Odstavec předpisu 400/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 400/2004 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb.
Čl.I
Čl.I
Vyhláška č. 275/1998 Sb., o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování
půdních vlastností lesních pozemků, ve znění vyhlášky č. 477/2000 Sb., se mění takto:
1. V § 2 se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) V případech stanovených zákonem o hnojivech agrochemické zkoušení zemědělských
půd zahrnuje rovněž mikrobiologické a fyzikální rozbory.".
2. V § 3 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:
"(4) Principy mikrobiologických rozborů zemědělských půd a kritéria pro vyhodnocení
jejich výsledků jsou uvedeny v příloze č. 7.
(5) Principy fyzikálních rozborů zemědělských půd a kritéria pro vyhodnocení
jejich výsledků jsou uvedeny v příloze č. 8.".
3. V příloze č. 3 se za bod 3 doplňují body 4 až 6, které znějí:
"4. Stanovení oxidovatelného uhlíku
Postup stanovení: Oxidovatelný organicky
vázaný uhlík v zemině se oxiduje kyselinou chromovou v prostředí nadbytku kyseliny
sírové za definovaných podmínek. Výsledky vyjádřené v % Cox je možno přepočítat na
% humusu za předpokladu, že huminové kyseliny obsahují 58 % C.
5. Stanovení celkového dusíku
Postup stanovení: půdní vzorek se mineralizuje
za mokra koncentrovanou kyselinou sírovou za přítomnosti katalyzátoru (Kjeldahlova
metoda), při níž se organické sloučeniny N oxidují na NH
4
+, který se po destilaci
stanoví neutralizační titrací nespotřebovaného nadbytku kyseliny odměrným roztokem
zásady.6. Stanovení potenciální kationtové výměnné kapacity
Postup stanovení: Sorpční
komplex půdy se nasytí ionty barya opakovanou extrakcí roztokem chloridu barnatého
upraveného na hodnotu pH 8,1. V eluátu se acidimetrickou titrací stanoví výměnný
vodík. Ve druhém kroku se sorbované baryum ze vzorku vytěsní roztokem chloridu hořečnatého.
Ve druhém eluátu se stanoví baryum, jehož koncentrace je přímo úměrná potenciální
kationtové výměnné kapacitě."
4. Za přílohu č. 6 se vkládají přílohy č. 7 a 8, které znějí:
"Příloha č. 7 k vyhlášce č. 275/1998 Sb.
Mikrobiologické rozbory zemědělských půd
1. Principy mikrobiálních rozborů zemědělských půd
Stanovení abundance a aktivity půdní mikroflóry měřením respiračních
křivek (ISO DIS 17155)
Čerstvé půdní vzorky s obsahem vody odpovídající 40 - 60 % maximální
vodní kapacity jsou před zahájením měření preinkubovány 3 - 4 dny při konstantní
teplotě. Doporučená teplota se pohybuje v rozmezí 20 - 25 st. C. Během měření je
v pravidelných intervalech (doporučeno každou hodinu) stanoven uvolněný oxid uhličitý
nebo spotřebovaný kyslík. Rychlost bazální respirace je definována jako množství
uvolněného CO
2
nebo spotřebovaného O2
za jednotku času bez přídavku substrátu. Respirační
křivky jsou měřeny po přídavku snadno rozložitelného substrátu (např. glukózy). Měření
probíhá, dokud nedojde k poklesu rychlosti respirace. Pro měření respirace lze použít
jakékoliv zařízení umožňující kontinuální měření uvolněného oxidu uhličitého nebo
spotřebovaného kyslíku. Z respiračních křivek jsou odečteny hodnoty parametrů charakterizující
biomasu a aktivitu mikrobiálního společenstva: substrátem indukované respirace, lag
fáze, růstové rychlosti a času t
peakmax
. Substrátem indukovanou respirací rozumíme
konstantní zvýšenou rychlost respirace bezprostředně po přídavku substrátu, lag fází
dobu do zahájení exponenciálního růstu rychlosti respirace a růstovou rychlostí rychlostní
konstantu naměřenou během exponenciálního růstu rychlosti respirace. Čas tpeakmax
je doba od přídavku substrátu do maximální respirační rychlosti. Z podílu bazální
a substrátem indukované respirace je vypočtena hodnota respiračního aktivačního kvocientu
QR
.Nitrifikační potenciál - rychlý test měřením rychlosti oxidace amonných
iontů (ISO DIS 15685)
Rychlost oxidace amonných iontů na dusitanové je měřena během 6 hodin
inkubace v půdní suspenzi pufrované na pH 7.2. Substrát je k suspenzi přidán ve formě
síranu amonného. Oxidace dusitanů na dusičnany je inhibována přídavkem chlorečnanu
sodného. Dusitanové ionty jsou stanoveny vhodnou analytickou metodou.
Ke zjištění, zda půda obsahuje kontaminant, který ovlivňuje nitrifikaci,
se použije kontrolní půdní vzorek se známou hodnotou nitrifikačního potenciálu v
rozmezí 500 - 800 ng N.g
-1
.h-1
. Vzorky zkoušené a kontrolní půdy jsou preinkubovány
dva dny při vlhkosti odpovídající obsahu vody při 60 % maximální vodní kapacity.
Poté je připraven směsný vzorek v poměru 1:1 (přepočteno na suchou půdu). Směsný
vzorek a vzorky půd zkoušené a kontrolní jsou inkubovány 1 den při teplotě 20 st.
C a poté je v nich stanoven nitrifikační potenciál.2. Kritéria hodnocení
Stanovení abundance a aktivity půdní mikroflóry měřením respiračních
křivek
Kontaminované půdy vykazují vyšší hodnoty Q
R
a delší dobu lag fáze a tpeakmax
.
Hodnoty QR
> 0.3 nebo lag fáze > 20 h a tpeakmax > 50h při R 0.2 - 0.3 indikují
kontaminovanou půdu.Nitrifikační potenciál - rychlý test měřením rychlosti oxidace amonných
iontů
Zkoušená půda je považována za kontaminovanou, pokud nitrifikační potenciál
směsného vzorku je menší než 90 % průměrné hodnoty nitrifikačních potenciálů vzorků
zkoušené a kontrolní půdy stanovené odděleně.
As+ SD < 0.9*Avyp
A
s
- aktivita směsného vzorkuA
prum
- aktivita vypočtená jako průměr kontrolní a
zkoušené půdySD - směrodatná odchylka.
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 275/1998 Sb.
Fyzikální rozbory zemědělských půd
Stanovení zrnitostního složení.
Postup stanovení: Půdní částice se podle
velikosti dělí do podílů zrnitostních frakcí. Základním dělítkem skeletu od jemnozemě
je rozměr 2 mm, který byl zvolen proto, že je horní hranicí kapilárního pohybu vody.
Pro třídění zrnitostních frakcí se nejčastěji používá sedimentační pipetovací metoda.
Spočívá v tom, kdy z určitých hloubek sedimentující suspenze v sedimentačním válci
se po uplynutí příslušných dob odebírá malý podíl, který se po vysušení váží. Výsledky
zrnitostního rozboru se zpravidla upravují do tabulky.
Kritéria hodnocení: Pro agronomické
účely slouží Klasifikační stupnice zemin podle Nováka, která třídí půdy podle zastoupení
frakce pod 0,01 mm.
--------------------------------------------------------------------- Obsah částic (zrn) menších Označení druhu půdy Klasifikace půdy 0,01 mm v % --------------------------------------------------------------------- --------------------------------------------------------------------- 0 - 10 písčitá P lehká --------------------------------------------------------------------- 10 - 20 hlinitopísčitá HP lehká --------------------------------------------------------------------- 20 - 30 písčitohlinitá PH středně těžká --------------------------------------------------------------------- 30 - 45 hlinitá H středně těžká --------------------------------------------------------------------- 45 - 60 jílovitohlinitá JH těžká --------------------------------------------------------------------- 60 - 75 jílovitá JV těžká --------------------------------------------------------------------- přes 75 jíl (nebo prchlice) J těžká ---------------------------------------------------------------------
Stanovení obsahu skeletu
Postup stanovení: Vodou v odměrném válci se
stanoví objem vzorku, ten se rozdělí síty na jednotlivé frakce, jejichž objem se
postupně stanoví opět v odměrném válci. Výsledek - objem jednotlivých frakcí se vyjádří
v % celkového objemu vzorku. Kritéria hodnocení: Klasifikační stupnice, vytvořená
pro komplexní průzkum půd, dělí půdu na jemnozem (pod 2 mm) a skelet. Ten je tvořen
třemi frakcemi (hrubý písek 2 - 4 mm, štěrk 4 - 30 mm, kamení nad 30 mm). Rozsah
použití je vhodný pro větší vzorky (řádově kg), odebrané výlučně pro toto stanovení.
Obsah
skeletu v ornici do 20 % zpravidla nepůsobí nepříznivě ani na růst rostlin, ani při
obdělávání. Vyšší objem jde na úkor jemnozemě a zvlášť nepříznivě se projevují vrstvy
skeletu s těžkým jílovým tmelem.
Stanovení fyzikálních vlastností.
Postup stanovení: Fyzikálními vlastnostmi
se rozumí ukazatele, zjišťované na neporušeném vzorku zeminy, odebraném do kovového
kroužku. Postup je vhodný pro jemnozrnné soudržné zeminy bez hrubého skeletu nebo
velkých organických zbytků. U vzorku, odebraného nejlépe ze sondy, se zjišťuje hmotnost
čerstvého, vodou nasyceného, odsátého a vysušeného vzorku a stanovením jeho zdánlivé
hustoty se získají základní údaje pro výpočet hledaných ukazatelů: objemová vlhkost
momentní (okamžitá, původní), maximální kapilární vodní kapacita, momentní (původní)
vzdušnost, minimální vzdušná kapacita, nasáklivost, objemová hmotnost redukovaná
(suché půdy), pórovitost.
Kritéria hodnocení vyjadřují vlastnosti půdy. Momentní vlhkost
(objemová %) a momentní vzdušnost (objemová %) závisí na konkrétní situaci a klimatu.
Maximální kapilární vodní kapacita (objemová %) - čím hrubozrnnější půdy, tím menší.
U jemnozrnných, vazkých a ulehlých půd je větší (bývá 20 - 40 %). Minimální vzdušná
kapacita (objemová %) - pod 10 % u polních půd a pod 5 % lučních půd - náchylné k
zamokření, je-li to trvalý stav - půdy zamokřené, nad 20 % u polí - půdy vysychavé,
je-li to trvalý stav - půdy výsušné. Nasáklivost (objemová %) - udává nasycení celého
sloupce zeminy, tzv. kapilárních pórů. U jílovitých půd je vyšší než u písčitých.
Podle objemové hmotnosti suché půdy a podle pórovitosti můžeme přibližně hodnotit
strukturní stav humusového horizontu středně těžkých a těžkých půd (Kutílek, 1966):
------------------------------------------------------------------ Strukturní stav humusového Objemová hmotnost suché Pórovitost % horizontu půdy g.cm-3------------------------------------------------------------------ výborný méně než 1,2 více než 54 ------------------------------------------------------------------ dobrý 1,2 - 1,4 46 - 54 ------------------------------------------------------------------ nevyhovující 1,4 - 1,6 39 - 46 ------------------------------------------------------------------ nestrukturní 1,6 - 1,8 31 - 39 ------------------------------------------------------------------"