Odstavec předpisu 645/2004 Sb.
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů
Příl.2
Příloha 2
Archivní pomůcky
1. Druhy archivních pomůcek
Archivní pomůcky se člení na
a) základní,
b) speciální.
Archivní pomůcky splňují znaky uvedené v této příloze. V případě archivní
pomůcky v digitální podobě jsou údaje, jejichž vedení u archivní pomůcky stanoví
tato příloha, obsaženy v metadatech archivní pomůcky. V případě archivní pomůcky
inventář v digitální podobě mohou části jejího úvodu odkazovat na údaje z jiných
databází (například databáze původců).
2. Základní archivní pomůcky
Základními archivními pomůckami jsou
a) manipulační seznam prvního a druhého typu,
b) dílčí inventář,
c) inventář a
d) katalog.
Archiválie vedené v manipulačním seznamu prvního a druhého typu, popřípadě
v dříve vyhotovovaném prozatímním inventárním seznamu, se považují za zpracované
neinventarizované archiválie.
Archiválie vedené v dílčím inventáři, inventáři nebo katalogu se považují
za inventarizované archiválie.
Zaznamenání archiválií v referenčních pomůckách, kterými jsou soupis fondů,
popis fondu, průvodce a edice, nemá vliv na evidenci archiválií vykazovaných jako
archiválie zpracované nebo inventarizované.
2.1. Manipulační seznam
Manipulační seznam je základní archivní pomůcka ke zpracovaným archiváliím.
Manipulační seznam má prozatímní charakter. Slouží do doby vytvoření jiného typu
archivní pomůcky s větší stálostí (například inventář).
Manipulační seznam se zpravidla vytvoří
a) k jednomu přírůstku nebo jeho části na základě soupisu předaných dokumentů
popisujícího přírůstek (manipulační seznam prvního typu), nebo
b) k jednomu archivnímu souboru nebo jeho části; na základě soupisu předaných
dokumentů popisujícího přírůstek nebo na základě změn, které nastaly s archiváliemi
uvnitř archivu, je doplněn stávající manipulační seznam. Nově vzniklý manipulační
seznam předchozí manipulační seznam nahrazuje (manipulační seznam druhého typu).
Určení prvního nebo druhého typu manipulačního seznamu závisí na posouzení
povahy očekávaných přírůstků.
Manipulační seznam se vytvoří v závislosti na potřebě archivů provádět nahlédací
a badatelskou agendu a možnosti takový seznam vytvořit na základě soupisu předaných
dokumentů.
Manipulační seznamy je možné vytvořit i k fondovým oddělením. Nové verzi
pomůcky se přidělí nové číslo v evidenci Národního archivního dědictví. Pokud manipulační
seznamy nahradí předchozí pomůcku, tato pomůcka se z evidence Národního archivního
dědictví vyřadí. Archiv zasílá manipulační seznamy do druhotné evidence.
Manipulační seznam obsahuje
a) titulní list s údaji uváděnými obdobně jako u inventáře a typ manipulačního
seznamu,
b) úvod zahrnující identifikační údaje původce a předávající osoby nejméně
v rozsahu jméno, popřípadě jména, a příjmení, datum a místo narození a úmrtí, jde-li
o fyzickou osobu, nebo název nebo obchodní firma, identifikační číslo osoby, pokud
bylo přiděleno, adresa sídla a datum vzniku, popřípadě zániku osoby, jde-li o právnickou
osobu, dále údaje o výběru archiválií, nakládání s nimi po převzetí do archivu, číslo
a datum vnější změny, údaje o fyzickém stavu a ošetření archiválií, záznam o vytvoření
pomůcky v rozsahu jméno, popřípadě jména, a příjmení zpracovatele a datum zpracování;
datum a místo narození a úmrtí se uvádí pouze, pokud jsou zpracovateli seznamu známy,
c) jednotky popisu, kdy hloubka popisu je vymezena nejméně na úrovni
nejnižší prozatímní série, kterou tvoří hierarchicky nejnižší spisový znak nebo nejnižší
prvek umělého schématu třídění. Pokud je rozsah archiválií v této sérii větší než
jeden karton, jeden dataset (datový balíček), jeden fascikl nebo jiná jednotka odpovídající
tomuto rozsahu, série se rozepíše ve složkách. Složky se vytvoří samostatně pro každý
druh evidenční jednotky nebo dílčí evidenční jednotky, jednotlivost se popíše v případě,
že tvoří jediný obsah série. Pokud je rozsah archiválií v této složce větší než jeden
karton, jeden dataset (datový balíček), jeden fascikl nebo jiná jednotka odpovídají
tomuto rozsahu, složka se rozepíše v podsložkách. V případě kartotéky se provede
rozepsání na části jednotlivosti (například jednotlivé kartotéční zásuvky). Každá
nejnižší prozatímní série obsahuje alespoň pořadové číslo (průběžné číslo v rámci
manipulačního seznamu), ukládací číslo, obsahový popis, včetně dílčích evidenčních
jednotek a dataci;
d) tiráž s údaji uváděnými u inventáře s výjimkou počtu popisných jednotek
a s výčtem a počtem dílčích evidenčních jednotek.
Ukládacím číslem se rozumí jedinečné označení evidenčních jednotek nebo obalu,
v nichž jsou uloženy.
2.2. Inventář a dílčí inventář
Inventář je základní archivní pomůcka. Vytvoří se k archivnímu souboru. Dílčí
inventář se vytvoří k uzavřené části archivního souboru (například u neuzavřených
archivních souborů). V inventáři i dílčím inventáři se archiválie popisují v rámci
inventárního seznamu, a to v sériích 1 až n hierarchické úrovně popisu, složkách
a jednotlivostech podle příslušného pořádacího schématu.
Složky se člení podle evidenčních jednotek. Maximální rozsah jednotky popisu
pro tento typ pomůcky je jeden karton, jeden dataset (datový balíček) nebo jiná jednotka
odpovídající tomuto rozsahu (například kartotéční zásuvka, krabice, fascikl, obálka).
Pokud je rozsah archiválií v této složce větší než jeden karton, jeden dataset (datový
balíček) nebo jiná jednotka odpovídají tomuto rozsahu, složka se rozepíše v podsložkách.
Inventář obsahuje titulní list, úvod se seznamem použitých pramenů a literatury,
pokud jsou účelné, inventární seznam, rejstříky, pokud jsou účelné, a tiráž. Jeho
součástí jsou dále obsah a přílohy k úvodu (například registraturní plány, schéma
archivní struktury archivního souboru, konkordanční tabulky, seznamy používaných
zkratek, převody starších a cizojazyčných místních názvů na současné tvary).
Titulní list inventáře obsahuje
a) název archivu nebo kulturně vědecké instituce nebo jméno, popřípadě
jména, a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu správce resp. držitele
archiválií, jde-li o fyzickou osobu; pokud je správcem popř. držitelem archiválií
podnikatel, obsahuje titulní list jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení, případně
dodatek odlišující osobu podnikatele nebo druh podnikání vztahující se k této osobě
nebo jí provozovanému druhu podnikání, identifikační číslo osoby a adresu místa podnikání;
je-li správcem, případně držitelem archiválií právnická osoba, obsahuje jeho název
nebo obchodní firmu, identifikační číslo osoby a adresu sídla,
b) název archivní pomůcky,
c) časové rozmezí archivní pomůcky totožné s časovým rozsahem archivního
souboru nebo jeho části zachycené archivní pomůckou včetně prior a posterior,
d) druh archivní pomůcky,
e) číslo evidenčního listu archivního souboru, jehož archiválie jsou
popsány v archivní pomůcce,
f) evidenční číslo archivní pomůcky,
g) jméno, popřípadě jména, a příjmení zpracovatele archivní pomůcky,
h) místo a rok vyhotovení archivní pomůcky.
Úvod inventáře obsahuje kapitoly
a) vývoj původce archiválií, kterým se rozumí organizační a kompetenční
vývoj instituce s citováním příslušných právních norem; u osobních fondů životopisy
osob (v elektronické podobě je možno použít odkazu na údaj v evidenci původců),
b) vývoj a dějiny archivního souboru nebo jeho části, kterým se rozumí
popis registratury původce archivního souboru s uvedením jejího vývoje s údaji o
uložení písemností, jejich zpracování a případných ztrátách před převzetím do archivu,
c) archivní charakteristika archivního souboru, kterou se rozumí rozbor
stavu zachovalosti, popis a zdůvodnění zvolené pořádací metody a struktury archivní
pomůcky, záznam o vyřazení duplikátů a jednotlivin nearchivní povahy,
d) stručný rozbor obsahu archivního souboru,
e) záznam o uspořádání archivního souboru a sestavení archivní pomůcky,
kterým se rozumí určení osoby, která archivní pomůcku zpracovala, v rozsahu jméno,
popřípadě jména, a příjmení, datum zpracování a archiv, ve kterém byla archivní pomůcka
zpracována, určení osoby, která sestavila inventář v rozsahu jméno, popřípadě jména,
a příjmení a datum sestavení, a uvedení pramenů a literatury užitých pro sestavení
inventáře.
Tiráž inventáře se umístí na poslední straně archivní pomůcky a obsahuje
a) název archivní pomůcky totožný s názvem archivního souboru s případnou
specifikací jeho částí,
b) značku archivního souboru, pokud existuje,
c) časové rozmezí archiválií popsaných v archivní pomůcce totožné s časovým
rozsahem archivního souboru nebo jeho části zachycené archivní pomůckou,
d) počet evidenčních jednotek zpřístupněných archivní pomůckou; v závorce
se specifikují počty druhů dílčích evidenčních jednotek odpovídající rubrikám evidenčního
listu,
e) počet jednotek popisu, které lze na základě archivní pomůcky zpřístupnit,
f) rozsah archivní pomůckou zpřístupněných archiválií v běžných metrech,
g) datum vytvoření archivní pomůcky,
h) jméno, popřípadě jména, a příjmení zpracovatele archivního souboru,
i) jméno, popřípadě jména, a příjmení zpracovatele archivní pomůcky,
popřípadě údaj o zpracovateli úvodu k archivní pomůcce, je-li jiný než zpracovatel
archivní pomůcky,
j) počet stran archivní pomůcky,
k) údaje o tom, kdo archivní pomůcku schválil, s uvedením data schválení
a jednoznačné identifikace dokumentu o jejím schválení.
2.3. Katalog
Katalog je základní archivní pomůcka. Jde o typ pomůcky, který se vytvoří
v případě speciálních typů archiválií nebo jejich výjimečné části (například prezidiální
tisky), které vyžadují zvláštní pozornost. Katalog se vytvoří k archivnímu souboru
nebo jeho části. V katalogu jsou archiválie popsány pomocí katalogových záznamů.
Archivní fond je při katalogizaci členěn do sérií 1 až n hierarchické úrovně popisu,
složek, jednotlivostí a podle příslušného pořádacího schématu až po části jednotlivostí.
Požadovaný rozsah jednotky popisu pro tento typ pomůcky je konkrétní archiválie nebo
její část. Její popis tvoří katalogový záznam.
Katalog obsahuje titulní list, obsah, úvod se seznamem použitých pramenů
a literatury, katalogové záznamy, rejstříky a tiráž. Jeho součástí jsou dále obsah
a přílohy k úvodu (například registraturní plány, schéma archivní struktury fondu
nebo sbírky, konkordanční tabulky, seznamy používaných zkratek, převody starších
a cizojazyčných místních názvů na současné tvary).
Titulní list katalogu obsahuje totožné údaje jako titulní list inventáře.
Úvod katalogu obsahuje totožné kapitoly jako úvod inventáře. Části úvodu katalogu
v digitální podobě mohou odkazovat na údaje z jiných registrů. Tiráž katalogu obsahuje
totožné údaje jako tiráž inventáře s výjimkou počtu popisných jednotek a dále údaj
o počtu katalogových záznamů.
2.4. Jiné archivní pomůcky
Za archivní pomůcku se dále považují prozatímní inventární seznam, inventář,
dílčí inventář, sdružený a skupinový inventář a katalog vytvořený podle dřívějších
pravidel.
2.5. Jednotky popisu archiválií v archivních pomůckách
Pro popis archiválií v archivních pomůckách se využijí jednotky popisu
archiválií v archivních pomůckách, kterými jsou
a) série,
b) složka,
c) jednotlivost
Série
Série je jednotka popisu, která vyjadřuje souvislosti mezi skupinami archiválií
v rámci archivního souboru. Série jsou zpravidla tvořeny na základě původní spisové
manipulace (například podle manipulačního období, organizačního členění původce,
způsobu shromažďování a správy dokumentů) nebo na základě umělého pořádacího schématu,
věcné (agendové) souvislosti, formální anebo obsahové příbuznosti. V případě, že
si vnitřní uspořádání celku vyžaduje další členění, obsahuje každá série nižší série
1 až n hierarchické úrovně popisu potřebné k vyjádření všech úrovní hierarchické
struktury této činnosti či uspořádání. Nejnižší série obsahuje složky a jednotlivosti.
Složka
Složka je jednotka popisu, která popisuje archiválie evidované prostřednictvím
evidenčních jednotek karton, fascikl, digitální archivní jednotka (DAJ) (například
spisy a typové spisy, korespondence, účty) a soubory jednotlivostí (například soubor
fotografií). Pokud jsou archiválie uloženy ve více evidenčních jednotkách [karton,
fascikl, digitální archivní jednotka (DAJ)] nebo pokud je třeba vyjádřit souvislosti
mezi částmi složky, vytvoří se podsložky 1 až n hierarchické úrovně popisu.
Jednotlivost
Jednotlivost je jednotka popisu, která popisuje archiválie evidované prostřednictvím
evidenčních, případně dílčích evidenčních jednotek. Jedná se zejména o listiny, úřední
knihy, rukopisy, podací protokoly nebo podací deníky, indexy, elenchy a repertáře,
kartotéky, pečetidla, razítka, samostatné pečeti a otisky typářů, mapy, mapová díla,
atlasy, technické výkresy, grafické listy, kresby, fotografie na papírové podložce,
fotografické desky, listové filmy, svitkové filmy, kinofilmy, mikrofilmy, mikrofiše,
fotoalba, digitální videozáznamy, kinematografické záznamy, tisky, pohlednice, plakáty,
cenné papíry, štočky, předměty numismatické povahy, předměty faleristické povahy.
Jednotlivosti se v případě potřeby dále dělí na části jednotlivosti 1 až n hierarchické
úrovně popisu.
Jednotlivosti, případně části jednotlivosti jsou dále archiválie nebo jejich
části na nejnižší úrovni v rámci složek a podsložek (například protokol ve spisu,
fotografie ve spisu, jedna sekce mapy).
3. Speciální archivní pomůcky
Speciálními archivními pomůckami jsou rejstřík, tematický katalog, soupis
archiválií a tematický rejstřík. Archiválie opatřené speciální archivní pomůckou
se považují za inventarizované.
3.1. Rejstřík
Rejstřík je abecedně uspořádaný jmenný (osobní, geografický nebo názvový)
a věcný ukazatel sloužící k podrobné orientaci v obsahu archivního souboru nebo jeho
částí. Obsahuje titulní list, úvod, obsah, seznam použité literatury, rejstříkové
záznamy a tiráž.
3.2. Tematický katalog
Tematický katalog je soupis jednotlivých archiválií tvořený katalogizačními
záznamy k vymezenému tématu z jednoho nebo více archivních souborů s přesnými údaji
o jejich uložení. Náležitosti tematického katalogu jsou totožné s náležitostmi katalogu.
3.3. Soupis archiválií
Soupis jednotlivých archiválií je soupis tvořený obsahovými záznamy k vymezenému
tématu z jednoho nebo více archivních souborů s přesnými údaji o jejich uložení.
3.4. Tematický rejstřík
Tematický rejstřík je abecedně uspořádaný jmenný (osobní, geografický nebo
názvový) a věcný ukazatel vypracovaný k vymezenému tématu z jednoho nebo více archivních
souborů s údaji o jejich uložení. Náležitosti tematického rejstříku jsou totožné
s náležitostmi rejstříku.
4. Referenční pomůcky
Za archivní pomůcku se považují rovněž referenční pomůcky vzniklé podle dřívějších
pravidel, kterými jsou soupis fondů, popis fondu, průvodce a edice.