Odstavec předpisu 262/2012 Sb.
Nařízení Vlády České republiky č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu
§ 7
§ 7
Užití dusíkatých hnojivých látek podle půdně klimatických podmínek stanoviště
(1) Způsob užití dusíkatých hnojivých látek určí zemědělský podnikatel podle
potřeb jednotlivých plodin a kultur na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských
podmínek. Pro přívod dusíku jsou stanoveny limity v tabulkách č. 4 až 6 v příloze
č. 3 k tomuto nařízení, tyto limity je nutné dodržet na jednotlivých zemědělských
pozemcích.
(2) Limity přívodu dusíku k jednotlivým plodinám uvedené v tabulce č. 4 v příloze
č. 3 k tomuto nařízení, závisí na začlenění zemědělského pozemku do jedné ze tří
výnosových hladin uvedených v tabulkách č. 1 až 3 v příloze č. 3 k tomuto nařízení,
a to s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek stanovených podle
vyhlášky č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických jednotek
a postupu pro jejich vedení a aktualizaci.
(3) Na zemědělském pozemku lze hnojit podle limitů pro vyšší výnosovou hladinu,
než do jaké je pozemek zařazen podle odstavce 2, pokud zemědělský podnikatel na základě
jím vedené evidence pro účely kontroly doloží Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu
ústavu zemědělskému údaje o maximálních výnosech všech plodin na zemědělském pozemku
nejméně za posledních 5 kalendářních let. Výnosů odpovídajících vyšší výnosové hladině
dosáhne v těchto letech nejméně třikrát.
(4) Plodiny a kultury neuvedené v tabulkách č. 4 až 6 v příloze č. 3 k tomuto
nařízení nemají stanovený limit přívodu dusíku a hnojí se podle jejich potřeby na
konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Limity přívodu dusíku pro
zeleninu se použijí pouze v případě jejího pěstování na orné půdě.
(5) Za účelem dodržení limitu přívodu dusíku se postupuje takto:
a) při pěstování plodin ve směsi je limit přívodu dusíku určen jeho nejvyšší
hodnotou u konkrétní plodiny ve směsi, do přívodu dusíku k plodině založené podsevem
se nezapočítá přívod dusíku ke krycí plodině a v případě zapravení porostu z důvodů
jeho poškození se přívod dusíku z předchozího hnojení k zapravené plodině nezapočítá
do přívodu dusíku k náhradní plodině,
b) v případě hnojení k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině se do
přívodu dusíku k následně pěstované plodině
1. nezapočítá dusík z minerálních hnojiv
a hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem použitých k podpoře rozkladu slámy nebo k
meziplodině, nebo
2. započítá dusík z hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených
kalů použitých k podpoře rozkladu slámy nebo k meziplodině,
c) do přívodu dusíku se započítá celkový dusík z minerálních hnojiv a
dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce, a to
1. 30 % z celkového dusíku
hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalů,
2. 60 % z celkového dusíku
hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem, s výjimkou kejdy prasat, nebo
3. 70 % z celkového
dusíku kejdy prasat,
d) do přívodu dusíku se započítá dusík využitelný v prvním roce plodinou
následující po plodině vázající vzdušný dusík podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení
pěstované jako hlavní plodina, a to
1. 50 kg N/ha po jeteli nebo vojtěšce, nebo
2.
25 kg N/ha po ostatních plodinách vázajících vzdušný dusík nebo směsích plodin vázajících
vzdušný dusík s jinými plodinami, a
e) pro určení přívodu dusíku do půdy se použijí hodnoty získané vlastním
rozborem, který není starší než 1 rok, údaje z označení hnojiva nebo upraveného kalu,
případně údaje stanovené v příloze č. 3 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., o skladování
a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů.
(6) Požadavky na hnojení zeleniny pěstované na celkové ploše větší než
20 ha jsou tyto:
a) rozbor vzorku půdy odebraného z každé plochy zemědělského pozemku se
zeleninou, a to z půdního profilu minimálně do hloubky 30 cm pro zjištění obsahu
minerálního dusíku, se provede před každým výsevem nebo výsadbou zeleniny v příslušném
kalendářním roce,
b) obsah minerálního dusíku v půdě přesahující 30 kg N/ha zjištěný rozborem
podle písmene a) se započte do limitu uvedeného v tabulce č. 6 v příloze č. 3 k tomuto
nařízení,
c) odběry a rozbory vzorků půdy provede osoba odborně způsobilá, která
má osvědčení o akreditaci podle § 16 zákona o technických požadavcích na výrobky,
d) záznamy o výsledcích rozborů jsou uchovány nejméně po dobu 7 kalendářních
let následujících po roce, ve kterém byl rozbor proveden, a
e) dusík využitelný pěstovanou plodinou v prvním roce vypočtený podle odstavce
5 písm. c) se do přívodu dusíku započte pouze z hnojiv aplikovaných až po datu odběru
vzorků půdy.
(7) Omezení dávek dusíku na orné půdě v období po sklizni hlavní plodiny,
které je stanoveno v tabulce č. 6 v příloze č. 2 k tomuto nařízení,
a) se vztahuje k období od 15. června příslušného kalendářního roku do
začátku období zákazu hnojení uvedeného v § 6,
b) závisí na začlenění zemědělského pozemku do jednoho ze tří aplikačních
pásem podle rizika vyplavení dusičnanů z půdního profilu vymezených v tabulkách č.
2 až 5 v příloze č. 2 k tomuto nařízení, s využitím systému bonitovaných půdně ekologických
jednotek stanovených vyhláškou č. 227/2018 Sb.,
c) se týká hnojení k následným ozimým plodinám, meziplodinám, podpoře rozkladu
slámy nebo k následným jarním plodinám a
d) se vztahuje pouze na minerální dusíkatá hnojiva a hnojiva s rychle uvolnitelným
dusíkem.
(8) Pro stanovení dávek dusíku podle tabulky č. 6 v příloze č. 2 k tomuto
nařízení v období po sklizni hlavní plodiny se postupuje takto:
a) maximální celkové dávky stanovené pro jednotlivé způsoby hnojení a hnojiva
podle písmen A a B nelze mezi sebou sčítat,
b) v případě použití hnojiv k podpoře rozkladu slámy je navíc možné použít
ve hnojivech podle písmen A a B nejvýše 30 kg N/ha ke hnojení řepky ozimé,
c) v rámci jednoho způsobu hnojení je možné dělení celkové dávky na dílčí
dávky a
d) kombinování dílčích dávek při dodržení maximální celkové dávky dusíku
je možné mezi hnojivy podle písmen A a B při přepočtu dusíku v poměru 1 : 1,7.
(9) Za hnojení na podporu rozkladu slámy se považuje přímé nebo následné hnojení
do začátku období zákazu hnojení uvedeného v § 6 na zemědělském pozemku s ponechanou
veškerou slámou. Strniště po sklizni kukuřice na siláž o výšce nejméně 40 cm nebo
rostlinné zbytky po sklizni trav na semeno se považují za slámu. Za meziplodinu je
považován i výdrol řepky použitý na zelené hnojení. Za hnojení k meziplodině se nepovažuje
hnojení v době kratší než 2 týdny před sklizní meziplodiny nebo zapravením jejího
porostu na zelené hnojení.
(10) Pokud je v rámci zemědělského pozemku více bonitovaných půdně ekologických
jednotek patřících do různých výnosových hladin, aplikačních pásem nebo do jiných
skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek, začlení se takový zemědělský pozemek
s přihlédnutím k převažujícímu zařazení. Při stejném poměrném zastoupení různých
skupin bonitovaných půdně ekologických jednotek se použije vždy opatření hodnocené
jako přísnější.
(11) Na trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích se zamokřenými
půdami vymezenými hlavními půdními jednotkami 65 až 769), pokud nebyly meliorovány
odvodněním, nelze používat dusíkaté hnojivé látky. V případě, že uvedené zemědělské
pozemky byly odvodněny, je při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena
jednorázová dávka na 100 kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních
dusíkatých hnojiv omezena jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha. Na
trvalých travních porostech na zemědělských pozemcích s mělkými půdami nebo půdami
s nevyvinutým půdním profilem vymezenými hlavními půdními jednotkami 37 až 399) je
při používání hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem omezena jednorázová dávka na 120
kg celkového dusíku na 1 ha a při používání minerálních dusíkatých hnojiv omezena
jednorázová dávka na 60 kg celkového dusíku na 1 ha.
(12) Pokud je půda na zemědělském pozemku zaplavená, přesycená vodou, promrzlá
nebo pokrytá sněhem, nelze na ní používat dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou skliditelných
rostlinných zbytků.
(13) Odstavce 7, 8, 11 a 12 se nevztahují na výkaly a moč zanechané hospodářskými
zvířaty při pastvě nebo při jejich jiném pobytu na zemědělském pozemku.
(14) Na zemědělském pozemku nelze používat dusíkaté hnojivé látky, pokud způsob
jejich užití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku.
6) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných
biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon
o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
9) Vyhláška č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických
jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů.