkouškami
1. přímými, založenými na vytvoření stresových podmínek, ke
kterým se řadí test urychleného stárnutí,
2. nepřímými, založenými na měření některých
charakteristických znaků osiva. Jedná se například o zkoušku
konduktivity u hrachu.
(7) Zkoušení zdravotního stavu
Účelem zkoušení zdravotního stavu je stanovení výskytu chorob
přenosných osivem, ze kterého lze odvodit zdravotní stav celé
partie. Slouží jako podklad pro volbu účinného opatření na
potlačení nebo zničení škodlivých organismů.
Výskyt chorob se zjišťuje těmito metodami:
a) metodou na agarových plotnách,
b) metodou na filtračním papíře,
c) odstřeďovací metodou a
d) přímou identifikací.
(8) Zjišťování živočišných škůdců
Účelem je stanovení výskytu živočišných škůdců, kteří se
v důsledku přesunů osiva mohou šířit do nových oblastí.
Výskyt živočišných škůdců je zjišťován metodou
a) mikroskopickou,
b) vyplavovací,
c) prosévací,
d) makroskopickou,
e) inkubace semen při vyšší teplotě a vlhkosti.
(9) Zkoušení pravosti druhu a odrůdy
Za správnost označení druhu a odrůdy odpovídá dodavatel
vzorku. V laboratoři se správnost označení druhu a odrůdy
kontroluje ve všech případech, kdy je to možné zjistit
makroskopicky podle vzhledu semen.
Vyžaduje-li stanovení pravosti druhu nebo odrůdy speciální
zkoušku, provede se pouze na žádost dodavatele vzorku.
Výjimku tvoří vzorky, u kterých je taková zkouška stanovena.
Jedná se o
a) mikroskopické metody, kdy se mikroskopem stanovují
specifické zvláštnosti týkající se morfologie semen,
vnitřní anatomické stavby pletiv nebo buněčných struktur.
Semena se vyšetřují buď stereolupou do 100 násobného
zvětšení nebo mikroskopem do 1000 násobného zvětšení,
b) fluorescenční metody, kdy působením krátkovlnných
ultrafialových paprsků vydávají některé části semen a
klíčních rostlinek, kořenové výměšky a výluhy semen
viditelné (fluorescenční) světlo různé barvy a intenzity,
na základě kterého lze různé druhy od sebe odlišit,
c) chemické metody, které jsou založeny na barevné
reakci semen nebo klíčních rostlin se specifickými
chemickými látkami,
d) fyzikálně chemické metody, kterými jsou odrůdy
určovány na základě chemické izolace biologicky
aktivních látek (proteinů, izoenzymů, nukleových kyselin)
ze semen nebo klíčních rostlin. Tyto látky jsou pak
separovány za konkrétních fyzikálních podmínek,
e) cytologické metody, které se uplatňují u druhů s výskytem
polyploidních odrůd a slouží k rozlišení diploidních
semen od polyploidních na základě stanovení počtu
chromozómů. Principem těchto metod je fixace
meristematického pletiva v optimálním stadiu buněčného
dělení, barvení chromozomů a jejich počítání pod
mikroskopem,
f) vegetační metody, kdy pravost a čistotu některých druhů,
odrůd a forem lze stanovit hodnocením fenotypových znaků
klíčních rostlin, mladých rostlin, popřípadě rostlin plně
vyvinutých. Rostliny se pěstují v optimálním tepelném a
světelném režimu, který je zpravidla v souladu s podmínkami pro
zkoušku klíčivosti.
(10) Zkoušení vlhkosti
Účelem zkoušky je stanovení obsahu vody v osivu metodami
vhodnými pro rutinní použití. Zkušební postupy jsou navrženy
tak, aby minimalizovaly oxidaci, rozklad, popřípadě ztráty
těkavých látek za předpokladu odstranění maximálního
množství vody.
Vlhkostí osiva se rozumí procenticky vyjádřený podíl
fyzikálně vázané vody v osivu.
(11) Stanovení hmotnosti tisíce semen
Účelem zkoušky je stanovit u analyzovaného vzorku hmotnost
tisíce semen.
Hmotnost tisíce semen se stanoví z celého podílu čistých
semen, u kterého se strojovým nebo ručním odpočítáváním
zjistí počet semen. Po jejich zvážení s přesností na dvě
desetinná místa se vypočte hmotnost tisíce semen.
(12) Obalované osivo
Vlivem obalovací hmoty nelze provést identifikaci semen a
inertního materiálu, aniž by se poškodila struktura
obaleného osiva dodaného ke zkouškám. Proto je nezbytné
stanovit některé semenářské hodnoty odlišným způsobem než u
osiva neobalovaného.
a) Obalovaným osivem se rozumí
1. peletované osivo, kterým jsou víceméně kulovité jednotky
vytvořené za účelem přesného výsevu, obsahující obvykle jediné
semeno, jehož tvar a velikost nejsou okamžitě patrné. Peleta
může kromě peletovací hmoty obsahovat i pesticidy, barviva,
popřípadě další aditiva,
2. inkrustované osivo, kterým jsou jednotky, které víceméně
zachovávají tvar semen, avšak velikost a hmotnost je odlišná.
Inkrustovací hmota může obsahovat pesticidy, barviva nebo jiná
aditiva,
3. granulované osivo, kterým jsou jednotky převážně
válcovitého tvaru, obsahující zpravidla více než jedno semeno.
Kromě granulovací hmoty mohou granule obsahovat také pesticidy,
barviva nebo další aditiva,
4. osivové pásy, kterými jsou úzké pásky papíru nebo jiného
rozložitelného materiálu, na němž jsou semena rozmístěna
náhodně po skupinách nebo v jedné řadě,
5. osivové rohože, kterými jsou široké archy papíru nebo
jiného rozložitelného materiálu, na kterých jsou semena
uspořádána v řadách, ve skupinách nebo náhodně po celém povrchu
archu,
6. mořené osivo, kterým je osivo ošetřené pouze pesticidy,
barvivy nebo jinými aditivy. Tyto látky nezpůsobí oproti
původnímu osivu významné změny ve velikosti, tvaru nebo
hmotnosti, proto se takové osivo zkouší podle stejných metod
jako osivo neošetřené.
b) Příprava zkušebního vzorku
K přípravě vzorku nesmí být použito centrifugální dělidlo
a výška pádu pelet nesmí přesáhnout 250 mm. V případě
osivových pásů a rohoží se náhodně odebere takový počet,
aby bylo k dispozici dostatečné množství semen pro zkoušku
klíčivosti.
c) Zkouška čistoty
Analýza čistoty peletovaného osiva, osivových pásů a
rohoží se provádí na žádost dodavatele vzorku. Velikost
zkušebního vzorku pro rozbor čistoty stanoví Tabulka 1.
1. Zkouška čistoty peletovaných semen
zkušební vzorek je rozdělen do 3 podílů, a to na:
- čisté pelety,
- depeletovaná semena,
- neškodné nečistoty.
Zastoupení každého podílu se vyjádří jako procento
hmotnosti. Veškeré jiné rostlinné druhy a neškodné
nečistoty je nutno identifikovat.
2. ověřování pravosti druhu
Provádí se za účelem zjištění, zda osivo náleží
k botanickému druhu deklarovaného dodavatelem vzorku.
Ze 100 pelet náhodně odebraných z podílu čistých pelet
se odstraní peletizační hmota a u každého semene se
identifikuje botanický druh.
d) Zkouška klíčivosti
Cílem zkoušky je stanovit procento normálních klíčenců,
kteří náleží k deklarovanému botanickému druhu. Zkouška se
provádí z frakce čistých pelet nebo přímo z pásek
popřípadě rohoží. Pelety se umístí na substrát v takové
podobě, jak byly laboratoří přijaty, aniž by se
oplachovala peletizační hmota nebo se semena uvolňovala
z materiálu pásky popřípadě rohože.
e) Stanovení hmotnosti tisíce pelet a velikostní třídění
Cílem je stanovit hmotnost tisíce pelet a třídění podle
velikosti, aby byly naplněny technické požadavky na přesný
řádkový výsev.
Ve zváženém množství čistých pelet se spočítá počet pelet.
Ze zjištěných hodnot se pak vypočítá hmotnost tisíce
pelet.
Ke stanovení sítového třídění se použije vzorek o
stanovené hmotnosti. Podíl každé frakce na sítech se
vyjádří v procentech.
Část III Metody zkoušení sadby brambor
Kontrola kvality sadby brambor se provádí
a) jako součást uznávacího řízení množitelského porostu, a to
zkoušky na přítomnost virových a bakteriálních chorob,
b) jako součást uznávacího řízení sadby, a to mechanický
rozbor sadby. Zkoušku provádí pracovník Ústavu nebo osoba, se
kterou je uzavřena smlouva k provádění dílčích úkonů při
uznávacím řízení podle § 17 odst. 1 zákona. Při rozboru se
zjišťuje
1. velikostní třídění,
2. zastoupení jednotlivých vad v procentech hmotnosti.
Část IV Metody zkoušení sazečky cibule a sadby česneku
(1) Posuzování vzhledu sadby
Posuzování vzhledu sadby se provádí za účelem
subjektivního posouzení těchto parametrů:
a) celkového stavu (rozpadavost cibulí, stejnorodost a
vyzrálost sadby),
b) vyrovnanosti,
c) odrůdové pravosti a čistoty (tvar a barva cibulí),
d) vlhkosti (omakem).
(2) Laboratorní rozbor
Smyslem laboratorního rozboru je objektivní stanovení
a) čistoty (jen u sazečky cibule),
b) velikostního třídění,
c) mechanického poškození,
d) výskytu cibulí naklíčených a porostlých,
e) výskytu cibulí napadených chorobami a škůdci,
f) neškodných nečistot (jen u sazečky cibule).
Rozbor sazečky cibule
Z průměrného vzorku 1 000 g se připraví dva zkušební
vzorky o hmotnosti 500 g. Jejich proséváním na
Steineckerově prosévadle se z jednotlivých podílů vyberou
nečistoty, které se sloučí do 4 skupin
1. cibule naklíčené,
2. cibule mechanicky poškozené,
3. cibule napadené hnilobou,
4. inertní materiál.
Každá skupina se samostatně zváží. Velikostní podíly se
zváží po odstranění nečistot. Přibližně 10% cibulí se
překrojí za účelem ověření zdravotního stavu. Podíl
čistých cibulí a nečistot se vyjádří v hmotnostních
procentech. Zastoupení jednotlivých podílů v rámci čistých
cibulí se rovněž stanoví procenticky.
Rozbor česnekové sadby
Zkouší se 100 cibulí a jednotlivé složky se vyjádří
početně, nikoliv v hmotnostních procentech. Nejprve se
stanoví podsadba na kruhovém měřidle, dále se zjišťují
cibule rozvité a porostlé. Poté se všech 100 cibulí oloupe
za účelem stanovení povrchové hniloby. Cibule s okrajovými
stroužky napadenými hnilobou, která zasahuje na příčném
řezu maximálně do poloviny stroužku, se považují za
mechanicky poškozené.
Každá cibule napadená hnilobou představuje 1 %. Procento
mechanicky poškozených cibulí se zjistí sečtením
mechanicky poškozených stroužků a vydělením průměrným
počtem stroužků v cibuli.
(3) Stanovení odrůdové pravosti a čistoty
Vyskytne-li se ve zkušebním vzorku druhová nebo odrůdová
příměs, vyjádří se početně ze 100 kusů odebraných cibulí,
u sazečky cibule hmotnostně z celého průměrného vzorku.
Ve sporných případech rozhoduje výsledek vegetační
zkoušky.