Odstavec předpisu 250/2014 Sb.
Zákon Parlamentu České republiky č. 250/2014 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o státní službě
Čl.LXII
Čl. LXII
Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění zákona
č. 458/2011 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 164/2013 Sb., zákona č. 241/2013
Sb. a zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., se mění takto:
1. V § 3 odstavec 2 zní:
„(2) Výběr, jmenování a odvolání generálního ředitele a jeho zástupce se
řídí zákonem o státní službě.“.
2. V § 3 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 3 až 5.
3. V § 6 odstavec 2 zní:
„(2) Výběr, jmenování a odvolání ředitele a jeho zástupce se řídí zákonem
o státní službě.“.
4. V § 9 odstavec 2 zní:
„(2) Výběr, jmenování a odvolání ředitele a jeho zástupce se řídí zákonem
o státní službě.“.
5. Nadpis části třetí zní:
„PRÁVA A POVINNOSTI STÁTNÍCH ZAMĚSTNANCŮ A ZAMĚSTNANCŮ V ORGÁNECH FINANČNÍ
SPRÁVY“.
6. § 14 včetně nadpisu zní:
㤠14
Zaměstnanci v orgánech finanční správy a právní jednání
(1) V orgánech finanční správy vykonávají státní službu státní zaměstnanci
a pracují ostatní zaměstnanci.
(2) Ve služebních vztazích státních zaměstnanců v orgánech finanční správy
a v pracovněprávních vztazích ostatních zaměstnanců v orgánech finanční správy právně
jedná příslušný služební orgán.
(3) V ostatních věcech v orgánech finanční správy právně jedná generální
ředitel nebo jeho zástupce. V případech stanovených služebním předpisem finanční
správy nebo na základě písemného pověření generálního ředitele může v ostatních věcech
v orgánech finanční správy právně jednat jménem státu i jiný státní zaměstnanec.“.
7. V § 15 úvodní části ustanovení se slovo „Zaměstnanec“ nahrazuje slovy
„Státní zaměstnanec“.
8. V nadpisu § 16 se slovo „zaměstnance“ nahrazuje slovy „státního zaměstnance“.
9. V § 16 odst. 1 se slovo „Zaměstnanec“ nahrazuje slovy „Státní zaměstnanec“
a slovo „zaměstnavatelem“ se nahrazuje slovy „služebním orgánem“.
10. V § 17 odst. 1 se za slova „která poskytla“ vkládají slova „státnímu
zaměstnanci nebo“.
11. V § 17 odstavec 2 zní:
„(2) Došlo-li u poškozeného k újmě na zdraví nebo smrti, určí se rozsah
a výše náhrady škody podle zákona o státní službě.“.