Odstavec předpisu 262/2012 Sb.
Nařízení Vlády České republiky č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu
§ 9
§ 9
Skladování dusíkatých hnojivých látek ve zranitelných oblastech
(1) Zemědělský podnikatel zajistí skladovací prostory pro statková hnojiva6)
s minimální kapacitou odpovídající jejich šestiměsíční produkci; to neplatí pro
a) hnojůvku, u které musí být kapacita skladovacích prostor nejméně pro
pětiměsíční produkci, nebo
b) tuhá statková hnojiva, při možnosti uložení na zemědělském pozemku před
jejich použitím.
(2) Snížení potřeby kapacit skladovacích prostor je možné jen při splnění podmínek
podle jiného právního předpisu7) a technický stav skladovacích zařízení musí splňovat
kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod14).
(3) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení hospodářských zvířat,
kompost a separát digestátu lze uložit na zemědělském pozemku pouze způsobem, který
neohrozí životní prostředí. Doba uložení statkových hnojiv bez meziskladování nesmí
přesáhnout 12 měsíců, při jejich meziskladování podle odstavce 4 pak 9 měsíců. Kompost
a separát digestátu lze uložit nejdéle po dobu 12 měsíců. Na stejném místě zemědělského
pozemku lze uložit tato hnojiva opakovaně nejdříve po 4 letech, po provedení kultivace
půdy a každoročním pěstování plodin na tomto zemědělském pozemku. Uložení hnojiva
je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu11), pokud je
a) zajištěna bezpečnost jakosti povrchových a podzemních vod,
b) složiště vzdáleno minimálně 100 m od hranice ochranného pásma vodních
zdrojů I. stupně, minimálně 50 m od útvaru povrchových vod, na zemědělských pozemcích
se sklonitostí vyšší než 5 stupňů minimálně 100 m od útvaru povrchových vod,
c) složiště umístěno na půdě zemědělského pozemku, která
1. nebyla meliorována
odvodněním,
2. není zamokřenou půdou vymezenou hlavními půdními jednotkami 65 až 769),
3.
není lehkou písčitou půdou nebo půdou na velmi propustném podloží vymezenou v bodech
1 a 2 v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení a
4. není ornou půdou vymezenou
v bodech 11 a 12 v tabulce č. 4 v příloze č. 2 k tomuto nařízení,
d) zabráněno odtoku hnojůvky a přítoku povrchové vody a
e) tuhé statkové hnojivo nebo separát digestátu urovnán ve vrstvě o minimální
výšce 1,7 m a rozměru kratší strany hromady maximálně 20 m při orientaci složiště
delší stranou po spádnici.
(4) Tuhá statková hnojiva vznikající při ustájení skotu, prasat a drůbeže mohou
být uložena na zemědělském pozemku až po jejich tříměsíčním skladování ve skladech
nebo po jednorázovém vyskladnění ze stáje s hlubokou podestýlkou, kde se nacházela
nejméně 3 týdny. Pokud je průměrná denní spotřeba steliva na 1 dobytčí jednotku při
ustájení skotu větší než 4 kg slámy, sušeného separátu kejdy nebo digestátu, 6 kg
dřevních pilin nebo 11 kg nesušeného separátu kejdy nebo digestátu, lze takto vyrobenou
chlévskou mrvu, a to i po jejím následném doplnění na potřebný podíl steliva, uložit
na zemědělském pozemku bez meziskladování.
6) Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných
biostimulantech a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon
o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.
7) Vyhláška č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv.
9) Vyhláška č. 227/2018 Sb., o charakteristice bonitovaných půdně ekologických
jednotek a postupu pro jejich vedení a aktualizaci, ve znění pozdějších předpisů.
11) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon),
ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.
Vyhláška č. 450/2005 Sb.,
o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu,
způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých
následků, ve znění pozdějších předpisů.
14) § 39 odst. 4 písm. b) a c) zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004
Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.