Odstavec předpisu 209/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
§ 5a
§ 5a
(1) Hodnocení rizika se provede pro každou oblast uvedenou v § 5b v těchto
po sobě jdoucích krocích:
a) vymezení problému, včetně identifikace nebezpečí, u kterého budou identifikovány
veškeré změny vlastností organismu spojené s genetickou modifikací; dále se identifikují
veškeré potenciální škodlivé účinky spojené s těmito změnami, a to bez ohledu na
pravděpodobnost, se kterou mohou nastat,
b) charakterizace nebezpečí, u které se vyhodnotí dosah každého potenciálního škodlivého
účinku za předpokladu, že k němu dojde,
c) charakterizace expozice, u které se vyhodnotí pravděpodobnost výskytu každého
identifikovaného potenciálního nepříznivého účinku,
d) odhad rizika představovaného každým z identifikovaných škodlivých účinků na základě
posouzení pravděpodobnosti, že tento účinek nastane, a závažnosti tohoto účinku,
pokud nastane; u každého identifikovaného rizika se též vyjádří úroveň nejistoty,
e) pokud byla zjištěna rizika, která vyžadují přijetí určitých opatření ke snížení
nebezpečí nebo expozice, navrhne se strategie řízení rizik; navržená opatření musí
být přiměřená vzhledem k zamýšlenému snížení rizika, rozsahu a podmínkám nakládání
a úrovni nejistoty v daném případě,
f) celkové hodnocení rizik a závěry provedené s ohledem na odhad rizik, navrhované
strategie řízení rizik a související úrovně nejistoty; v případech uvádění do životního
prostředí nebo uvádění na trh se v rámci celkového hodnocení rizik rovněž navrhnou
konkrétní požadavky na plán monitoringu, včetně způsobu sledování účinnosti navrhovaných
opatření k řízení rizik.
(2) Hodnocení rizika v případě uzavřeného nakládání bere v úvahu též
a) charakteristiku životního prostředí, které by mohlo být zasaženo při úniku geneticky
modifikovaného organismu z uzavřeného prostoru,
b) povahu a rozsah uzavřeného nakládání a
c) jakékoliv nestandardní činnosti prováděné v průběhu uzavřeného nakládání, například
očkování zvířat geneticky modifikovanými mikroorganismy nebo provoz zařízení, které
může vytvářet aerosoly.
(3) Všechny kroky postupu podle odstavce 1 musí být písemně dokumentovány a,
kde je to možné, dokládány referencemi vědecké literatury, protokoly z experimentálních
studií, popřípadě i dokumentací o předchozím nakládání s geneticky modifikovanými
organismy nebo genetickými produkty. K hodnocení rizika se též využijí příslušné
právní předpisy Evropské unie, pokyny vydané Evropským úřadem pro bezpečnost potravin
nebo Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a mezinárodní nebo vnitrostátní klasifikační
systémy, včetně nových vědeckých a technických poznatků.
(4) V případě uzavřeného nakládání s geneticky modifikovanými organismy lze
k hodnocení rizika použít též klasifikaci biologických činitelů podle zvláštního
právního předpisu10), popřípadě klasifikační systémy vztahující se na rostlinné a
živočišné patogeny1a).
(5) Výsledkem hodnocení rizika uzavřeného nakládání je zařazení tohoto nakládání
do jedné z kategorií rizika uvedených v příloze č. 3 k zákonu. Do první kategorie
rizika uzavřeného nakládání lze zařadit pouze geneticky modifikované organismy, u
nichž
a) není pravděpodobné, že příjemce nebo rodičovský organismus způsobí chorobu lidí,
zvířat nebo rostlin,
b) povaha vektoru a insertu je taková, že nemohou podmínit fenotyp geneticky modifikovaného
organismu, který by mohl způsobit chorobu lidí, zvířat nebo rostlin nebo který by
mohl mít škodlivé účinky na životní prostředí,
c) není pravděpodobné, že geneticky modifikovaný organismus způsobí choroby lidí,
zvířat nebo rostlin nebo že bude mít škodlivé účinky na životní prostředí, a
d) jakékoliv nestandardní činnosti prováděné v průběhu uzavřeného nakládání, zejména
očkování zvířat geneticky modifikovanými mikroorganismy nebo provoz zařízení, které
může vytvářet aerosoly.
(3) Všechny kroky postupu podle odstavce 1 musí být písemně dokumentovány a
dokládány referencemi vědecké literatury, pokud je dostupná, protokoly z experimentálních
studií, popřípadě i dokumentací o předchozím nakládání s geneticky modifikovanými
organismy nebo genetickými produkty. K hodnocení rizika se též využijí příslušné
právní předpisy Evropské unie, pokyny vydané Evropským úřadem pro bezpečnost potravin
nebo Evropskou agenturou pro léčivé přípravky a mezinárodní nebo vnitrostátní klasifikační
systémy, včetně nových vědeckých a technických poznatků.
1a) § 7 až 30 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění zákona
č. 131/2006 Sb., zákona č. 249/2008 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb.
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících
zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Přílohy č. 1 a 2 vyhlášky č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování
škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 356/2004 Sb., o sledování (monitoringu) zoonóz a původců zoonóz
a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz
a nemocí přenosných ze zvířat na člověka.
Vyhláška č. 474/2002 Sb., kterou se provádí zákon č. 281/2002 Sb., o některých
opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových
zbraní a o změně živnostenského zákona.
10) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při
práci.