Odstavec předpisu 209/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
§ 5b
§ 5b
(1) Specifické oblasti, pro které se provádí hodnocení rizika v případech
uvádění geneticky modifikovaných organismů jiných, než je vyšší rostlina, do životního
prostředí nebo na trh, jsou
a) pravděpodobnost, že se za podmínek uvádění do životního prostředí stane geneticky
modifikovaný organismus odolnějším nebo více invazivním než příjemce nebo rodičovský
organismus ve svém přirozeném habitatu,
b) každá selekční výhoda nebo nevýhoda plynoucí z genetické modifikace a pravděpodobnost,
že se tato výhoda nebo nevýhoda projeví za podmínek uvádění do životního prostředí,
c) možnost přenosu dědičného materiálu na jiné druhy za podmínek uvádění do životního
prostředí a každá selekční výhoda nebo nevýhoda, která může být takto přenesena,
d) možné okamžité nebo opožděné účinky na životní prostředí způsobené přímými nebo
nepřímými interakcemi mezi geneticky modifikovaným organismem a cílovým organismem,
pokud cílový organismus existuje,
e) možné okamžité nebo opožděné účinky na životní prostředí způsobené přímými nebo
nepřímými interakcemi mezi geneticky modifikovaným organismem a necílovými organismy,
včetně vlivu na úroveň populací konkurentů, kořisti, symbiontů, predátorů, parazitů
a patogenů,
f) možné okamžité nebo opožděné účinky na lidské zdraví vyplývající z možných přímých
nebo nepřímých interakcí mezi geneticky modifikovaným organismem a osobami přicházejícími
s ním do styku,
g) možné okamžité nebo opožděné účinky na zdraví zvířat a důsledky pro potravní řetězce
vyplývající z konzumace geneticky modifikovaného organismu nebo genetického produktu,
který je určen k použití jako krmivo,
h) možné okamžité nebo opožděné účinky na biogeochemické procesy vyplývající z možných
přímých a nepřímých interakcí geneticky modifikovaného organismu a cílových a necílových
organismů v okolí uvádění geneticky modifikovaného organismu do životního prostředí
a
i) možné okamžité nebo opožděné přímé a nepřímé účinky na životní prostředí v důsledku
použití specifických technik pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy v
případě, že se tyto techniky liší od technik běžně používaných při nakládání s odpovídajícími
nemodifikovanými organismy.
(2) Hodnocení rizika v případě uvádění geneticky modifikovaných organismů
do životního prostředí za účelem klinického hodnocení léčivých přípravků dále obsahuje
a) popis způsobů, jak se mohou geneticky modifikovaný organismus nebo jeho funkční
části šířit z testovaného subjektu (člověka nebo zvířete) do životního prostředí,
b) uvedení zařazovacích a vyřazovacích kritérií pro výběr subjektů klinického hodnocení
a vlivu těchto kritérií na rizika pro životní prostředí a
c) identifikaci a vyhodnocení možných škodlivých účinků pro případ, že dojde k interakci
geneticky modifikovaného organismu s člověkem, který není subjektem klinického hodnocení.
(3) Specifické oblasti, pro které se provádí hodnocení rizika v případě uvádění
geneticky modifikované vyšší rostliny do životního prostředí nebo na trh, jsou
a) perzistence a invazivita geneticky modifikované vyšší rostliny, včetně přenosu
genů z rostliny na rostlinu,
b) přenos genů z geneticky modifikované vyšší rostliny na mikroorganismy,
c) interakce mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a cílovými organismy,
d) interakce mezi geneticky modifikovanou vyšší rostlinou a necílovými organismy,
e) dopady specifických způsobů pěstování, agrotechniky a sklizně,
f) účinky na biogeochemické procesy a
g) účinky na zdraví lidí a zvířat.