Odstavec předpisu 40/2009 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 40/2009 Sb., trestní zákoník
§ 80
§ 80
Vyhoštění
(1) Soud může uložit pachateli, který není občanem České republiky,
trest vyhoštění z území České republiky, a to jako trest samostatný nebo i vedle
jiného trestu, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem;
jako samostatný trest může být trest vyhoštění uložen, jestliže vzhledem k povaze
a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného
trestu není třeba. Soud uložení tohoto trestu zváží zejména tehdy, pokud pachatel
spáchal
a) zvlášť závažný zločin, kterým byla nebo měla být způsobena smrt, nejde-li o trestný
čin zabití (§ 141), těžká újma na zdraví nebo jiný zvlášť závažný následek, kterým
byla nebo měla být způsobena škoda velkého rozsahu anebo kterým byl nebo měl být
získán prospěch velkého rozsahu,
b) zvlášť závažný zločin, kterého se dopustil jako člen organizované skupiny nebo
ve spojení s organizovanou skupinou, zločin, kterého se dopustil ve prospěch organizované
zločinecké skupiny, nebo trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině (§
361),
c) trestný čin, znakem jehož skutkové podstaty je úmysl umožnit nebo usnadnit spáchání
teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině (§ 312a),
financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu podle § 312e odst.
3 nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f),
d) zvlášť závažný zločin uvedený v hlavách třetí, sedmé a třinácté zvláštní části
tohoto zákona, nebo
e) úmyslný trestný čin uvedený v hlavě deváté zvláštní části tohoto zákona nebo trestný
čin mučení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 149 odst. 3, obchodování
s lidmi (§ 168), braní rukojmí (§ 174), násilného překročení státní hranice (§ 339),
organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice (§ 340) nebo napomáhání
k neoprávněnému pobytu na území republiky podle § 341 odst. 2 až 4.
(2) S přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu,
možnostem nápravy a poměrům pachatele a ke stupni ohrožení bezpečnosti lidí, majetku
nebo jiného obecného zájmu může soud uložit trest vyhoštění ve výměře od jednoho
roku do deseti let, anebo na dobu neurčitou.
(3) Soud trest vyhoštění neuloží, jestliže
a) se nepodařilo zjistit státní příslušnost pachatele a nelze ho
vyhostit do země jeho posledního trvalého pobytu,
b) pachateli byl udělen azyl podle jiného právního předpisu,
c) jeho důsledkem by byl nepřiměřený zásah do soukromého nebo rodinného
života pachatele,
d) hrozí nebezpečí, že pachatel bude ve státě, do kterého by měl
být vyhoštěn, pronásledován pro svoji rasu, příslušnost k etnické skupině, národnost,
příslušnost k určité sociální skupině, politické nebo náboženské smýšlení, nebo jestliže
by vyhoštění vystavilo pachatele mučení či jinému nelidskému nebo ponižujícímu zacházení
anebo trestu,
e) pachatel je občanem Evropské unie nebo jeho rodinným příslušníkem
bez ohledu na státní příslušnost a má na území České republiky povolen trvalý pobyt
anebo je cizincem s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta
na území České republiky podle jiného právního předpisu, neshledá-li vážné důvody
ohrožení bezpečnosti státu nebo veřejného pořádku,
f) pachatel je občanem Evropské unie a v posledních 10 letech nepřetržitě
pobývá na území České republiky, neshledá-li naléhavé důvody ohrožení bezpečnosti
státu, nebo
g) pachatelem je dítě, které je občanem Evropské unie, ledaže by
vyhoštění bylo v jeho nejlepším zájmu.